aneb proč tu máme bezzubá média

Před lety jsem měl štěstí na dobré kamarády. Aniž bych tehdy přemýšlel proč, dostávaly se mi do rukou Tigridovy samizdaty na tenkém cigaretovém papíře, dokonce jsem zahlédl i kazety Originálního videojournalu, který se natáčel v okruhu Charty 77. Spolužačky na vysoké škole mi zase vyprávěly, jak byly navštívit v nemocnici disidenta Standu Devátého, který byl zesláblý po další hladovce… Bylo pro mě zcela přirozené a normální, že jsem se tehdy podílel na výrobě samizdatů (olomoucký Konzum), přípravě a výrobě různých výzev, např. aby lidé posílali pohlednice Uhlovi, Cibulkovi, Dienstbierovi a dalším disidentům do vězení, nebo se účastnil různých „performance“ akcí, kromě postříkání sousoší Stalina a Lenina (v Olomouci hned za Terezskou bránou, je to u Dolního náměstí, dříve tam byla synagoga), to bylo třeba vyhození letáků z podkroví domu poblíž olomouckého Prioru, hned u náměstí…

Tyto „osudové náhody“ (tak to vidím dnes) určují člověka na dlouhé roky. Snad proto jsem i dnes velmi citlivý na jakoukoliv faleš a dnes doslova „musím“ věnovat svůj čas potřebné osvětě.

Tato slova nepíšu, abych se tím chlubil. Výše uvedené mě napadlo, když jsem si pustil Českou televizi a její kanál ČT24, který si zve novináře a ti pak komentují aktuální události. Co bychom tehdy za to dali! Mít možnost bez cenzury a strachu z StB sdělovat cokoliv, co člověka napadne…

Když jsem ta dnešní novinářská slova pozorně poslouchal, zcela jasně jsem si uvědomil, že je to zbytečné, protože paní a páni novináři nemají problém. Jsou v pohodě, osobně je v politice nic nepálí. To, co jsem slyšel, bylo podobné hluku velkoměsta nebo továrny, prostě takové hůůů, hrmdooo, brrrr… Neslyšel jsem nic, co by mělo smysl, prostě mediální „rodina“ si hraje pěkně do noty, ale navíc se tváří, že tu něco skutečně řeší. A zde je problém, protože to, co je podstatné, se dnes velkými médii neřeší vůbec, nebo jen okrajově. Vše časem vyšumí.

Pochopme konečně: Velká média včetně veřejnoprávní ČT dnes podstatu problémů neřeší, přestože se tak tváří. A jeden novinář přesvědčuje druhého, že tomu tak je, a navzájem si kryjí záda, já na bráchu a brácha na mě.

Pokud by se pilot dopravního letadla jen tvářil, že letadlo řídí, brzy bychom to poznali, nastala by havárie. Pokud se média jen tváří, že něco řeší, a přitom nic skutečného neřeší, jen se tak tváří, poznáme to tak, že otevřeme oči a podíváme se na stav politiky kolem nás. To, jaká je, je výsledek práce veřejných médií. Nikoho jiného.

Když pomineme neuvěřitelně mizerné charaktery mnoha „politiků“ (často používám přesné označení „svoloč“), kteří nám za těch 22 let doslova zprivatizovali politiku (např. ministr Kalousek započal svou politickou dráhu již před 27 lety, ještě v roce 1984, kdy vstoupil do komunistické Národní fronty, konkrétně do Strany lidové, jak dlouho ještě v politice bude?), tak si povšimneme, že záleží už jen a pouze na médiích, na úrovni novinářů.

Záleží pouze na tom, na co média upozorní a jaké emoce mezi občany zasejí.

* * *

A zde je hlavní problém. Kromě mlžení a falše v politice, na což jsme si už zvykli a snad to až očekáváme, je tu hlavní problém: Zcela zásadní „netah na branku“ u všech větších médií, která tak hrají unisono. Jak je to možné?

Poznámka: „To je opravdu skandální případ. Je (…) chyba médií, že víc nekřičí v takovém případě (…), to je opravdu na velký křik.“ Citace filosofa Jana Sokola, Hydepark, 16. 11. 2011, viz ZDE (čas od 19:00 záznamu).

Mohli bychom sice (chybně/zle) uvažovat tak, že například novináři Jindřich Šídlo, Václav Moravec, Veronika Sedláčková, Erik Tabery, Alexander Mitrofanov, Železný junior nebo Martin Veselovský (koho jsem zde nejmenoval, tak nechť mi to promine, bude-li se cítit dotčen) jsou inteligentně zlí, přesně ví, jak co funguje a za tučné úplatky od politicko-ekonomické mafie jí dělají službu: odvádějí pozornost od skutečných problémů atd.

Bude to však mnohem prostší. Výše uvedení novináři se mají dobře – a to je vše. Brblání a kritika občanů na systém je v konečném důsledku vlastně obtěžuje. (Obvykle je navíc spojuje, že bydlí v Praze a prostě platí, že geografická oblast Praha má dodatečné a velmi vysoké příjmy, peníze v té oblasti zůstávají a ekonomika pak hladce funguje).

Důležitá vsuvka:

Výše uvedené není závist, to je zapotřebí jasně zdůraznit. Pouze obyvatelé hlavního města Praha mají následující výhody a ty se nakonec statisticky významně sčítají:

• okolo 90–100 mld. ročně získává město Praha od turistů, asi 90 % příjmů z turismu ČR zůstává v Praze
• v celé republice, i v těch nejchudších regionech (Karlovarský kraj, Zlínský kraj, Olomoucký kraj), se vybírají peníze a posílají se do již velmi bohaté Prahy jako tzv. koncesionářské poplatky. Celkem tak vybere ČT a Rozhlas kolem 7–8 mld. ročně, které putují do Prahy…
• státní správa, ministerské platy a bohaté platy sekretářek…, dnes už víme, že nejedna sekretářka bere plat např. 120 tisíc měsíčně…
• centrály zahraničních firem…
• Hlavní Město Praha má výrazně vyšší příspěvek na obyvatele, než jaký mají malé obce… (Viz zde: http://www.starostove-nezavisli.cz/rud/male-obce-chteji-vzit-velkym-mestum-pet-miliard.) Velká města mají vyšší příspěvek i jinde v Evropě, ale nikde v Evropě zřejmě není zvýhodnění centra tak výrazné, jako je tomu u nás.

Vše výše uvedené v praxi znamená, že lidové rčení „v Praze je blaze“ má své zcela racionální opodstatnění. A pokud byste slyšeli Pražany např. namítat, že mají vysoké nájemné, tak si musíme hned uvědomit, že i toto nájemné jsou zase něčí vysoké příjmy a v geografické oblasti města Praha všechny tyto peníze zůstávají, a dál zde pracují, nikam přece nemizí. A o to jde.

K tomu též citace Wikipedie: Zároveň je Praha také vysoce ekonomicky vyspělým a bohatým regionem s výjimečně vysokou životní úrovní, přičemž tímto vyniká nejen nad české, ale i nad evropské standardy. Podle statistik Eurostatu je šestým nejbohatším regionem v Evropě. HDP na obyvatele v Praze dosahuje 172 % průměru celé EU (HDP na obyvatele ČR dosahuje pouze 80 %).

* * *

Pokud by výše uvedení novináři měli své rodiny např. v Osoblaze nebo Znojmě a místo (někdy až dvou) měsíčních příjmů 40 nebo 60 tisíc by měli např. jen jeden běžný učitelský plat (20 tisíc, a k tomu ženu na mateřské), měli by – zcela logicky – jiné názory i oni. To je vlastně přírodní zákon.

Je zřejmé, že každý se dívá na svět tak, jak mu jej ukazuje jeho vlastní kapsa.

A nyní, ať neunavuji dlouhým komentářem, spějme již k závěru této úvahy. Jsem názoru, že za ten neuvěřitelný bordel a za tu neskutečnou přetvářku a faleš, kterou můžeme všude okolo v politice vidět, nejsou odpovědni jen politikové (vlk je přece vlk, co můžeme dnes od politiků čekat), ale také zejména média, protože voliči volí podle toho, koho mu média představí.

Tato úvaha je zásadní a poskytuje nový pohled na řešení těch problémů, které nás všechny trápí. Oblíbené a sympatické novináře, které jsem výše uvedl, přece nebude nikdo podezírat z toho, že by se podíleli na devastaci země. Vždyť vypadají tak příjemně, skromně a sympaticky, že? Vždyť přece dělají co mohou, od rána do večera myslí jen a pouze na blaho občanů země.

Zkusme se však zamyslet nad tím, jaké příjmy mají tito novináři, zda jim TENTO SYSTÉM nakonec (podvědomě, intuitivně) spíše nevyhovuje a zda nemají spíše (pozor, opět podvědomou) MOTIVACI tento systém zachovat, než se v něm snažit cokoliv měnit, nebo dokonce jít aktivně do rizika a snažit se odvážně o jeho zásadní proměnu. V tomto pohledu mají stejnou situaci, jako stávající politici:

Abych to pro lepší pochopení upřesnil: Opravdu neříkám, že výše uvedení novináři jsou zaplacení a uvažují vědomě zle. Bezpochyby řada jejich názorů je zcela kompatibilních třeba právě s mými.

Musím zdůraznit, že kmotry a mafii v politice velmi jasně a zřetelně tolerují (podvědomě), přestože se všemi silami tváří, že je tomu jinak. Důkazem je mi například fakt, že už 8 let píšu o plné transparenci veřejných financí, ale odezva je nulová: viz mj. Vláda mluví o šetření, plnou transparenci Státní pokladny však nechce, nebo článek s přehledem odkazů na starší texty Hluší demokraté – zcela nefunkční projekt Státní pokladna. Proč o tom velká média více nehovoří? Vždyť jde o desítky a stovky miliard. Copak jim to není jasné? Opravdu se nemohu zbavit dojmu, že tu prostě není vědomá vůle, u novinářů, aby se tento systém IISSP co nejdříve uvedl do plně transparentní praxe. Všem vyhovuje – zdá se –,  že je o něm ticho.

Je faktem, že právě média aktivně brání jakékoliv změně, ať už jde o nesrovnatelně horší předvolební mediální podmínky malých stran před volbami, nebo, pokud se ozve nějaký právem naštvaný občan, jako naposledy dokonce miliardář Andrej Babiš v nedělních OVM, tak jej – místo podpory a využití energie jeho hněvu – raději ihned zesměšní.

Je opravdu velmi užitečné si pozorně všímat, jak „slušní“ novináři (zcela intuitivně) ihned vyvinou maximální snahu, aby byly jakékoliv pokusy o změnu systému a politiky zdiskreditovány. Možná právě tak, jak to udělal v poledním pořadu Highlight Jindřich Šídlo (HN) v ČT24 (čas 19:10).

Jistěže může být miliardář Andrej Babiš jen klonem další mafie. Ale také nemusí.

Naši slušní a dobří novináři se prostě s velkým předstihem snaží, aby tu žádná potřebná změna nikdy nenastala. Je zřejmé, že neví, co činí, a tento text samozřejmě nepochopí a odmítnou, protože sami sebe považují za správné a čestné.

Tak nevím, jde opravdu pouze o výše uvedený přírodní zákon? Nebo jsou novináři už na své nečase a kalousky zvyklí a je to pouze jejich pohodlnost?

Takže tu máme hlavní problém. Co s tím? Čekat a čekat?

P.S. Proč média např. nepřinesou přesný seznam, kolik mld. se dalo ze státního rozpočtu na oddlužení bank? Proč média více nereflektují, co řekla BIS o prorůstání mafie do státní správy? Nebo poslední kauza Kocourek… Cožpak není již dnes každému jasné, že i tato kauza zapadne stejně jako jsme dnes již zapomněli na Vondrovy stamiliony a jeho kauzu Promopro? Taky se nám velmi úspěšně daří zapomenout na Diag Human. Jakoby všechny tyto kauzy tady byly jen tak, aniž by kdokoliv v ČR měl za ně přímou odpovědnost. Vlastně nikdo nikdy za nic nemůže. A už v žádném případě ne slušní novináři. Vždyť se přece tak snaží…

Důležitá poznámka: Je bohužel ověřeno, že nedbalé a povrchní  čtení může způsobit dojem, že autor textu je zaujatý vůči Praze, jmenovaným novinářům atp. Není tomu tak. Jde o snahu vysvětlit fakt, že politická situace  je rok od roku horší. Příčinou může být (kromě jiných faktorů) právě nadstandarndě vysoká životní úroveň novinářů (celebrit), kteří pak necítí problémy „na vlastní kůži“ a v řadě případů správné a potřebné kritické výtky vůči vládě snad až záměrně (vědomě) ignorují, protože je zřejmě považují za hloupé či za „komunistické“ (to je snad nejčastější velmi oblíbený předsudek), místo toho, aby kritiku vyslyšeli a např. přetransformovali v diskusní pořady „nad věcí“ se zajímavými nestrannými hosty, kteří budou jasně, bez mlžení a konkrétně ukazovat, kde jsou problémy, co je dobré okamžitě udělat pro nápravu. Dnes už víme, o co jde. Tou nejpodstatnější věcí je plná transparence veřejných financí.

Novináři tedy chybně reagují na kritické hlasy. Pokud vystoupí miliardář Babiš s razantní kritikou, řekl třeba, že největší korupce je v Praze, tak mainstreamoví novináři považují v tomto okamžiku za podstatné zkritizovat Babiše, že je populista, že je také namočený v tom či onom, místo toho, aby využili jeho kritického impulsu k nápravě, na kterou všichni čekají jako na smilování. Dokonce to vypadá až tak, že novináři prostě staré velké strany, které jsou mj. korupčně propletené se státními zakázkami, vědomě udržují u moci. Zdání? Skutečnost?