POSLEDNÍ ČLÁNKY



Stanovisko Stínové vědecké rady NP Šumava k posudku „Hodnocení vlivu fytosanitárních zásahů proti lýkožroutu smrkovému v roce 2011 s detailnějším záběrem na lokalitu Na Ztraceném v kontextu předmětů ochrany přírody podle soustavy Natura 2000 a hodnocení vlivu uvažovaných fytosanitárních zásahů na území NP Šumava v letech 2012 a 2013 v kontextu předmětů ochrany přírody podle soustavy Natura 2000„, s podtitulem „Hodnocení vlivu podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění“.

 

Správa NP Šumava v minulých dnech zveřejnila výše zmíněný posudek za účelem legitimizace kroků, které na Šumavě provádí od loňského jara, a které dle názoru řady odborníků vedou k devastaci přírody národního parku.

Stínová vědecká rada NPŠ pokládá posudek za zcela nekompetentní ve vztahu k ochraně přírody tak, jak ji chápe evropská legislativa soustavy Natura 2000. Z mnoha odborných i legislativních chyb lze jmenovat např. následující:

1. Práce evidentně nesplňuje základní metodické požadavky na autorizované hodnocení podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny, protože mu nepředcházelo stanovisko orgánu ochrany přírody (Správy NPŠ). Zákon také vyžaduje zároveň posouzení v procesu EIA. To neproběhlo a neprobíhá. Účelem posudku je zjevně nejen zpětně zlegalizovat zásahy provedené Správou NP v roce 2011, ale má posloužit i jako bianko šek pro zásahy na roky 2012 a 2013, které však v posudku nejsou nijak specifikovány.

2. Posudek ani záměr nezohledňují rozhodnutí ministra životního prostředí ČR č.j. 18517/ENV/06-972/620/06 ze dne 5.3.2007, kterým byly po orkánu Kyrill zřízeny zóny speciálního managementu, kde je možno zasahovat proti lýkožroutu smrkovému pouze výjimečně, a to po předem projednaných a schválených žádostech. Toto rozhodnutí stále platí a zóna bez zásahů pokrývá zhruba 30% NP Šumava.

3. Při analýze klimatických vlivů na dynamiku lýkožrouta pracuje posudek pouze s vlivem orkánu Kyrill. Vůbec není zmiňován vliv klimaticky extrémních let, jakými byl rok 2003, který nastartoval gradaci lýkožrouta stejně, jako například po jarním suchu v roce 1994, kdy následovala gradace v oblasti Modravska, která vrcholila v roce 1997.

4. Nelze provést jedno hodnocení celého NP Šumava, ale je potřeba samostatně hodnotit jednotlivé části území. Jinak dopadne hodnocení vlivu asanačních zásahů v horské smrčině a jinak zásahů v kulturním smrkovém porostu v pásmu přirozených listnatých lesů. Z hlediska ochrany přírody se jedná o dva různé zásahy s různými dopady, a proto musí být provedena separátní hodnocení.

Závěr posudku vlastně říká, že horské smrčiny ponechané samovolnému vývoji poškozují samy sebe a negativně ovlivňují chráněné živočichy a rostliny, které v nich žijí. Toto z odborného hlediska absurdní tvrzení může být způsobeno snad pouze tím, že sama hlavní autorka posudku, slovenská geoložka, neměla možnost Šumavu opravdu poznat a s problematikou se seznámit, neboť 6. března 2012 obdržela výjimku od MŽP pro práci v ČR a koncem března 2012 již posudek odevzdala. Přitom v ČR je nejméně 20 autorizovaných posuzovatelů a tři jejich skupiny se o zakázku na zpracování tohoto posudku v lednu tohoto roku ucházely.   Nekompetentním posudkem si ČR uřízne mezinárodní ostudu a zřejmě i oprávněné sankce od EU,“ říká předseda stínové vědecké rady Jakub Hruška.

Stínová vědecká rada také podporuje otevřený dopis českých naturových posuzovatelů z 20. května 2012, adresovaný ministru Chalupovi, premiéru Nečasovi a dalším zodpovědným činitelům. Předložený posudek považují za odborně nekompetentní a odporující české legislativě.

 

Příloha:

Otevřený dopis naturových posuzovatelů













Volba lidskosti