- Evropský rozhled - http://www.evropsky-rozhled.eu -

Spolupracovníci separatistů na Donbase protestovali před Velvyslanectvím Ukrajiny a Generálním štábem Armády ČR (část 9.)

 

Vladyka Kliment poskytuje ruským mediím informace k smrti patriarchy Romana Nikolajeva, který byl v roce 2015 střelen 2 kulkami do hlavy v domě na ulici Hrdinů Stalingradu.


 

V devátém díle o demonstraci proti válce na Donbase uspořádané českými komunisty před Velvyslanectvím Ukrajiny se opětovně zaměříme na Jaromíra Vaška, který zakončil shromáždění čtením výroků Vladyky Klimenta z rozhovoru pro Haló noviny. Vladyka v nich vykresluje Evropskou unii jako společenství podporující bezpráví občanů na Ukrajině, OBSE jako organizaci, která při pozorovatelských misích zcela ignoruje pronásledování věřících inklinujících k Moskevskému patriarchátu, a Ukrajinu jako fašistický stát. V souvislosti s citacemi si přiblížíme současný vztah Evropské unie s Ukrajinou, povíme si něco o komunistech, Rusku a jejich vztahu k OBSE a nakonec i něco málo o pravoslavné církvi na Ukrajině, čímž vsadíme projev do širšího politicko-náboženského kontextu.

 
Ze závěrečného projevu Jaromíra Vaška

Jaromír Vašek ve svém závěrečném projevu před budovou Velvyslanectví Ukrajiny upozornil, že na Ukrajině dochází k rozkolu církve a opřel se o rozhovor Romana Blaška s Vladykou Klimentem z Moskevského patriarchátu, který byl zveřejněn v Haló novinách 23. října 2018, tedy jen dva týdny před demonstrací. Konkrétně citoval doslovně tuto pasáž:

„Co je to za přístup evropských států a Evropské unie jako celku, který považuje za možné mít něco společného se státem, v němž jsou zcela zřetelně porušována práva jeho občanů? A to není Bělorusko, není to Rusko, to není Čína a Severní Korea. To je právě náš ukrajinský stát. Pokud Evropská unie považuje za přípustné, že má nedaleko stát, kde se to všechno může dít, je to tragédie.“ [1]

Dále upozornil na část textu, kde se Roman Blaško ptá, proč OBSE neinformuje o rozkolu v ukrajinské pravoslavné církvi, a o pronásledování věřících ukrajinské pravoslavné církve, které inklinují k Moskevskému patriarchátu. Vladyka Kliment mu odpověděl, že OBSE má zadání informovat o válce na Donbasu, ale o dalších věcech a zločinech, kterým je přítomna, informovat nebude, protože to nemá v zadání.

Do projevu Jaromíra Vaška se následně vložil i Roman Blaško, aby přítomné informoval, že v brzké době zveřejní na Haló novinách článek o pochodu nacionalistů a rozhovor s novinářem Ruslanem Kocabou, který byl za své články na Ukrajině vězněný a nyní navštěvuje Prahu.

Závěrem Jaromír Vašek poděkoval přítomným za účast a za sdílení stejných názorů, jako mají i oni. Vyjádřil přání brzkého míru a přesvědčení, že lid Donbasu zvítězí a fašismus na Ukrajině bude potlačen.

 
Dohoda o přidružení EU-Ukrajina

V prosinci 2018 Evropská unie přijala text Dohody o přidružení EU-Ukrajina [2], ve kterém podmiňuje přidružení Ukrajiny skrze zlepšení situace v oblasti lidských práv a snížení korupce ve státních institucích. Unie apeluje na snížení moci oligarchů a odsuzuje klima beztrestnosti zločinů páchaných pravicově extremistickými skupinami.

V dokumentu Evropská unie podporuje mezinárodně koordinované sankce vlád a činitelů ohrožujících územní celistvost země, odsuzuje pokračující ruskou agresi na východní části ukrajinského území, protiprávní anexi Autonomní republiky Krym a města Sevastopolu a ruskou okupaci některých regionů v Doněcké a Luhanské oblasti v rozporu s mezinárodním právem a závazky a povinnostmi vyplývajícími z členství Ruska v mezinárodních organizacích a z jeho účasti na evropských dohodách. Uznává, že je žádoucí, aby se Evropská unie při řešení tohoto problému více angažovala, například jmenováním zvláštního vyslance Evropské unie pro konflikt na východě Ukrajiny a na Krymu a aby byla zahájena mezinárodní jednání o ukončení okupace Krymu.

Evropská unie dále odsuzuje konflikt v mezinárodních vodách z 25. listopadu 2018, kdy ruská pobřežní stráž zastavila, odstřelovala a obsadila tři ukrajinská plavidla při jejich rutinním přemístění z Oděsy do Mariupolu. Mnoho ukrajinských námořníků bylo zraněno, 24 z nich zajato. Zároveň Unie odsuzuje výstavbu mostu přes Kerčský průliv, který protiprávně spojuje anektovaný Krym s Ruskou federací, protože stavba proběhla bez souhlasu Ukrajiny. V mezinárodních vodách Azovského moře Rusové porušují mezinárodní námořní právo, když zastavují plavidla, aby je podrobili inspekcím, nevyjímaje ani plavidla plujících pod vlajkou Unie.

Na druhou stranu pokud má dojít k reálnému posunu k dohodě o přidružení Ukrajiny, musí Ukrajina vyvinout úsilí omezit vliv oligarchů, aby hospodářská, politická a mediální moc nebyla soustředěna do rukou několika jednotlivců.

Dále musí Ukrajina zintenzivnit svůj boj proti korupci a vítá práci, kterou odvedla Národní protikorupční kancelář (NABU), avšak za problematické Unie považuje vměšování se vrchního státního zástupce a pokusy oslabit protikorupční právní rámec.

Žádá Ukrajinu, aby přijala nový volební zákon, ve kterém by byla zaručena práva všech menšin, například aby se kandidáti všech národností mohli ucházet o poslanecký mandát.

Po ukrajinské vládě je v dohodě požadováno, aby přijala opatření, která by odzbrojila krajně pravicové skupiny, jako je Pravý sektor, a aby ukončila klima beztrestnosti, pokud jde o násilné útoky proti menšinám a jinak smýšlející osoby, včetně zastrašování soudců a ovlivňování voleb. Unie upozorňuje, že nerozhodný postoj Ukrajiny k „národnímu manifestu“ z dílny krajně pravicové Svobody, Pravého sektoru a jiných skupin může narušit proces vedoucí k překonání politického rozdělení země a ukončení konfliktu na Donbase.

Evropská unie dále žádá Ruskou federaci, aby propustila na svobodu všechny zadržované ukrajinské občany, včetně nositele Sacharovy ceny Oleha Sencova. Upozorňuje, že na Krymském poloostrově došlo k zhoršení situace v oblasti lidských práv a svobod, dochází například k útokům na sdělovací prostředky, obyvatelům je nuceně udělováno ruské občanství.

Dále se nevyšetřují brutální útoky na aktivisty a novináře, příkladem je útok kyselinou na aktivistku Katerynu Handzjukovou, která zemřela 4. listopadu 2018. Ukrajina by se měla také snažit o zlepšení postavení Romů a ostatních menšin. Vyzývá také k vyšetřování úmrtí, k nimž došlo na Majdanu a Oděse. Obavy naopak vyjádřila z nárůstu počtu trestně stíhaných novinářů, kteří se zabývají prorůstáním korupce do státních institucí, kritizují reformní politiku vlády nebo vyjádřili svůj postoj k východní Ukrajině.

Evropská unie zároveň žádá Ukrajinu, aby se zasadila o rozvoj veřejnoprávních sdělovacích prostředků, které by byly ekonomicky a politicky nezávislé na státu.

Odsuzuje nedávný únos a vydání tureckých občanů do Turecka kvůli jejich údajným vazbám na Gülenovo hnutí.

 
Komunisté, Rusko a vztah k OBSE

V listopadu 1972 byla v Helsinkách zahájena jednání o Konferenci o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE), a to na návrh Sovětského svazu, který chtěl předchůdkyni Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) využít k udržení kontroly nad komunistickými zeměmi východní Evropy. Západ ale v jednáních spatřoval příležitost, jak zlepšit životy lidí z východního bloku. Signatáři Závěrečného aktu z východního bloku, kteří se zavázali k budování bezpečnosti a spolupráce v Evropě, tak připustili, že špatné zacházení s jejich občany může být předmětem legitimního zájmu mezinárodního společenství. Vzniku KBSE se proto připisuje nastartování demokratického procesu ve východním bloku, který vedl až k jeho pádu. [3,4]

V červenci 2009 ve Vilniusu přijala Parlamentní shromáždění OBSE rezoluci s názvem Znovusjednocení rozdělené Evropy, přestože Rusko bylo proti. Rezoluce konstatuje, že ve 20. století evropské země zažily dva velké totalitní režimy, nacistický a stalinistický, a oba vedly ke genocidě, porušování práv a svobod člověka, válečným zločinům a zločinům proti lidskosti. Postavení komunismu bylo dáno na roveň s nacismem. Rusové v tom spatřují překreslování historie a urážku milionů padlých vojáků Rudé armády v druhé světové válce. V rezoluci OBSE dále nepřímo vyzvala Rusko, aby zpřístupnil archivy KGB, neboť příslušníci KGB před pádem komunistických režimů v satelitních zemích klíčové dokumenty odvezli do Moskvy a zemím je tak odepřeno právo pochopit svou vlastní minulost. [5]

Podle publikace Krajní pravice a krajní levice v ČR od Bastla M., Mareše M., Smolíka J., Vejvodové P. byly na evropské úrovni přijaty pouze některé rezoluce odsuzující zločiny komunistických režimů. V roce 2006 to byla Rezoluce Parlamentního shromáždění Rady Evropy 1481 „Potřeba mezinárodního odsouzení zločinů komunistických režimů“ a poté již zmíněná Rezoluce Parlamentního shromáždění OBSE. Navzdory tomu, že KBSE vedla k pádu komunistických režimů ve východním bloku, komunisté do přijetí této rezoluce považovali OBSE za přijatelnou organizaci, neboť na její bázi chtěli vybudovat bezpečnostní architekturu Evropy v kontrastu k rozšiřování NATO. [6]

Pokud se podíváme přímo na působení OBSE v rusko-ukrajinském konfliktu, ani zde nic nenasvědčuje, že by mezi OBSE a Ruskem panovala přívětivá spolupráce.

V roce 2014 pozorovatelé OBSE zamířili na Ukrajinu, nikoliv však na Krym, kde jim byla mise odepřena s odůvodněním, že „mandát OBSE se na poloostrov nevztahuje, neboť je součástí Ruské federace“. [7] Podle tiskové zprávy Ministerstva obrany ČR v pondělí 3. března 2014 obdržely členské státy OBSE pozvání, aby na Krym vyslaly své dva zástupce, kteří by od 5. do 12. března 2014 podle článku 18 Vídeňského dokumentu monitorovali situaci. Česká republika se rozhodla pozvání využít. [8] Pozorovatelé OBSE ppzději byli pozváni Ruskem do oblasti Slovjansku, kde byli následně zadrženi proruskými separatisty jako špioni NATO. Mezi unesenými byl i jeden Čech. [9]

V roce 2018 OBSE prohlásila, že prezidentské volby v Rusku nebyly v pořádku. Ruské úřady omezovaly právo občanů na shromažďování a svobodu slova. Na kritické hlasy k regulérnosti voleb byl vyvíjen tlak, řada aktivistů byla za kritiku zadržena. Ruské media poskytovala široký prostor pro Vladimíra Putina a nevytvořila rovné podmínky pro ostatní kandidáty. Nebyly to první volby v Rusku, na jejichž neregulérnost OBSE poukázala. V roce 2016 byla situace během parlamentních voleb podobná. V roce 2008 byla pozorovací mise OBSE Ruskem dokonce odepřena. [10,11]

OBSE dále podle týdeníku Respekt poukazuje, že na Krymu dochází k omezování svobody slova skrze likvidaci svobodného tisku a zavírání novinářů. Příkladem je novinář Mikola Semena, který byl obviněn z „veřejného podněcování k akcím usilujícím o narušení integrity Ruské federace“. Zločinu, za který mu hrozí 5 let, se dopustil článkem na serveru Krym-realii online, ve kterém pochyboval nad legalitou ruské okupace Krymu. [12]

 
Postoj ukrajinské pravoslavné církve k Evropské unii

Na Ukrajině 15. prosince 2018 došlo ke sjednocení Ukrajinské pravoslavné církve Kyjevského patriarchátu, ukrajinské autokefální pravoslavné církve a části Moskevského patriarchátu do Pravoslavné církve Ukrajiny. Vedle ní existuje ještě Ukrajinská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu jako autonomní součást Ruské pravoslavné církve. Na studium postoje sjednocené části církve k Evropské unii je ještě příliš brzy, ale lze se zaměřit na její předchůdkyni z Kyjevského patriarchátu.

V České republice se otázce evropské integrace Ukrajiny ve veřejném diskurzu Ukrajinské pravoslavné církve Kyjevského patriarchátu podrobně věnovala studentka magisterského studia Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Lyudmyla Tysyachna v rámci své stejnojmenné magisterské diplomové práce. [13]

V práci se dočteme, že během Euromajdanu se Kyjevský patriarchát v čele s patriarchou Filaretem podílel na aktivní pomoci demonstrantům. V té době Kyjevský patriarchát nedisponoval na rozdíl od Moskevského patriarchátu v rámci pravoslavné komunity oficiálním uznáním (autokefálním statutem), ale díky svému postoji k Euromajdanu, odsouzení Janukovyčova režimu a otevřené podpoře integračního procesu Ukrajiny do Evropské unie se stal nejdůvěryhodnější institucí v zemi.

Zatímco Kyjevský patriarchát vzniklý po rozpadu SSSR v době konfliktu na Donbase a anexi Krymu stojí na straně Ukrajiny, a sbírá finanční prostředky na pomoc armádě, Moskevský patriarchát, ke kterému se řadí i Vladyka Kliment z rozhovorů Romana Blaška, odmítá pohřbívat ukrajinské vojáky bojující na Donbase. Na stranu Kyjevského patriarchátu se postavil i současný prezident Petro Porošenko, ačkoliv celá jeho rodina je tradičně věřící z Moskevského patriarchátu.

O konfliktech mezi Kyjevským a Moskevským patriarchátem jsme již psali v předchozích dílech.

 
Předchozí díly: [1 [1]], [2 [2]], [3 [3]], [4 [4]], [5 [5]], [6 [6]], [7 [7]], [8 [8]], [9 – tento díl]

 
Odkazy:

[1] Porošenko zneužívá církev k politice [9]

[2] Dohoda o přidružení EU-Ukrajina [10]

[3] Historie OBSE [11]

[4] Helsinský proces a KBSE [12]

[5] Odsouzení komunismu se Rusům nelíbí [13]

[6] Krajní pravice a krajní levice v ČR (Bastl M., Mareš M., Smolík J., Vejvodová P., 2011)

[7] Pozorovatelé OBSE mohou vyrazit na Ukrajinu. Na Krym ne [14]

[8] Na Krym míří zástupci ze zemí OBSE včetně dvou Čechů [15]

[9] Ruská prasárna s OBSE [16]

[10] OBSE: V ruských volbách nebylo konkurenční prostředí, neregulérnosti měly posílit účast [17]

[11] OBSE: Volby v Rusku nebyly o. k.. Ovlivnila je státní média [18]

[12] Rusové na Krymu likvidují svobodná média, varuje OBSE [19]

[13] Otázka evropské integrace Ukrajiny ve veřejném diskurzu Ukrajinské pravoslavné církve Kyjevského patriarchátu (UPC-KP) [20]