FACEBOOKOVÝ DETEKTIV


Facebookový detektiv dokáže najít různé informace o facebookových profilech. Jediné, co potřebujete, je znát ID profilu, o který se zajímáte.

1. Přihlašte se na Facebook

2. Jděte na zájmový profil

3. Zkopírujte url adresu profilu

4. Nechte si ji převést na ID, například tady.Pozn. Časem vytvoříme vlastní skript.

5. ID profilu vložte níže do polí a hledejte.


Příspěvky



Příspěvky, které profil napsal

Příspěvky, ve kterých je profil označen

Příspěvky, pod kterými profil komentoval

Příspěvky, které se profilu líbily


Fotografie


Fotografie s označeným profilem

Fotografie nahrané uživatelem

Fotografie, na kterých je profil označen

Fotografie, které profil okomentoval

Videa, na kterých je profil označen

Fotografie, které se profilu líbily


Ostatní



Skupiny, ve kterých je profil členem.

Soukromé skupiny, ve kterých je profil členem.

Přátelé profilu.

Stránky, které se profilu líbí.


POSLEDNÍ ČLÁNKY



 

Pražská pimátorka Adriana Krnáčová s radním Hlavního města Prahy Janem Wolfem pokládají věnce před budovu tehdejšího Československého rozhlasu.

Pražská pimátorka Adriana Krnáčová s radním Hlavního města Prahy Janem Wolfem pokládají věnce před budovu tehdejšího Československého rozhlasu. V pozadí je vidět Petra Kolínská ze Strany zelených.


 

V úterý 21. srpna 2018 se před jedenáctou hodinou dopolední začaly scházet davy lidí před budovou Českého rozhlasu, aby si na pietní akci připomněly padesáté výročí invaze vojsk varšavské smlouvy do Československa. Právě před budovou tehdejšího Československého rozhlasu se strhl jeden z nejdůležitějších bojů proti okupačním vojskům, během kterého zemřely dvě desítky osob. Navzdory této tragické události se pieta, která měla být především provázena důstojným tichem, zvrtla v hlasitý pískot a volání: „Hanba!“. Důvodem byl příchod premiéra Babiše, který s podporou komunistů vytvořil vládu.

„Agente Bureši, neposkvrňuj památku padlých,“ psalo se na jednom z nejvýraznějších transparentů, který vznikal během jízdy metrem mezi stanicemi Vltavská a Muzeum, poslední dodělávky se dokreslily přímo na stěně Českého rozhlasu. Shrnoval tak stanoviska osob, které se rozhodly pietu narušit skandováním, pískotem a nedovolit premiérovi spojovanému s StB být během projevu slyšet.

 

Andrej Babiš v obležení své ochranky.

Andrej Babiš v obležení své ochranky. Zcela vlevo Emil Kulfánek, vzadu Vojtěch Pikal.


 

Moderátoři dlouho žádali přítomné, aby uvolnili místo pro řečníky a mohlo tak začít důstojné uctění památky těch, kteří bojovali za Československý rozhlas, ale dav odmítal odejít. Apelovali na ně, že nejsou na demonstraci, ale na důstojné pietní akci k roku 1968. Nepomohli si, dav neodcházel.

Ne každému z veřejnosti se taková pieta provázená pokřiky „Babiše, do koše!“ a troubením na trubku líbila. Ti na ně křičeli, že chtějí uctít památku padlých z roku 1968, popřípadě zaznívalo: „Rebelové? Nejsou to spíše anarchisté? Komunitní anarchisté…“ Rebelové jsou skupinou osob, která pronásleduje premiéra Babiše na každém kroku a neustále na něj pokřikují. Babiš jejich tváře už moc dobře zná.

Jiní se sice nepřipojili k pokřikování, ale dali skandujícím za pravdu ohledně nesouhlasu, aby premiér spojovaný s StB měl projev na pietní akci k uctění památky těch, kteří obětovali vlastní životy, když se postavili proti okupačním vojskům režimu, s jehož následovníky nyní vytvořil premiér vládu.

Nakonec to byli právě novináři, kdo řečníkům uvolnil prostor.

 

Pokládání věnců se účastnili pamětníci z roku 1968 a Armáda ČR. Zcela vlevo je Emil Kulfánek.

Pokládání věnců se účastnili pamětníci z roku 1968 a Armáda ČR. Zcela vlevo je Emil Kulfánek.

V pozadí bývalý poslanec Daniel Hermann.

V pozadí bývalý poslanec Daniel Hermann.


 

Slavnostní fanfára Ústřední hudby Armády České republiky zahájila pietní akt, skandující dav to však vůbec neztišilo a fanfára tak nebyla zpočátku vůbec slyšet. Teprve až ke konci se dav částečně zklidnil. Během fanfáry ústavní činitelé a klíčové osoby veřejného života včetně pamětníků událostí roku 1968 pokládali před Český rozhlas věnce.

Mezi prvními řečníky promluvil generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Jakmile však mezi přítomnými uvítal předsedu vlády a primátorku Krnáčovou, dav se opět začal bouřit.

„Po dvě desetiletí se nám komunistická moc snažila vnutit myšlenku, že v srpnu osmašedesátého roku se Češi a Slováci vpádu cizích vojsk na území našeho státu v podstatě nebránili, div že vojáky nevítali. Nikoliv náhodou, proces postupného oklešťování nejen občanských svobod, ale veškerých známek národní suverenity zákeřně pojmenovali normalizací, jako by bylo normální žít v cizím područí, nemít vládu ve svých rukou,“ pokračoval René Zavoral.

„Jestliže se na tomto místě setkáváme rok co rok, pak právě proto, že pasivní odpor Čechů nebyl všude až tak pasivní. Jen zde položilo život sedmnáct českých vlastenců. Nepoložili ho za pofidérní komunistické ideály, nýbrž za ideály národní svobody. Zcela neozbrojení lidé se postavili tankům a obrněným vozům. V rukou měli v lepším případě podomácku vyrobené Molotovovy koktejly, ale častěji státní vlajky, do kterých pak zabalovali jejich mrtvá těla. Co hůř, postavili se nevídané vojenské přesile i přes to, že komunistické vedení státu je zradilo v Moskvě. Jejich statečnost, stejně tak jako později zápalná oběť Jana Palacha, Jana Zajíce, nebyly marné ani zbytečné. Vzpomínáme na ně a vzpomínat budeme tak jako vzpomínáme na bezmezné hrdinství našich parašutistů za druhé světové války, které zrůdná totalita vinila z rozpoutaní nacistického teroru po atentátu na bestiálního Heydricha. Sebeobětování ve jménu vlasti a svobody totiž nikdy nebývá marné a zbytečné. Svou čistou obětí zachránili naši lidskou důstojnost a smysluplnost naší státní existence.“

 

Čestnou stráž u budovy drželi skauti a sokolové.

Čestnou stráž u budovy drželi skauti a sokolové.


 

Po něm se slova ujal předseda Senátu Parlamentu ČR Milan Štěch, který připomněl mimo jiné odvahu pracovníků tehdejšího Československého rozhlasu a Československé televize, kteří v nelehké době objektivně informovali o probíhajících událostech, přestože je bezprostředně ohrožovala okupační moc.

Za ohrožení demokratických svobod označil záplavu informací, ve kterých je obtížné se orientovat.

„Právě rok 1968 ukázal, jaký zásadní pozitivní roli mohou v kritických chvílích života ve společnosti sehrát veřejnoprávní média. Vnímejme poslání roku 1968 pod tímto úhlem pohledu a uvědomme si významnou roli veřejnoprávních médií. Považuje proto různé pokusy o diskreditaci veřejnoprávních médií a Českého rozhlasu, České televize a ČTK za nepřijatelné,“ uvedl a varoval, že bez veřejnoprávních médií bychom jen těžko odlišovali účelové a neobjektivní informace. Na objektivitu informací máme všichni právo.

Předseda dolní komory parlamentu Radek Vondráček sice promluvil, ale lidé ho vypískali a jeho projev nebyl slyšet. Nerespektovali ani prosby moderátora, aby se respektovala důstojnost tohoto pietního aktu. Stejně tak nebyl slyšet ani Andrej Babiš. Dav skandoval „StBák!“ Primátorka Prahy Andrea Krnáčová měla sice také vystoupit s projevem, ale ani nezačala.

Slova se po nich ujal Jan Wolf, radní Hlavního města Prahy. Lidé si mají své svobody vážit a vyzval je ke shlédnutí nových filmových snímků Okupace 1968 a Jan Palach.

 

Pietnímu aktu byl přítomen například kandidát na prezidenta Jiří Drahoš.

Pietnímu aktu byl přítomen například kandidát na prezidenta Jiří Drahoš.

Nebo bývalý poslanec Daniel Hermann.

Nebo bývalý poslanec Daniel Hermann.


 

Ke konci pietního aktu bylo naplánováno slavnostní odhalení pamětní desky s novými jmény těch, kteří padli v bojích o Československý rozhlas. Historickým šetřením se zjistilo, že na původní desce dvě jména chyběla. Ta jména zní Pavel Albert a Miroslav Málek.

Lidé z davu ale měli přitom peprné otázky: „A bude tam viset i Babiš?“ A druzí odpovídali: „Sami si ho pověsíme, je náš!“

Nakonec generální ředitel ČRo René Zavoral a přímý pamětník událostí roku 1968 Rudolf Matys, mimo jiné dlouholetý člen literární redakce, odhalili novou pamětní desku za hraní české státní hymny ÚH AČR.

Čestnou stráž během pietního shromáždění stál Miloš MatoušekVáclav Duchek.

 

Mnozí z veřejnosti vystupovali proti premiéru Babišovi.

Mnozí z veřejnosti vystupovali proti premiéru Babišovi.

Zaostřeno na veřejnost.

Zaostřeno na veřejnost. Na balkoně vlevo nahoře visí červené trenýrky, symbol protizemanovských aktivit.


 

Shromáždění se zúčastnilo mnoho osob politicky činných, jmenujme Vojtěcha Pikala z České pirátské strany, či druhou místopředsedkyni Strany zelených Petru Kolínskou. Z nedávných kandidátů na prezidenta se dostavili Jiří DrahošMarek Hilšer. Za KDU-ČSL přišel Daniel Hermann.

Pietě přihlížel také historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Pietního aktu u hlavní budovy Českého rozhlasu se zúčastnili také ministr obrany Lubomír Metnar a velitel Vzdušných sil AČR brigádní generál Petr Hromek.

Z aktivistů byli přítomni zástupci Rebelů a Pulse of Europe.

 

V budově Českého rozhlasu se promítaly historické snímky k invazi vojsk varšavské smlouvy do Československa.

V budově Českého rozhlasu se promítaly historické snímky k invazi vojsk varšavské smlouvy do Československa.













Volba lidskosti