POSLEDNÍ ČLÁNKY



 

Česká Suverenita na Střeleckém ostrově

Česká Suverenita na Střeleckém ostrově


 

Na prvního máje se v Praze uskutečnily desítky kulturně-politických akcí. Evropský rozhled pokryl čtyři z nich – setkání České Suverenity s projevem Davida Ratha na Střeleckém ostrově, pochod studentského Majálesu z náměstí Váslava Havla, prvomájové shromáždění KSČM včetně zatýkání italského komunisty po útoku pepřovým sprejem na mladíka z antikomunistické skupiny a nakonec jsme zavítali k Werichově vile na pražskou Kampu, kde se konal Den Evropy se spojenci, během kterého se do země zasadila jabloň Medy Mládkové.

 
Česká Suverenita položila květiny u pamětní desky na Střeleckém ostrově

V deset hodin ráno se na Střeleckém ostrově objevila Česká Suverenita, známá především ve spojení Janou Volfovou. Dnes její kadidátku do evropských voleb vede David Rath, bývalý poslanec za ČSSD, dnes známý spíše skrze událost, kdy byl s vysokou finanční hotovostí zadržen protikorupční policií, vazebně stíhán během poslaneckého mandátu a zatím nepravomocně odsouzen k 8,5 letům vězení.

David Rath v letošních volbách do Evropského parlamentu vsadil na antiislámskou rétoriku. Na ostrově se sešli, aby si připomněli poselství prvního máje, kdy pracující lidé chtějí důstojně žít. Dnes ale podle něj dochází ke zmatení pojmů a pracující lidé jsou zaměňováni za „hordy, které se sem ženou z kdejaké díry na světě, které v životě nepracovaly a pracovat ani nechtějí, pouze chtějí žít z práce ostatních, ze sociálních dávek“. V antiimigrantské notě pokračuje dál, když větu zopakuje pouze s použitím jiných hanlivých synonym – stojí za lidmi, kteří pracují a ne na straně vyžírků, které očekávají v Evropě velké sociální dávky. Projev je zakončen slovy: Nechceme islám.

Ne nadarmo na ostrově povstávali anarchisté a ne nadarmo se s Davidem Rathem pouštěli do emotivnější diskuse.

 
Průvod studentského Majálesu

Mezitím se na náměstí Václava Havla u Národního divadla začali scházet učastníci studentského Majálesu. Letos jich bylo ale na Prahu poněkud málo, sešlo se jich sotva sto a zvolili si politicko-aktivistickou tématiku. Jeden bojoval za inkluzi do škol, jiná studentka přišla s duhovým deštníkem, mnoho studentů mělo transparenty varujícími před klimatickými změnami. Jedna studentka připomínala, že Orwellova kniha 1984 neměla být manuálem.

„Více stromů, méně dolů“, „Zabijme planetu“, „Palmový olej do hrnce dolej“ – to vše šlo vyčíst na transparentech během pochodu.

 

Milujeme inkluzi

Milujeme inkluzi

Studentský Majáles

Studentský Majáles

Za lepší klima

Za lepší klima

 
Prvomájové shromáždění KSČM

Prvomájová shromáždění KSČM se vždy konala v pražských Holešovicích u Křižíkovy fontány, letos kvůli rekonstrukci se komunisté přesunuli na náměstí Jiřího z Poděbrad. Komunistické prvomájové oslavy byly letos silně ovlivněny blížícími se volbami do Evropského parlamentu, proto bylo možné na pódiu sledovat diskusi s kandidáty Arťomem Korjaginem a Lubomírem Lédlem. Pro novináře diskuse ale přestala být zajímavá ve chvíli, kdy za jejich zády došlo k napadení antikomunistického aktivisty, a to rovnou pepřovým sprejem.

Z projevů tak bylo možné zaznamenat jen proslov poslance Jiřího Dolejše. Podle něj se svátek práce stále připomíná, protože ani po 130 letech se lidé nedočkali toho, aby mohli být spokojení a neměli strach o svou budoucnost. Proč by důchodci nemohli mít důstojný důchod, proč by zejména v Praze nemohlo být důstojné nájemné bydlení? Pak se Dolejš pustil do výčtu slabin Evropské unie, mezi které považuje bruselskou administrativu, která není dostatečně legitimní, dále nátlakové akce USA na EU a v neposlední řadě problémy s klimatem, migrací, sociálními rozdíly a rozkrádáním evropských peněz. Hospodářská soudržnost by měla být provázána sociální soudržností, uvedl na závěr.

 

Antikomunisté

Antikomunisté


 

Komunistické prvomájové oslavy bývají každoročně provázeny přítomností jejich kritiků. Ani letos to nebylo jiné. Antikomunisté považují komunisty za vrahy, neboť v minulém režimu popravili 280 osob z politických důvodů, 250 000 osob bylo odsouzeno z politických důvodů, 374 osob zastřelili na hranicích a 4500-7000 osob zemřelo ve vězeních a lágrech. Mnoho jiných kvůli komunistickému režimu spáchalo sebevraždu nebo emigrovalo. Antikomunisté také připomínali, že komunismus není ideologie, ale zločin, o čemž vypovídá zákon č. 198/1993 Sb. Transparent s nápisem Rudý zrůdy oznamoval, že komunisté zabili P. Wonku, utýrali letce RAF, budovali lágry, popravili Miladu Horákovou, umučili J. Toufara, stříleli na hranicích, znárodňovali i cenzurovali a všem lhali. Nechyběly vlajky NATO, EU, USA a v posledních letech ani vlajka Ukrajiny, kde probíhá dekomunizace země v souvislosti s událostmi na Krymu, jehož anexi komunisté z České republiky podporují.

 

Miloš Jakeš v rozhovoru s českým korespondentem Sputniku

Miloš Jakeš v rozhovoru s českým korespondentem Sputniku


 

Letos ale došlo mezi skupinkami antikomunistů a komunistů ke konfliktům, které přerostly v napadení mladého antikomunisty pepřovým sprejem. Incident nikdo z novinářů neviděl, neboť v tu dobu probíhala na pódiu diskuse s kandidáty do Evropského parlamentu. Následné popisy incidentu se značně různí, včetně toho, kdo měl proti mladému muži pepřový sprej použít.

Jisté je jen to, že na schodišti před vstupní bránou do kostela ležel mladý muž, který si kapesníkem zakrýval oči a jevil se, že ho oči velice pálí. Při něm stála žena, která tvrdila, že mu oči propláchla čistou vodou a zavolala záchranku. Svědci vypovídali, že ho jeden komunista kopal, zatímco druhý mu stříkal pepřový sprej do očí.

A zatímco o mladíka až do příjezdu záchranky pečoval policista z antikonfliktního týmu, vypozorovali jsme, jak jeden z fotografů ukazuje jinému policistovi fotografie útočníka či útočníků, načež vedl policistu skrz dav komunistů až k jednomu ze stánků, kde stál italský komunista Claudio, údajně se živící jako žurnalista. Policisté jej chtěli odvést k výslechu, ale Ital s nimi odmítal jít, nevíme, zda rozumněl česky, nicméně následně byl proti své vůli odvlečen k civilnímu policejnímu vozu za přítomnosti desítek novinářů, kde proti němu bylo použito donucovacích prostředků.

Mladý muž byl zatím na místě ošetřen zdravotníky a v dobré náladě poskytoval novinářům a reportérům příběh o tom, jak se vše odehrálo. V tom zaznělo, že cigaretou propálil jeden z komunistických balónků, snad házel i flašku po komunistech, načež byl zkopán a okrajově ho zasáhl pepřový sprej.

Korespondentovi Sputniku, Vladimíru Frantovi, který se těší vysokému vzdělání s titulem PhD., se však příběh s pepřovým sprejem nezdál dostatečně věrohodný. Upozorňoval na to, že po zásahu pepřovým sprejem nemá člověk pouze problémy s očima, ale také s dýcháním, a že není běžné, aby po takovém incidentu člověk odcházel s úsměvem a zcela bez viditelných následků sotva pár minut po útoku, aniž by musel tak jako italský komunista odjet k výslechu.

Vyhodnotit, jaká verze příběhu je pravdivá, je obtížné, neboť samotný incident nikdo neviděl a mladík uvedl, že jej pepřový sprej zasáhl pouze okrajově, takže nutně nemusel mít problémy s dýcháním. Pochybnosti do celé události vnesli bohužel i údajní svědci, kteří novinářům incident popisovali. Itala označili jako muže, který měl použít pepřový sprej, ale následně dodali, že vlastně incidentu také nebyli přímo přítomni. Na místě se nepodařilo ani zjistit, jestli Ital byl ten, který měl kopat nebo ten, který použil pepřový sprej. O tom, že situace byla zcela nepřehledná, svědčí i novinové články, které se rozcházely i v tom, jestli byl zadržen pořadatel akce nebo italský komunista, a kdo z nich měl použít pepřového spreje.

 

Italský komunista

Italský komunista


 

Den Evropy se spojenci ve Werichově vile

Na pozemcích Werichovy vily se konalo setkání s proevropskými kandidáty do Evropského parlamentu nazvané Den Evropy se spojenci.

Hlavního slova se ujal Jiří Pospíšil, který slavil nejenom první máj, ale hlavně 15. výročí vstupu České republiky do Evropské unie. Je v zájmu naší země, abychom byli aktivními členy Evropské unie a hájili tam náše zájmy. Naše elity ale v Evropské unii nikdy moc nelobovaly a nehledaly kompromis, místo toho jen kritizovaly.

V parku pražské Kampy chtějí občanům vysvětlovat, proč je Evropská unie důležitá a proč bylo našich patnáct let v Evroské unii pro Českou republiku přínosných.

Den Evropy se spojenci se konal na půdě Werichovy vily a pozemku, který spravuje Nadace Jana a Medy Mládkových. Odpolední setkání tak chtějí pojmout kulturně a politicky. Na počest Medy Mládkové, která se letos dožívá krásných sto let a která byla vždy velkou Evropankou a podporovatelkou myšlenek Václava Havla, ale i kamarádka Karla Schwarzenberga, i bojovnicí za to, aby Česká republika vstoupila do Evropské unie, dnes vysadí jabloň, která ponese jméno Jabloň paní Medy Mládkové.

 

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

Zasazení Jabloně Medy Mládkové

Zasazení Jabloně Medy Mládkové


 

Vždy jsme byli Evropané a Meda Mládková je toho důkazem. Narodila se roku 1919, její otec byl patriot a matka Němka, studovala střední školu ve Švýcarsku, za války žila ve Vídni, univerzitu studovala v Paříži a Berlíně, pak si vzala za manžela belgického občana a v Paříži poznala Jana Mládka, se kterým žila v Londýně. Pak se odstěhovala do USA.

Jiří Pospíšil svůj projev zakončuje slovy, že svoboda, demokracie, lidská práva a evropské hodnoty jsou pro ně klíčové.













Volba lidskosti