POSLEDNÍ ČLÁNKY



Stínová vědecká rada Národního parku Šumava (SVR) dnes předložila Ministerstvu životního prostředí svoje připomínky k návrhu plánu péče o Národní park Šumava, vytvořeném pro období 2014 – 2018. Konstatuje v nich, že návrh zpracovaný Správou Národního parku Šumava je nevyvážený a nesplňuje základní kritéria dokumentu, kterým se má Správa NPŠ dlouhodobě řídit.

 

 

„Plán péče má být odborným a koncepčním dokumentem ochrany přírody, jež zohledňuje dosavadní vývoj území a navrhuje opatření ve prospěch předmětu ochrany zvláště chráněného území, “ upřesnil doc. RNDr. Jakub Hruška, CSc., předseda Stínové vědecké rady NPŠ.

K návrhu zpracovanému Správou Národního parku Šumava na období 2014 – 2028 Stínová vědecká rada NPŠ poskytla Ministerstvu životního prostředí řadu připomínek. Na 18 stranách pojmenovala největší problémy a chyby dokumentu. Závěrem musela konstatovat, že předložený návrh nesplňuje základní kritéria dokumentu, kterým se má Správa NPŠ dlouhodobě řídit.

Návrh plánu péče je nevyvážený a rezignuje na hlavní smysl národního parku, kterým je ochrana přírody. Projevuje se to také v navrhované zonaci (územním vymezení zón s různým stupněm ochrany), která není odborně zdůvodněna. Oproti předchozímu plánu péče z let 2001 – 2010 (s prodlouženou platností do 2013) současný návrh výrazně snižuje cílové území ponechané přírodě. Zatímco předchozí plán péče počítal s 50 % v roce 2030, tento návrh počítá pouze s 35 % okolo roku 2060.

Naopak jako jeden z hlavních cílů ochrany národního parku návrh uvádí podporu udržitelného rozvoje územních samosprávných celků. Rozvoj regionu však nemůže být cílem ochrany národního parku coby území ochrany přírody. A to přestože platí, že dobrá ochrana a správa národního parku znamená velmi významný potenciál pro rozvoj regionu.

„Je zřejmé, že předložený plán péče je založen na handlech s územím Národního parku Šumava jakožto obchodním artiklem developerů, obchodníků a těžařů. Teprve to, co zbylo, bylo ponecháno pro ochranu přírody. Je zjevné, že současné vedení národního parku nemá ochranu přírody na Šumavě jako svoji hlavní prioritu. Vědecká obec byla vždy nakloněna kompromisu mezi ochranou přírody a životem místních lidí, ovšem předložený plán péče tuto vyváženost vychyluje směrem ke komercionalizaci území a nerespektování základního poslání národního parku, kterým je ochrana přírody,“ uvedl Jakub Hruška.

Plán péče obsahuje například koridor pro lanovku na Hraničník, přičemž pruh věnovaný výstavbě lanovky prochází jednou z nejcennějších oblastí národního parku. V této oblasti je dochován přirozený sled horských lesů od smíšených porostů s bukem a jedlí až po horské smrčiny s výskytem tetřeva hlušce a dalších vzácných ptáků. Oblast je unikátní také výskytem mnoha ohrožených druhů hmyzu nebo lišejníků. Zrušení ochrany takto cenného území ve prospěch lanovky je řešením odborně neobhajitelným. Zřejmě i proto není v návrhu žádná část, která by věcně podpořila předkládaný návrh zonace.

Dle názoru Stínové vědecké rady NPŠ, porušuje návrh plánu péče také logickou posloupnost, kdy je nejprve třeba udělat zonaci území národního parku, a teprve poté vypracovat plán péče o již jasně definovaná území s různým stupněm ochrany přírody.

„Těžko mohla Správa národního parku předvést větší nekompetentnost, jak spravovat Šumavu, než předložením tohoto návrhu plánu péče,“ dodává prof. Ing. Josef Fanta, CSc., emeritní profesor lesnictví holandské Univerzity ve Wageningen.

„Navíc tento návrh plánu péče prakticky ignoruje fakt, že nejcennější území Šumavy přesahuje české hranice a mělo by být spravováno v těsné součinnosti s Národním parkem Bavorský les. Tu však současné vedení Národního parku Šumava zcela pohřbilo,“ podotkl prof. RNDr. Jaroslav Vrba, CSc. z Jihočeské univerzity a Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích.













Volba lidskosti