- Evropský rozhled - http://www.evropsky-rozhled.eu -

Spolupracovníci separatistů na Donbase protestovali před Velvyslanectvím Ukrajiny a Generálním štábem Armády ČR (část 6.)

 

Roman Blaško s Nikolou Čuříkem před Velvyslanectvím Ukrajiny.


 

V šestém díle o demonstraci proti válce na Donbase konané dne 5. listopadu 2018 před Velvyslanectvím Ukrajiny v pražské ulici Charlese de Gaulla se zaměříme na projev komunistického tajemníka Romana Blaška, novináře a fotografa z Haló novin. Ten v říjnu vycestoval do Kyjeva, kde viděl pochod ukrajinských nacionalistů k 76. výročí vzniku Ukrajinské povstalecké armády. Mimo to vedl rozhovor s mluvčím Moskevského patriarchátu Klimentem. Přiblížíme si situaci na Ukrajině z pohledu aktivit ukrajinských nacionalistů a jejich násilných akcí vůči reprezentantům Kremlu na Ukrajině, poté se podíváme, jak letos vyeskalovalo napětí mezi ukrajinskou a moskevskou pravoslavnou církví, což pravděpodobně vedlo až k razii ukrajinských tajných složek SBU v Kyjevskopečerské lávře koncem listopadu.

 
Z projevu Romana Blaška

Roman Blaško je sice neznámou, avšak poměrně klíčovou osobou v českém komunistickém prostředí. Nedávno moderoval setkání s ukrajinskou aktivistkou Jevhenijí Bilčenko v Jazzové sekci, poté připravoval tiskovou konferenci „Braňte svobodu slova“, na které měli vystoupit novináři převážně z východoevropských zemí – Ruslan Kocaba, Andrej Babickij, Alexander Gaponenko, Natalia Skurtul, Arthur Bekmatov, Jan Rychetský a Ulrich Hayden. Jako fotograf Haló novin se objevil i ÚV KSČM během diskuze s českými účastníky mise do Sýrie za Bašárem Asadem, o níž budeme informovat v některém z pozdějších článků. V květnových volbách do Evropského parlamentu kandiduje ze čtvrtého místa na společné kandidátce KSČM – česká levice společně!

Nedávno v Kyjevě navštívil Den obránců (День захисника України 2018) a s pocity úzkosti pozoroval pochod „statisíců uniformovaných nacionalistů, vojenských i polovojenských“. Mezi nimi viděl skupiny neofašistů s „černými vlajkami a svastikami“. A to celé byl podle Romana Blaška ukrajinský státní svátek, protože další den měl Stěpan Bandera výročí úmrtí.

„A to se celé děje s podporou ukrajinské vlády. Šla z toho hrůza, nedalo se tam poblíž ani mluvit rusky, mí přátelé hned přetáčeli na angličtinu. A druhý den tam tepal normální život. Když jsem přijel do Prahy, zjistil jsem, že o tom ČTK vůbec neinformovala, nebyly k tomu žádné zprávy,“ uváděl toho večera Roman Blaško. „Průvod byl asi přes 400 tisíc lidí, byli svezeni z celé Ukrajiny, což pro tu propagandu a zastrašování ruských a proruských obyvatel stačilo. To zastrašování nespočívá jen v demonstraci síly, ale podnikatelům se napadají jejich živnosti, blokují se jim konta, zastavují se jim majetky, hledají se různé příčiny, jak je vyštvat z regionu. To je varující moment, který bychom si měli uvědomit.“

Kromě toho tam dělal rozhovor s Vladykou Klimentem, mluvčím ukrajinské pravoslavné církve (Moskevský patriarchát), který mu předestřel, že se tam některé kostely, které jsou proruské, pro moskevskou pravoslavnou církev, vypalují. Na Ukrajině mlátí a utlačují jejich ovečky a věřící. Tři knězi byli zavražděni.

Roman Blaško situaci následně dal do paralely s Křišťálovou nocí, kdy se vypalovaly synagogy. „I v Polsku se utlačují komunisté. Proruské nálady a také nacionalismus je aktivován v celé Evropě,“ uzavřel.

 
Marš UPA pro Tarase Ševčenka

Roman Blaško se během své návštěvy Kyjeva stal pravděpodobně svědkem průvodu nacionalistů, který se konal ve stejný den jako „Den obránců“, a to 14. října 2018. Nacionalisté pochodem oslavovali 76. výročí vzniku Ukrajinské povstalecké armády (Marš UPA, Марш УПА), ale věnovali jej památce ukrajinského básníka Tarase Ševčenka. Podle vlajek nad militantně oblečenými mladíky jsme identifikovali Pravý sektor (Правий сектор), Nacionalnyj korpus (Національний корпус), Svobodu (Свобода), C14, Trojzubec Stěpana Bandery (Тризуб імені Степана Бандери), Kongres Ukrajinských nacionalistů (Конгресу українських націоналістів) a Organizaci ukrajinských nacionalistů (Організації українських націоналістів).

Během pochodu nacionalisté zapalovali dýmovnice, nesli tisíce vlajek a provolávali vlastenecká hesla. V počtu účastníků pochodu se ale Roman Blaško spletl, nebylo jich takto uniformovaných 400 tisíc, ale pouze 10 tisíc. Nebylo ani potvrzeno, že by se mezi symboly v průvodu objevily svastiky.

Ukrajinská policie dopředu ohlásila, že se bude snažit zabránit jakýmkoliv provokacím. Je prokázáno, že například skupina C14 již v minulosti zaútočila na Ruské středisko vědy a kultury v Kyjevě. Policisté měli údajně informace, že se radikálové budou snažit poškodit pomník generála Vatutina. Cílem útoku ale měla být také Kyjevskopečerská lávra, pravoslavný klášterní komplex v Kyjevě zapsaný na seznamu Světového dědictví UNESCO. Tyto informace ale šířila zejména proruská média.

Jak informovalo později Radio Svoboda [1], nacionalisté, mezi nimi skupina C14, zaútočili na kanceláře předsedy proruské strany Ukrajinská volba Viktora Medvedčuka. Posprejovali stěny budovy, vyrazili okna, vhodili dovnitř pyrotechniku a požadovali návrat ukrajinských politických vězňů.

 
Náboženské napětí na Ukrajině

Co se týče již zmíněné Kyjevskopečerské lávry metropolity Pavla Lebeděho, koncem listopadu se právě tento klášter stál cílem razie tajné služby Ukrajiny SBU. Stalo se tak po zadržení 3 ukrajinských lodí Ruskem v Azovském moři. Církev podle ukrajinských orgánů porušila paragrafy o rovnoprávnosti náboženského vyznání a vyvolávala zášť mezi věřícími různých náboženství.

Pár dní předtím se rozhodl konstantinopolský patriarcha Bartoloměj udělit autonomní práva ukrajinské pravoslavné církvi, což vedlo metropolitu Ilariona z moskevské pravoslavné církve k prohlášení, že autokefalie (čili nezávislost církve) bude jako velké schizma z roku 1054. Při pokusu obsadit kláštery se budou bránit tak, až poteče krev. Prezident Petro Porošenko na to reagoval slovy, že pokud někdo uvidí někoho útočit na kláštery a chrámy, tak to bude organizované Kremlem.

Co se týče vražd knězů na Ukrajině, podařilo se nám dohledat případ patriarchy Romana Nikolajeva, který byl v roce 2015 střelen 2 kulkami do hlavy v domě na ulici Hrdinů Stalingradu. Mluvčí církve Kliment k tomu poskytl ruským médiím rozhovor.

 
Předchozí díly: [1 [2]], [2 [3]], [3 [4]], [4 [5]], [5 [6]], [6 – tento díl]

 
Odkazy:

Провокации на марше УПА в Киеве: чья «рука»? [1]

Ukrajinci provedli razii v nejvýznamnějším klášteře pravoslavné církve v zemi [7]

Ukrajinská církev odpálila rozbušku [8]

Kiev Priest Murdered/US Brings Death to Ukraine & Christians [9]

Kyjevský kňaz podľahol zraneniam z útoku [10]