POSLEDNÍ ČLÁNKY



Již několik let pravidelně probleskují tiskem zprávy a tom, jak projekty elektronického zdravotnictví můžou zlepšit péči o zdraví pacientů. Jelikož však tyto projekty připravují inženýři a další „odborníci na zdravotnictví“, kteří v životě klinickou praxi nevykonávali, podívejme se na tyto „inovace“ z perspektivy reálné klinické praxe.

 

 

Lež č. 1:

Ve světě získává elektronické zdravotnictví stále větší podporu.

 

Jak je to ve skutečnosti?

Nejlepší kliniky světa se vracejí k ručně psané (!) dokumentaci. Ta je obtížně zkopírovatelná a zfalšovatelná. Tyto kliniky si vedle nesmírné citlivosti zdravotnických dat také uvědomují, že data v elektronické podobě nikdy nelze stoprocentně zabezpečit. Pokud jsou data v nemocničních počítačových sítích, pak jsou tyto sítě často zcela (fyzicky) odpojeny od internetu. Umístění extrémně citlivých dat (což právě zdravotnická data jsou) do jednoho centra navíc s přístupem zvenčí je v rozvinutých zemích považováno za ohrožení národní bezpečnosti. V žádné západní rozvinuté zemi takovýto systém neexistuje a ani existovat nebude.

 

Lež č. 2:

Zdravotnictví ušetří na duplicitních vyšetřeních

 

Jak je to ve skutečnosti?

K velkým úsporám rozhodně nedojde. Aspoň ne takovým, aby vynahradili promrhané miliardy na nesmyslnou elektronizaci. Problém je v tom, jak tzv. duplicitní vyšetření vznikají. Převyšetřování pacientů má jeden hlavní zdroj, a tím je alibismus lékařů. Se stoupající tendencí stížností a žalob pacientů na lékaře bude počet vyšetření nadále stoupat. Ale to je již jiná kapitola.

 

Lež č. 3:

Elektronické zdravotnictví přinese dostupnost kritických dat pacienta v akutních situacích

 

Jak je to ve skutečnosti?

Z hlediska reálné klinické praxe se jedná o holý nesmysl. V akutních stavech většinou není čas listovat dokumentací a lékař se řídí aktuálním stavem pacienta. K dokumentaci pacienta lékař pouze přihlíží, ale má přímo povinnost jí jaksi nevěřit a přehodnocovat vše dle aktuálního stavu.

 

Lež č. 4:

V elektronických záznamech budou zapsány důležité údaje, jako je krevní skupina či alergie pacienta.

 

Jak je to ve skutečnosti?

Údaj o krevní skupině je naprosto k ničemu. Krevní skupina se stanovuje před každou transfúzí znovu (pokud není v sérii). Údaj o alergii se dá napsat třeba na kartičku pojišťovny. K tomu není třeba budovat systém za miliardy.

 

Lež č. 5:

Zdravotnická data uložená na centrálním úložišti jsou dobře zabezpečená

 

Jak je to ve skutečnosti?

Nic nelze 100% zabezpečit. První, kdo bude mít k těmto datům dobrý přístup, budou zahraniční tajné služby. Bude pak velice lehké vytipovat si a vydírat konkrétní osoby. Při současném rozvoji techniky je pak možné zkopírovat VEŠKERÁ zdravotní data VŠECH OBYVATEL konkrétního státu během několika minut do mobilního telefonu.

 

Shrnuto:

Zdravotničtí informatici (které nikdo nepotřebuje) chtějí budovat nesmyslný robustní systém (který nikdo řádně nevyužije). Lékaři jen kroutí hlavou, protože to celé je jaksi „o nich a bez nich“. A to ještě v době, kdy se zdravotnictví zmítá v existenčních problémech. Jediný výsledek podobných akcí jsou utracené miliardy (o což samozřejmě primárně jde) a zneužití lékařského stavu, kterému je celá ta zbytečnost podstrkována.

Řešení je prosté: zdravotnictví se musí zbavit parazitů, „odborníků na zdravotnictví“. Tím se SKUTEČNĚ dají ušetřit SKUTEČNÉ miliardy.

A co poradit podvedenému pacientovi, který se již těšil, jak si bude na internetu prohlížet svoje zdravotní záznamy a bude mít přehled o svém zdraví? To nejlepší, co jej může v džungli zdravotnictví potkat, je vztah lékař-pacient založený na důvěře. Bez zkušených a kvalitních lékařů jsou mu jakékoliv zdravotní záznamy, byť v 3D animacích s dolby surround efekty, úplně k ničemu.

 
Článek jsem před rokem nabídl k publikaci také Pirátským novinám.













Volba lidskosti