V červenci 2010 jsme navštívili Mgr. Mortezu Khabiriho z Akademického a univerzitního centra v Nových Hradech. V době mezinárodních nepokojů kvůli íránskému jadernému programu jsme chtěli především zjistit, jak vypadá politická situace přímo v Íránu, ale zjišťovali jsme též rozdíly ve školství, vědě a kultuře – tak jak to vnímá íránský student zdejší biofyziky.
V čem se odlišuje íránský výzkum od toho českého?
Mezi íránským výzkumem a tím českým je mnoho odlišností. V České republice je dobrá spolupráce s jinými státy, ale pro Írán je mezinárodní spolupráce problematická právě kvůli současné politické situaci. Lidi se mě ptají, jestli nám naše vláda spolupráci s jinými státy zakazuje, ale tak to není. Cizí země se nás bojí, nechtějí mít s námi nic společného, dokonce ani se studenty. Když jsem se rozhodl jít studovat do zahraničí, měl jsem potíže získat vízum. Komplikace ale nevycházely z mé strany, ale ze strany těch států, kde jsem chtěl získat vízum.
Poskytuje Írán finanční podporu pro doktorské studenty? Lze získaz stipendia pro talentované mladé vědce?
Ne. Pokud chcete mít stipendium, musíte o něj požádat u konkrétní firmy nebo společnosti a pak jdete studovat na konkrétní univerzitu. Firma zaplatí za vaše vzdělání a vy pak po ukončení školy pro ně budete pracovat. Zároveň už nemůžete jít pracovat do jiné firmy. Každopádně na vzdělání si můžete vydělat sami, můžete chodit během studia do práce a pak se nikomu nemusíte ničím zavazovat. Talentovaní studenti a vědci dostávají v Íránu granty.
Které z íránských zkušeností jsi nejlépe zúročil v České republice?
Cizí jazyk. Mluvím dobře anglicky. V mojí zemi je všechno odlišné, jen málo z toho, co jsem poznal v Íránu, jsem mohl zúročit. Tady je jiný svět. Ať mluvíme o kultuře, počasí – Česká republika je naprosto jiná. Bylo pro mě trochu těžké zvyknout si na Českou republiku. I Evropa se velmi liší od Íránu. V ČR jsou malé rozdíly mezi bohatou a chudou vrstvou společnosti, všichni jako by byli na stejné finanční úrovni. Jste schopní si za šest měsíců vydělat na cestu do zahraničí, ale v Íránu něco takového možné není. Mezi bohatými a chudými je velká finanční propast. Jsme buď velmi chudí nebo velmi bohatí.
A co si vlastně myslí lidé v České republice o našem Íránu?
Mnozí si myslí, že v Íránu se mluví arabsky, ale zrovna my víme, že mluvíte persky (a dokonce známe jazyk farsí) . Každý zná Aliho Amiriho, zpívajícího doktora z Íránu. Díky televizním novinám máme povědomí i o špatné politické situaci ohledně prezidentských voleb. Ale na druhou stranu jsou zde skupiny lidí, kteří českým médiím nevěří, protože nám občas neříkají pravdu.
Se zahraničními médii je problém, ostatní země o Íránu obvykle nemluví pravdu. Někdy jsem se tu něco dozvěděl, o čem jsem vůbec nevěděl, tak jsem byl překvapen, a ukázalo se, že to není pravda. V českých médiích se dozvídám úplně rozdílné informace než v Íránu.
Někteří lidé tady u nás si myslí, že každý, kdo pochází z Íránu a Íráku, je terorista. V České republice například není íránským studentům povoleno studovat jadernou fyziku. Tohle nařízení nedává moc smysl, protože když bychom chtěli vyrobit bombu, tak si o tom půjčíme knihu třeba v knihovně, a je jedno, co studujume za obor. Všichni íránští studenti jsou považováni za špiony a sledováni tajnou policií. Nevíme, jestli tomu máme vůbec věřit, jestli je to pravda.
Ano, skutečně se to děje. Znal jsem jednoho studenta fyziky, musel z těchto důvodů ukončit studia. Ale to se děje po celé Evropě, nejenom tady.
Děkujeme Mgr. Mortezu Khabirimu za poskytnutý rozhovor a Ing. Ivanu Součkovi za dopravu do Nových Hradů.
Celý rozhovor zaměřený na studentský život v ČR je v neupravené podobě dostupný na Pirátských novinách.
