POSLEDNÍ ČLÁNKY



 
Poznámka: Než začnete kritizovat autora tohoto textu, seznamte se, prosím, alespoň velmi letmo, s vybranými odkazy POD TEXTEM, kde se srovnává naše zdravotnictví v mnoha parametrech se světem, třeba s rakouským zdravotnictvím, zde: Jak ufinancovat stále hladovější zdravotnictví.

 
 
Pánové lékaři proberte se, ať se Váš morální kredit nerozpadne na spoustu let

Oprávněnost požadavků lékařů je určitě věcí diskuse. Dosti široké. Ovšem nikdo nemůže své ekonomické požadavky a představy typu „sám mám málo“ řešit za pomoci organizované a vysoce propracované kampaně, jejímž cílem je vyvolání strachu apod. Všichni máme málo a chceme víc. Jistě, lékaři nenesou přímou zodpovědnost za to, že se tu z korupce vytvořil národní sport nejen politiků. Ale i kdyby někdo rozkradl úplně všechno, nemá jedna skupina občanů (byť by tak důležitá jako jsou lékaři) právo vynucovat si svoje ekonomické, případně i jiné požadavky organizováním zastrašování.

Brát si rodící matky jako rukojmí k prosazení svých finančních zájmů je opravdu za hranou slušnosti, postrádá jakoukoli morálku a patrně je mimo zákon. Je to naprosto bezprecedentní zneužití výjimečného postavení ve společnosti. Argumenty typu „my to nezpůsobili“ jsou vrcholem egoismu a arogance. A pokud podobně argumentuje skupina občanů s nejvyšším vzděláním, je to hotová katastrofa. Ani učitelé, ani vědci, ani většina úředníků ve veřejné sféře, ani hasiči atd. nic nerozkradli. A co teprve ti, co rozpočet plní odvodem daní, živnostníci, zaměstnanci firem ve výrobní sféře a jinde, to jsou úhlavní nepřátelé – zloději? Ti hlavně to rozkrádání platí.

Zodpovědnost za stav politiky neseme všichni. To, že nejsme schopní rozpoznat evidentního zloděje od slušného člověka. To, že velká část těch co chodí k volbám, volí raději ty, co slibují a lžou, než ty kteří stroze a pravdivě dokáží popsat realitu a potřeby společnosti, to je zodpovědnost společná a nedílná nás všech. A to, že volit nechodí i značná část inteligence s naprosto nejapným odůvodněním, že se o to nestarají, že jim inteligentům je z politiků pouze zle a je to pod jejich úroveň, to svědčí spíše o tuposti, než o inteligenci. Od nejvzdělanějších občanů má společnost morální právo chtít vyšší prozřetelnost a také příkladné chování, zodpovědnost a to nejen za sebe, ale i svým dílem za společnost. Tak to ve slušné společnosti chodí.

Touto akcí se část lékařů jednoznačně postavila na stranu, která je ochotná pro svůj vlastní prospěch použít metody vydírání, zastrašování apod. To jsou prostředky dosud známé z jiného prostředí, prostředí právě těch kritizovaných korupčníků, organizovaného zločinu, prostředí kriminálního, prostředí, kde je běžné pro vlastní ekonomický prospěch kohokoli ohrožovat. Náš trestní řád ovšem není tak bezzubý jak by se mohlo zdát. I na to je v něm dle mého pamatováno. Otázkou ovšem je, zda se najde jediný státní zástupce, který je ochoten poctivě se tímto zabývat. Přece jen to jsou kolegové na jedné straně měšce. A co si budeme vykládat. Pokud to lékaři vyhrají, mají všichni ostatní, které živí stát, vyšlapanou pozici také tlačit: „Když oni dostávají přidáno, proč je nám ubráno. Protože umí lépe vydírat? Nebo proč?“

 
Je „Akce“ řízená LOK protiprávní?

V evropských zemích je stávka legálním prostředkem (nátlakovým prostředkem), který můžou zaměstnanci organizovaní, či neorganizovaní použít k dosažení svých (často finančních) požadavků vůči zaměstnavateli, nebo třeba i státu pokud je to on, kdo je schopen daný požadavek nějak ovlivnit. Nicméně stávka má svá pravidla a ty jsou často upraveny zákonem. U nás bohužel je sice právo na stávku zakotveno přijetím „Základní listiny práv a svobod“, ale obecný zákon upravující stávku nemáme. Je tu pouze „Zákon o kolektivním vyjednávání“(2/91), který upravuje pravidla stávky v případě nedohody právě při projednávání kolektivních smluv.

V případě stávky, která nezapadá do této škatulky, je otázkou, jak při vyvolání soudního sporu bude soud postupovat. Je docela pravděpodobné, že se chytí právě tohoto existujícího zákona, protože v obecné rovině jsou stávky a vše dění kolem velmi podobné. Je pravděpodobné, že si organizátoři z LOK a právníci motající se kolem „Výzvy“ tuto skutečnost uvědomovali. V tomto zákoně je totiž v § 20a stávka zdravotníků výrazně omezena. To mimo jiné vychází z mezinárodních úmluv a také z již citované „Základní listiny“, kde je právo na stávku zakotveno. Národně může být zákonem pouze dáno do určitého zákonného rámce a omezeno pouze v zájmu ochrany páteřních zájmů společnosti. Mezi ně jednoznačně patří ochrana zdraví občanů a právě proto je tu § 20a zmíněného zákona. Zmíněný zákon je plně v souladu s nadřazenými normami (listina základních práv, ústava, občanský zákoník). Pokud by tedy LOK chtěla za své požadavky bojovat běžným a regulérním způsobem, tj. stávkou, nemohla by stávka překročit určité meze, protože by pak byla velmi rychle nezákonná.

Takže regulérní stávka, jako jediný zákonný donucovací prostředek odborů, se pro tvrdý nátlak lékařům nehodí. LOK (možná za něčí vydatné pomoci) tedy vymyslel něco jiného. Tvrdšího. Záměrně jsme patrně neslyšeli ani jednou, že se jedná o určitou formu stávky. Je to „Výzva“někdy nazvaná „Akce“.

LOK společně s právníky, PR agenturou a možná s někým dalším dopodrobna vypracovali plán „nestávky“. LOK následně za pomocí svých regionální pracovníků zorganizoval hromadné podávání výpovědí. Tvrzení LOK v tom smyslu, že výpověď je svobodné právo každého, je určitě pravdivé z pohledu zákoníku práce, ale v tomto případě, podle mého, též silně účelové tvrzení. Tedy tvrzení, které má obhájit pravděpodobné protiprávní konání LOK a všech, kteří akci připravili. Jednotliví lékaři podáním svých výpovědí nesledují primárně účel výpovědi, tzn. osobní rozhodnutí – ukončení pracovního poměru třeba z důvodů nedostatečného ohodnocení, nebo odchodu do zahraničí, ale podáním výpovědí se připojují k „Výzvě“.

Výpovědi lékařů jsou navíc doprovázeny vázacím aktem zvaným „Dohoda o solidaritě“. (Vzor výpovědi a dohody je přiložen). Ta nám říká, že podpisem se lékař zavazuje vytrvat v této akci až do konce, podporovat kolegy atd. I když je to „pouze“ morální závazek. Výpovědi jsou tedy základní součástí „Akce“. Výpovědi takto realizované, organizované, podporované a navíc podpisované na základě náboru do „Akce“ nejsou žádným aktem jednotlivce. Jsou základní součástí a nástrojem „Akce“ a proto je nemůžeme chápat pouze jako mnohanásobný, individuální čin. Dává snad někdo individuálně výpověď a zároveň se někomu upisuje k tomu, že jí nevezme zpět, pokud si to rozmyslí a nevezme jí zpět ani v případě individuální dohody se zaměstnavatelem? Nikdo!

Došlo zde k organizování podávání výpovědí za splnění požadavků zastřešených a prezentovaných odborovou organizací. V mnoha případech se lékaři přiznávají k tomu, že výpovědi mají být nástrojem podpory požadavků. Někteří dokonce přiznávají, že na dobře placeném místě dali výpověď hlavně za účelem podpory ostatních. Zákon praví: „Výpověď může zaměstnanec dát z jakéhokoli důvodu nebo bez udání důvodu.“ Ovšem tento paragraf zákoníku práce nelze vykládat tak, že tím je obhájeno jakékoli konání v souvislosti s podávanou výpovědí.

„Akci“ vymyslela a organizuje odborová organizace (možná ve spolupráci s PR agenturou, možná s něčí výraznou podporou). Právě odborové organizace jsou od toho, aby pokud zklame kolektivní vyjednávání, organizovaly nátlakovou akci a tou je stávka. Proč tak LOK nejednal? Proč tento běžný postup obešel. Domnívám se, že těch důvodů mnoho není. Prostě se odboráři rozhodli, že regulérní stávka jim neumožňuje stavět ultimativní požadavky, neumožňuje vytvořit tlak, který vyvolává široké obavy atd., což odbory jednoznačně sledují.

Podívejme se na „Akci“ a porovnejme ji se stávkou. Akce je pořádána za účelem naplnění určitých požadavků charakteristických pro stávku. Akce je zastřešena odbory, což je typ organizace, která naprostou většinu stávek pořádá a v náplni činnosti má právě obhajovat obdobné zájmy členů, vyjednávat a pak i organizovat stávky. Co se děje. Odboráři organizují (akci), lékaři se přesně dle instrukcí odborářů připojují (k akci) – organizovaně podepisují výpovědi. Cíl, který je sledován? Nejběžnější cíl většiny stávek, splnění mzdových požadavků.

Čím se „akce“ odlišuje od regulérní stávky? Pouze nestandardní a patrně protizákonnou formou. Použitím prostředků, které stávka ani náhodou neumožňuje. Ultimativně, za pomoci kampaně vyvolávajících tíseň strach atd. S cílem, jak již bylo řečeno, přímo pro stávku učebnicovým – přidat peníze.

Aby se „akce“ nezhatila a nerozpadla, zavazují se vytrvat. Podpisem vázacího aktu vlastně popírají svojí svobodnou vůli kdykoli z osobního rozhodnutí výpověď stáhnout a přihlašují se k „akci“ Schvalují tuto tvrdou, patrně vyděračskou akci. Na diskusích na internetu se dočtete, že někteří se již dnes obávají odchodu do zahraničí, kam se jim nechce.

Pokud je tedy z hlediska podstaty a sledovaných cílů svým charakterem „akce“ stávkou, je to prostě stávka nazvaná „výzvou“. A v této formě je stávka nezákonná.

Pokud to stávka není, tak co to vlastně je?

Je to stávka nebo ne?

„Vypadá to jako kůň, řehtá to jako kůň, má to kopyta jako kůň, hřívu jako kůň, žere to oves jako kůň, ale Pepek Vyskoč tvrdí, že je to kráva. Co je to? Kůň nebo kráva?“

Stávka je zajisté nátlakovou akcí. Ale je to akt zákonný a hlavně má svá pravidla. To, že LOK zvolil stávkovat formou takto drastickou za použití rukojmí je skutečně „příkladné“. Dle mého je to svi…… Nebudu ta slova psát.

 
1. Většina lékařů nechtěla odejít, ale chtěla dosáhnout zvýšení platů.

2. Celá akce byla cíleně připravována. Na medializaci a pravděpodobně i organizaci celé akce byla dokonce najata PR agentura. Cílem celé akce má být získání ekonomického prospěchu určité skupiny občanů. Součástí plánu je vyvolat strach z dokonání deklarovaného činu. Tj. skutečného odchodu lékařů. Plán je vyvolat obavy veřejnosti a dokonce se obzvlášť soustředit na ohrožené skupiny obyvatel. Takto si vytvořit nátlakovou pozici pro jednání s kompetentními orgány ČR. Na prokázání této skutečnosti postačuje chování náborových pracovníků – odborářů v této akci. Jejich cílem, kterým se netajili, bylo vyvolat pocit hrozby a ohrožení v řadách obyvatel tím, že k výpovědi přesvědčovali hlavně lékaře na odděleních, kde jejich odchod způsobí ochromení chodu zdrav zařízení. Viz níže citace.

3. Záměrná zvýšená aktivita náborářů právě na odděleních, která jsou schopna ochromit chod nemocnice a zvláště pak zvýšená aktivita na odděleních porodnických a dětských je jednání, které lze považovat jednoznačně za obzvlášť zavrženíhodné, nepřípustné a také dle mého s vysokou pravděpodobností nezákonné a trestné. Záměrně vyvolávat tíseň a strach u té nejbezbrannější části populace jako jsou děti, matky s malými dětmi, budoucí rodičky a ostatní skupiny obyvatel, které se neobejdou bez lékařské pomoci nelze nijak ospravedlnit. Prostě nijak. Chtít dosáhnout svých cílů záměrným vyvoláním tísně a strachu. To nelze tolerovat.

4. Účelové jednání LOK opakovaně prokázala. Např. „Dohoda o solidaritě“ a také dotvrdila svým požadavkem na návrat všech lékařů a stažení všech výpovědí. Jaképak individuální výpovědi. Je to stávka.

5. LOK jednoznačně zvolil formu nátlaku jehož hlavní pákou je naprosto bezprecedentní zneužití výjimečného postavení lékařů ve společnosti. Výpovědi podané organizovaně za pomoci najaté PR agentury a dalších externích organizací nelze proto považovat pouze za běžné výpovědi jednotlivců dle pracovního práva. Představitelé LOK podpořeni agenturou, sledují dle mého zcela prokazatelně jediný cíl. Záměrně vyvolat dojem ohrožení a tísně. Následně využít tísně pro dosažení svých cílů. Takové jednání patrně naplňuje svým charakterem skutkovou podstatu trestného činu „Útisku“ dle § 177 „Kdo jiného nutí, zneužívaje jeho tísně nebo závislosti, aby něco konal, opominul nebo trpěl, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti“.

6. V této kauze je vhodné podívat se také na činnost PR agentury. Zprávy v mediích o náborech lékařů německými zdrav. zařízeními a podobně velmi podezřele zapadají do časového scénáře této vysoce sofistikovaně připravené nátlakové „akce“. Tyto zprávy mohly být smyšlené, nebo z části smyšlené. Včetně bouřlivé prezentace těchto zpráv mohly být součástí podpory a akcelerace kampaně a nemuseli mít pravdivý základ. Součástí kampaně cílené na prezentaci hrozby odchodů větší části lékařů a tím možnému ochromení zdrav systému s vážnými následky ohrožení zdravotní péče až smrti. V případě smyšlenosti se pravděpodobně jedná o trestný čin „šíření poplašné zprávy“ dle § 199 trestního zákona. Velmi cynické a zároveň zábavné se pak jeví v kontextu celé „akce“ právě ta „dohoda o solidaritě“. Ta ve své podstatě morálně zavazuje lékaře k tomu, že v případě „neúspěchu“ akce opravdu odejdou a hrozbu naplní. Tzn. i ti, kteří podávají výpovědi ze solidarity atd. Tento materiál byl pravděpodobně připraven PR agenturou a jedním z cílů bude pravděpodobně krýt si vlastní záda, pokud se všechno zvrtne a provalí, stáhnou se výpovědi a někdo účelovost jednání tohoto charakteru napadne u soudu. Budou se bránit. „Co nám tu vykládáte o účelovosti, vždyť jsme měli pravdu, všichni odešli“

7. Jakožto organizovaná akce je dle mého v rozporu s dalšími zákonnými ustanoveními.

 
Pro posouzení trestnosti organizování této akce není v zásadě podstatné, zda k záměrnému vyvolání tísně a obav byly použity jinak legální prostředky. (zákonné výpovědi). Zásadní pro trestní zodpovědnost je to, zda byla naplněna skutková podstata trestného činu. Dle mého je velmi jednoduché prokázat, že současná vláda (a to jí nijak zvlášť rád nemám) je nucena jednat v tísni a ta byla cíleně vyvolána. To ve své podstatě spolu s ostatními skutečnostmi dle mého stačí k důvodnému podezření, že tímto jednáním došlo k naplnění skutkové podstaty činu popsaného v par. 177. Samozřejmě je tu i par 175 „Vydírání“.

Je otázkou zda tímto organizovaným aktem není hromadně ohroženo právo zakotvené v Občanském zákoníku a to v jednom ze zásadním paragrafů č. 11., na ochranu osobnosti a dále čl. 31 zákona 2/1993 „Listina základních práv a svobod“. Našlo by se patrně více paragrafů.

Vzhledem k těmto skutečnostem by bylo účelné v zájmu ochrany zdraví občanů (dle zmíněného § 11 atd.) a na základě pochybností o zákonnosti akce požádat soud o vydání předběžného opatření a výpovědi takto pozastavit do vyšetření případu a rozhodnutí soudu, zda LOK nejedná protiprávně.

Na závěr
No zpackali jste to páni lékaři. Nejhorší pro vás je na tom to, že se do toho pytle v očích veřejnosti dostanou i ti, kteří se nechali „pouze ukecat“ a „tak trochu“ o tom nepřemýšleli. A hlavně v tom pomyslném pytli u veřejnosti skončí i ti, co s tím nemají vůbec nic společného. A to je opravdu dost špatné. Uvědomuje si někdo z Vás, že 62 % občanů se vyjadřuje k vaší akci nesouhlasně a lze logicky dovodit, že to číslo je patrně vyšší. Lidé se vás bojí, proto raději mlčí. A „akcí“ jste ukázali, že to není až tak od věci. Smetánka společnosti-vyděrači, to je dnes běžný názor. Nikdo vám to do očí neřekne, protože nás máte všechny v hrsti. Ale uvědomujete si, komu se budete dívat do očí, když se otevřou dveře a vstoupí pacient? Změnili jste názor společnosti na vás. A to je zlé především pro vás, ale bohužel i pro nás.
 
 
 
Citace odboráře

„Soustředili jsme se při komunikaci uvnitř nemocnice na obory, které jsou klíčové pro chod fakultní nemocnice i pro okolní nemocnice. Oslovovali jsme chirurgické obory, Porodnickou a dětskou kliniku, interní kliniky a komplementární obory jako je ARO, RTG,” řekl šéf zdejších lékařských odborů David Doležal. Dopad na provoz fakultní nemocnice bude záviset nejen na počtu lékařů, ale hlavně na jejich struktuře. Stejné je to ve všech nemocnicích.

Počty nemocničních lékařů, kteří v rámci akce „Děkujeme, odcházíme“ odevzdali odborářům podepsané výpovědi, už jdou do stovek.

Nejvíc jich je v hradecké fakultní nemocnici, kde přitom personální a platové podmínky patří k nejlepším v zemi. Výpověď zde podepsalo více než 130 lékařů a podle odborářů jde o výraz solidarity s okolními nemocnicemi a poukaz na celkově kritickou situaci ve zdravotnictví. V pardubické nemocnici podepsalo výpověď minimálně 115 lékařů, zhruba po 20 pak v % Chrudimi, Svitavách a Litomyšli. A například v orlickoústecké nemocnici 80 lékařů zdejšího oddělení ARO.

Vysoká podpora zazněla také z nemocnic v Jičíně a Náchodě, kde se k akci připojila asi polovina lékařů. Slabší je podíl podepsaných výpovědí v Rychnově (asi 25 %) a Trutnově (10 %).

„Výpovědi podávají hlavně lékaři mladšího a středního věku ve stěžejních oborech, které ohrozí chod nemocnic,“ uvedl šéf lékařského odborového klubu v Královéhradeckém kraji Václav Dostál.

Odmítl přitom, že podepsané výpovědi neznamenají totéž co podané a že se jedná jen o další fázi vydírání. „Jakmile budou na konci týdne odeslány do Prahy, smluvní právní kancelář je začne rozesílat jednotlivým zaměstnavatelům,“ dodal.
 
 
 

DOHODA O SOLIDARITĚ

MUDr., nar., bytem (dále jako „Lékař“)

a

Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů
odborová organizace se sídlem Praha 9, Drahobejlova 52, PSČ 190 00
IČ 63830001

za kterou jedná MUDr. Martin Engel, předseda
(dále jen „LOK – SČL“)

a

Místní organizace Lékařského odborového klubu – Svazu Českých lékařů _____________
se sídlem _____________________,
za kterou jedná _______________, předseda místní organizace
(dále jen „Místní organizace“)
uzavírají níže uvedeného dne, měsíce a roku tuto dohodu:

I.
1. V rámci podpory výzvy Děkujeme, odcházíme (dále jen „Výzva“) se Lékař svobodně a vážně rozhodl podat dne ______________ výpověď z pracovního poměru v nemocnici, kde je zaměstnán.
2. Lékař jako účastník této dohody při vědomí toho, že další lékaři, kteří podpořili Výzvu a místní odborové organizace LOK – SČL v jednotlivých nemocnicích uzavírají dohody téhož obsahu, si uvědomuje, že dosažení požadavků Výzvy je možné při zachování síly kolektivní solidární akce, kde každý jeden lékař, který se svobodně a vážně k Výzvě připojil, stojí za každým dalším lékařem, který učinil totéž a vytrvá do splnění požadavků.
3. Nebudou-li Lékaři bránit výjimečné rodinné, sociální, zdravotní či jiné vážné důvody, morálně se zavazuje vytrvat do splnění kolektivně vznesených požadavků Výzvy a bude-li to nutné, vytrvat i na obranu stejně solidárně jednajícího kolegy, jestliže by měl být (byť i po dosažení cílů Výzvy) postižen za účast na této akci a Lékař rovněž přijímá morální závazek vyvarovat se jednání, které by mohlo zmařit dosažení cílů Výzvy a její dobré pověsti.

II.
1. Lékař tímto prohlašuje vůči ostatním účastníkům této dohody a zejména vůči kolegům lékařům, kteří uzavřou dohodu téhož obsahu, že nedojde-li k vážné změně v jeho osobní situaci zejména z rodinných, sociálních, zdravotních či jiných vážných důvodů, neodvolá výpověď ani neučiní jiný právní úkon, který by měl fakticky obdobné důsledky (například uzavření nové pracovní smlouvy u téhož zaměstnavatele), do doby než:
a) budou splněny, anebo alespoň podniknuty základní kroky ke splnění podmínek Výzvy,
b) i kdyby nastal předpoklad pro odvolání výpovědi dle bodu a) tohoto článku, neučiní tak, dokud nebude jisté, že zaměstnavatel hodlá vyslovit souhlas s odvoláním výpovědí ve vztahu ke všem lékařům, kteří se u daného zaměstnavatele připojili k Výzvě a postupovali obdobně a rovněž projevili vůli odvolat výpověď.
2. Účastníci této dohody si jsou vědomi, že prohlášení v odst. 1 tohoto článku má morální, nikoliv právní povahu, to však nic nemění na dobré víře a čestnosti jeho vyslovení a vážnosti odhodlání tomuto prohlášení dostát.
3. LOK – SČL v koordinaci s Místní organizací poskytne Lékaři podporu odborové organizace v mezích svých možností včetně zajištění právní pomoci v nezbytných případech, projeví-li o to Lékař zájem.

III.
Tato dohoda se sjednává na dobu určitou do 31. 3. 2011.

IV.
1. Tato dohoda je sepsána v písemné formě ve třech vyhotoveních. Jedno vyhotovení dohody obdrží Lékař, jedno Místní organizace a jedno LOK – SČL.
2. Ostatní lékaři a místní organizace uzavírají s LOK – SČL dohody téhož obsahu na samostatných listinách.
3. Účastníci se seznámili s obsahem této dohody, souhlasí s ním svobodně, vážně a bez výhrad, na důkaz čehož připojují své podpisy.

 
 
V ______________________ dne _____________

MUDr. ____________________________________

podpis____________________________________

V _________________________ dne __________

Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů

podpis____________________________________

V _____________________ dne ______________

Místní organizace Lékařského odborového klubu
– Svazu Českých lékařů _____________________

podpis____________________________________

Vzor výpovědi

Název zaměstnavatele:

_______________________________________

statutárnímu orgánu a personálnímu oddělení

Adresa zaměstnavatele:

_______________________________________

(dále jen „zaměstnavatel“)

VÝPOVĚĎ Z PRACOVNÍHO POMĚRU
Na základě pracovní smlouvy ze dne ________ vykonávám u shora uvedeného zaměstnavatele v pracovním poměru druh práce __________________.

Tímto rozvazuji uvedený pracovní poměr výpovědí. Důvodem výpovědi je nesplnění požadavků obsažených ve výzvě Děkujeme, odcházíme. Pracovní poměr skončí uplynutím zákonné výpovědní doby, tj. dne 28. února 2011.

 
 
V ________________ dne ___________________ 2010

vlastnoruční podpis zaměstnance:

_________________________________________

titul, jméno a příjmení zaměstnance:

_________________ datum narození: ______________

bytem: ______________________________________

 
 
Zmocnění k obstarání doručení výpovědi

Já, shora uvedený zaměstnanec zmocňuji Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů, IČ 63830001, se sídlem Praha 9, Drahobejlova 52, PSČ 190 00, aby obstaral doručení (např. prostřednictvím provozovatele poštovních služeb) této mnou vlastnoručně podepsané výpovědi zaměstnavateli tak, aby byla doručena nejpozději do 31. 12. 2010. Na základě dohody mezi mnou a takto zmocněným Lékařským odborovým klubem – Svazem českých lékařů souhlasím, aby Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů v rozsahu tohoto svého zmocnění dále k témuž zmocnil Mgr. Martina Elgera, advokáta, č. osvědčení ČAK 09572, advokátní kancelář se sídlem Praha 1, Vodičkova 30, PSČ 110 00.
 
 
V ________________ dne __________________ 2010

vlastnoruční podpis zaměstnance:

____________________________________________

 
 
§ 177 Útisk
(1) Kdo jiného nutí, zneužívaje jeho tísně nebo závislosti, aby něco konal, opominul nebo trpěl, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.

§ 175 Vydírání
(1) Kdo jiného násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy nutí, aby něco konal, opominul nebo trpěl, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až čtyři léta nebo peněžitým trestem.
(2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,

§ 199 Šíření poplašné zprávy

(1) Kdo úmyslně způsobí nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatelstva nějakého místa tím, že rozšiřuje poplašnou zprávu, která je nepravdivá, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem.
(2) Kdo zprávu uvedenou v odstavci 1, ač ví, že je nepravdivá a může vyvolat opatření vedoucí k nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatelstva nějakého místa, sdělí podniku nebo organizaci nebo policejnímu nebo jinému státnímu orgánu anebo hromadnému informačnímu prostředku, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo peněžitým trestem.

  
§ 209 Poškozování cizích práv
(1) Kdo jinému způsobí vážnou újmu na právech tím, že
a) uvede někoho v omyl, nebo
b) využije něčího omylu,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.

 
 
Občanský zákoník

Ochrana osobnosti

§ 11
Fyzická osoba má právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy.

 
 
Zákon č. 2/1993 Sb. – Listina základních práv a svobod

Článek 27
(1) Každý má právo svobodně se sdružovat s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů.
(2) Odborové organizace vznikají nezávisle na státu. Omezovat počet odborových organizací je nepřípustné, stejně jako zvýhodňovat některé z nich v podniku nebo v odvětví.
(3) Činnost odborových organizací a vznik a činnost jiných sdružení na ochranu hospodářských a sociálních zájmů mohou být omezeny zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu a bezpečnost státu, veřejného pořádku nebo práv a svobod druhých.
(4) Právo na stávku je zaručeno za podmínek stanovených zákonem; toto právo nepřísluší soudcům, prokurátorům, příslušníkům ozbrojených sil a příslušníkům bezpečnostních sborů.

Článek 31
Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.













Volba lidskosti