POSLEDNÍ ČLÁNKY



Na webových stránkách Správy NP a CHKO Šumava se objevila další ze série manipulativních anket o kůrovcové kalamitě.

Mezi hrubé nedostatky ankety patří četný výskyt gramatických a stylistických chyb, které bychom od instituce placené z  daní daňových poplatníků neočekávali.

Webové prohlížeče dále stránku s anketou označují za nedůvěryhodnou, čímž se například průměrný uživatel prohlížeče Firefox na anketu vůbec nedostane. Pro průměrného uživatele rozhodně není snadné proklikat se varovnými hláškami tak, aby mu prohlížeč nakonec anketu zobrazil.

Samozřejmě největším nedostatkem ankety je fakt, že nesplňuje požadavky, které se od anket očekávají – anketa vnucuje odpovědi, které jdou na ruku Správě NP a CHKO Šumava, protože jiným zaškrtnutím odpovědi by se respondent musel cítit s prominutím jako blbec.

 

Parodie na anketu, která se sdílí na sociální síti Facebook.


 

Pojďme si tedy anketu probrat otázku po otázce a vysvětlit si, proč ji považujeme za manipulativní. Printscreen ankety naleznete na konci článku.

Už druhá otázka předpokládá, že na Šumavu turista jezdí výhradně kvůli stromům a dotazuje se ho, jestli jezdí spíše za stromy zelenými, nebo jestli spíše ze zvědavosti, jak vypadá les poničený kůrovcem. Ani odpověď, že les je poničený, není tak zcela odborně správná, protože les kůrovcem poničený není, kůrovec je totiž teď jednou z fází jeho vývoje.

Třetí otázka se dotazuje, jestli je kůrovec obnovitelem lesa či spíše jeho škůdcem. Zde se asi odborníkům zacyklí mozek, protože obě odpovědi mohou být považovány za správné. Lýkožrout smrkový je totiž už z definice škůdcem. Na druhou stranu kůrovec tímto škozením pomáhá omlazovat lesy, tedy je i lesním obnovitelem.

Následující otázka se dotazuje, za jak dlouho se les po kůrovcové kalamitě obnoví. Správa parku zde sice nepřímo přiznává, že i po kůrovcové kalamitě se les nakonec obnoví sám bez působení lidského faktoru, zřejmě se ale snaží spíše nabudit dojem, že samovolná obnova potrvá pár desítek let, zatímco zásah motorové pily je rychlejší. Samozřejmě vše z pohledu neodborníka.

Další otázky o kůrovci už v anketě nenaleznete. Šumavy se všehovšudy týkají jen čtyři otázky z osmi, zbylé se dotazují na bydliště, věk, vzdělání a pohlaví respondenta. Anketa je tudíž i značně nevyvážená.

Evropský rozhled se domnívá, že se na Šumavě buď navracíme do dob minulých, nebo anketu vypracovaly děti místních základních škol, což je pro tuto oblast zcela běžná praxe. Ostatně nelze popřít fakt, že anketa se spíš výsmívá do očí všem odborníkům a prohlubuje jejich zoufalství nad udržením NP a CHKO Šumava, které se díky politické moci dostaly do rukou ziskuchtivým podnikatelům.

 

Příloha

Printscreen ankety ze stránek NP Šumava (kliknutím na náhled zvětšíte obrázek) :













Volba lidskosti