FACEBOOKOVÝ DETEKTIV


Facebookový detektiv dokáže najít různé informace o facebookových profilech. Jediné, co potřebujete, je znát ID profilu, o který se zajímáte.

1. Přihlašte se na Facebook

2. Jděte na zájmový profil

3. Zkopírujte url adresu profilu

4. Nechte si ji převést na ID, například tady.Pozn. Časem vytvoříme vlastní skript.

5. ID profilu vložte níže do polí a hledejte.


Příspěvky



Příspěvky, které profil napsal

Příspěvky, ve kterých je profil označen

Příspěvky, pod kterými profil komentoval

Příspěvky, které se profilu líbily


Fotografie


Fotografie s označeným profilem

Fotografie nahrané uživatelem

Fotografie, na kterých je profil označen

Fotografie, které profil okomentoval

Videa, na kterých je profil označen

Fotografie, které se profilu líbily


Ostatní



Skupiny, ve kterých je profil členem.

Soukromé skupiny, ve kterých je profil členem.

Přátelé profilu.

Stránky, které se profilu líbí.


POSLEDNÍ ČLÁNKY



 

 

V neděli 28. října 2018 od 15:30 hodin odstartovala ve spodní části Václavského náměstí v Praze demonstrace iniciativy Čest, svoboda, respekt pod vedením Jiřího Černohorského. Demonstrace trvala více jak dvě hodiny a vystřídaly se na ní dvě desítky řečníků. Někteří z nich se veřejnosti představili jako znalci na právní úmluvy podporující migraci a genderovou rovnoprávnost. Jeden ze samozvaných odborníků byl i Zdeněk Chytra, který prostudoval „stovky dokumentů“ ke Globálnímu paktu o bezpečné, řízené a legální migraci OSN, a v následné kritice se opíral o takové části paktu, které ve skutečnosti vůbec neexistují, nebo byly v jeho podání nesprávně interpretovány.

Zdeněk Chytra svůj projev zaostřil na Globální pakt o bezpečné, řízené a legální migraci OSN. Podobně jako u dezinterpetací Lisabonské smlouvy v podání Jiřího Payneho byla řada jeho výroků zkreslená, neodpovídající realitě, či dávána do kontrastu s nesouvisejícími příklady. Pod každým Chytrovým výrokem uvádíme kurzívou fakta na pravou míru i s odkazem na příslušnou právní dokumentaci. Celý projev Zdeňka Chytry si můžete prohlédnout na videozáznamu pořízeném Janem Dolensem pro Raptor TV na jejich facebookové stránce. Oficiální dokument Globálního paktu zveřejnil ve svém článku například Český rozhlas.

 
Výrok č. 1: Zdeňku Chytrovi na Globálním paktu vadí genderová vyváženost.

Globální pakt zaručuje, aby lidská práva žen a mužů, dívek a chlapců byla respektována ve všech fázích migrace, abych jejich specifické potřeby byly chápany v širších souvislostech. Globální pakt podporuje genderovou perspektivu, rovnost žen a mužů a zrovnoprávňují všechny ženy a dívky.

Pakt si klade za cíl rozvíjet migrační politiku s ohledem na pohlaví migranta a jeho konkrétní potřeby, a to s přihlédnutím na zranitelnost žen, dívek a chlapců. Tyto potřeby mohou zahrnovat pomoc, zdravotní péči, psychologické a jiné poradenské služby, stejně jako právní zázemí a jiné účinné prostředky v případě sexuálního násilí, násilí pramenícího z genderové příslušnosti, zneužívání, čí vykořisťování. (GP: str. 14, odst. c)

Posílení práv migrujících žen bude vedeno skrze eliminaci diskriminujících omezení v zaměstnání a bude jim právně zaručena rovnocenná účast ve společnosti. (GP: str. 23, odst. e)

Globální pakt umožní ženám přístup k odborné přípravě v oblasti finanční gramotnosti, jakož i otevření bankovního účtu a dovolí jim spravovat vlastní finance jako prostředek pro řešení nerovností mezi muži a ženami a pro jejich podporu v aktivní účasti v hospodářství. ( GP: str. 28, odst. h)

 
Výrok č. 2: Zdeňku Chytrovi po rovnoprávnosti žen dále vadil důraz paktu na multikulturalismus.

Globální pakt plánuje podporovat multikulturní aktivity prostřednictvím sportu, hudby, umění, festivalů, dobrovolnickými a společenskými aktivitami s cílem usnadnit vzájemné porozumění odlišností kultur. V celém globálním paktu se o multikulturalismu píše pouze v jediném odstavci. (GP: str. 24, odst. h)

 
Výrok č. 3: Zdeněk Chytra uvedl, že ke globálnímu paktu se váže další stovka navazujících deklarací, ze kterých lze vyčíst, o čem globální pakty doopravdy jsou.

Globální pakt je založen na několika desítkách dokumentů vázajících se k lidským právům, jeho přijetím se ovšem přijímá jen tento pakt, nikoliv všechny deklarace, které sloužily jako jeho podklad. Mezi takové dokumenty patří Pařížská dohoda o změně klimatu, Úmluva o otroctví a jiné. (GP: str. 1, odst. 2)

Globální pakt je dále pro státy právně nezávazný, je založen na závazcích dohodnutých členskými státy OSN po přijetí Newyorské deklarace pro migranty a uprchlíky. Posiluje mezinárodní spolupráci mezi všemi aktéry v oblasti migrace a připouští, že žádný stát nemůže řešit migraci sám. Přesto podporuje svrchovanost státu v souladu s jejich závazky k mezinárodnímu právu (GP: str. 2, odst. 7)

 
Výrok č. 4: Spojené státy se od Globálního paktu stáhly, Maďarsko s Rakouskem se stáhly z přesídlovacích programů.

Výroky jsou pravdivé. Globální pakt se neslučuje s americkou migrační politikou prezidenta Donalda Trumpa a Spojené státy americké daly od paktu ruce pryč. U části týkající se řízené migrace plynoucí z požadavků na trhu práce, kterou měl pravděpodobně Zdeněk Chytra na mysli pod pojmem „přesídlovací program“, některé státy nesouhlasí.

 
Výrok č. 5: Na přesídlovacích programech stojí celé pakty a bez této části jsou k ničemu.

Globální pakt je založen především na výměně informací o migraci mezi jednotlivými státy, bez kterých nebude možné situaci s uprchlíky dále zodpovědně řešit. Není to ale jediný klíčový bod. Celkem se pakt zaměřuje až na 23 různých oblastí spojených s prevencí před migrací až po její regulované řízení a vytěžení ze situace co nejvíce benefitů.

Migranti musí být například plně informováni o svých právech spojených s migrací. S pomocí mezinárodní spolupráce již státy nebudou zatíženy neregulovanou migrací, ale migrace bude mít svůj řád a pravidla. Pakt se snaží minimalizovat faktory, které nutí lidi opouštět své domovy, regulovat negativní dopady spojené s jejich migrací, posílit mezinárodní odpověď v bojí s nelegální migrací. Zavést prevenci a bojovat s nelegálními převaděči lidí. Klade důraz i na posílení ochrany hranic. Zabývá se ale i otázkami fungování konzulátů v zahraničí a návratovou politikou migrantů do země původu.

 
Výrok č. 6: Podle Zdeňka Chytry před dvěma týdny ani jeden z politiků, ani jedna politická strana, neměla své asistenty, specialisty a externí spolupracovníky, kteří by se vůbec zajímali o mezinárodní smlouvy, které k nám přicházejí z OSN.

Za tento výrok se o pár minut později Zdeněk Chytra sám omluvil, neboť mu byla zaslána kýmsi neznámým SMSka, aby situaci uvedl na pravou míru. Zdeněk Chytra měl na mysli pouze vládní strany, když kritizoval politiky za nečinnost. Paktem se tedy zabývají politici SPD a KDU-ČSL.

 
Výrok č. 7: Politici podle něj hlasují o mezinárodních smlouvách, aniž by je kdy četli. Proto navrhuje, aby o mezinárodních smlouvách hlasovali lidé pomocí referenda. Referendum není jen o tom, že by lidé dostali možnost hlasovat o své vlastní budoucnost, ale hlavně by to znamenalo, že by veřejnoprávní média a mainstream konečně byly povinny pozvat k sobě jak stranu pro, tak stranu proti, aby si lidé sami mohli udělat obrázek o tom, co mezinárodní smlouvy obsahují.

Pokud by lidé měli hlasovat o mezinárodních smlouvách zodpovědně v referendu, museli by minimálně rozumět psanému textu v angličtině na rodilé úrovni, museli by každý večer po práci číst stovky stránek právních dokumentů – v opačném případě by jejich rozhodnutí záviselo na tom, kdo s nimi bude obratněji manipulovat skrze sdělovací prostředky, sociální sítě a jiné prostředky sloužící k masové manipulaci.

 
Výrok č. 8: Globální pakt legalizuje nelegální migraci. Nedělá nic jiného, než že přesouvá prostředky a postupy z ilegálních převaděčských skupin na státy, neziskové organizace, náboženské organizace a další zájmové skupiny. Vůbec se nesnaží, nebo není nějakou jeho snahou migraci zastavit, ale naopak ji podporuje a Evropský parlament k ní dokonce i vyzývá.

Nelegální migrací se zabývá pakt v části 9 až 11. Globální pakt se snaží posílit společné úsilí v prevenci a potírání pašování migrantů skrze mezinárodní spolupráci. Cílem je předcházet, vyšetřovat, trestně stíhat a penalizovat pašování migrantů, aby skončila beztrestnost pašeráckých sítí. Migranti nebudou podléhat trestnímu stíhání za skutečnost, že se stali předmětem pašování. K tomu by pomohla například implementace již existujícího Protokolu proti pašování migrantů po souši, moři a letecky.

Dále je kladen velký důraz na sdílení informací o pašeráckých trasách, modu operandi, finančních transakcích spojených s pašeráckými aktivitami, informace o zranitelnostech lidí, kteří se stávají předmětem pašování a dalších informací, díky kterým lze pašerácké sítě rozbít.

Pakt dále navrhuje zavést legislativu, která by z pašeráctví lidí učinila trestný čin, pokud je tato aktivita dělána úmyslně s cílem finančního či materiálního prospěchu pro pašeráka.

V části 10 se rozebírá přijetí legislativy potlačující obchodování s lidmi a pomoc pro oběti. Toho lze docílit implementací  Protokolu o obchodování s lidmi, který doplňuje Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu. Východiskem k řešení situace je podpora regionálních a vnitrostátních politik v oblasti potírání obchodu s lidmi. Trasy, na kterých dochází k obchodování s lidmi, by měly být monitorovány. Velkou roli sehrává sdílení informací skrze nadnárodní a regionální mechanismy, zahrnující modus operandi, ekonomické modely a podmínky pro řízení obchodních sítí, sdílení informací se zpravodajskými skupinami, posílení justiční spolupráce, identifikace a narušení finančních toků takových sítí.

Oběti obchodu s lidmi budou moci tuto skutečnost ohlásit úřadům bez obav z vlastního trestního stíhání, deportace či uvalení vazby na ně samotné. Globální pakt si klade za cíl vytvořit mechanismus pro efektivní pomoc a řešení specifických forem vykořisťování a zneužívání. Umožnit obětem obchodu s lidmi zůstat v zemi dočasně nebo trvale a případně je v souladu s mezinárodním právem odškodnit. Vzdělávat úředníky i veřejnost poznat známky obchodování s lidmi jako jsou nucené nebo dětské práce v zemi tranzitu.

V části 11 se pojednává o snaze koordinovaně řídit situaci na státních hranicích, aby byla zajištěna bezpečnost států i migrantů a usnadnily se bezpečné a regulované přechody osob přes hranice s cílem předcházet neregulované migraci. Politika hranic bude podřízena suverenitě států, jejich zákonům a závazkům plynoucím z mezinárodního práva a bez prvků považovaných za diskriminační.

V části 11 se pojednává i o dětech, aby se zabránilo jejich odloučení od rodiny, slučování rodin je prioritní. Pokud jsou zavedeny sankce za nelegální přechod hranic, dohlédnout, aby tyto sankce byly přiměřené a v souladu s mezinárodním právem.

 
Výrok č. 9: Globální pakt zadává vyspělým státům povinnost převzít zodpovědnost za lidi trpící chudobou, hladem, dopadem klimatických změn, opouštějící své domovy z důvodu korupce a porušování lidských práv, a to lidí ze zemí třetího světa. Jako kdyby u nás, nebo vůbec v Evropě, takové skupiny lidí vůbec neexistovaly.

O něčem podobném se pojednává v druhé části Globálního paktu o minimalizaci příčin vedoucích k migraci osob. Cílem je v domovských zemích, odkud prchají lidé, vytvořit příznivé politické, ekonomické, sociální a enviromentální podmínky, aby lidé mohli žít ve své zemi v míru, aby byly zajištěny jejich osobní ambice. Jedním z bodů, jak toho docílit, je investovat do programů, které urychlují udržitelný rozvoj států s eliminací nepříznivých faktorů, kvůli kterým lidé opouštějí své země. Především jde o boj s chudobou, zajištění potravin, vzdělávání, inkluzivní ekonomický růst, rozvoj měst i obcí, vytváření pracovních míst, přijatelná práce, rovnost žen a můžu, vytvoření scénáře pro krizové situace, minimalizace dopadu klimatických změn, řešení sociálně ekonomických dopadů na obyvatele, eliminace diskriminace, zavedení právního státu a jiných mechanismů.

Členské státy se mají připravit na migraci spojenou s přírodními katastrofami a klimatickými změnami, přičemž migrantům musí být zajištěna lidská práva.

V Globálním paktu se nepojednává o žádných třetích zemích, tyto mechanismy se budou uplatňovat ve všech státech, kde dojde k problému, kvůli kterému lidé začnou utíkat ze své země. To znamená, že příznivé podmínky pro život se musí vytvářet i udržovat v členských zemích, které se k paktu přihlásí.

 
Výrok č. 10: Globální pakt sjednocuje přístup k uprchlíkům a migrantům na základě lidských práv, takže to, co podepsal pan Hamáček 25. září, ten první malý Globální pakt o uprchlících, byl souhlas, že i ekonomičtí migranti jsou uprchlíci.

Jeden z faktorů, kvůli kterému lidé prchají ze svých zemí, jsou i ekonomické důvody. Migrace ale není lidské právo, pouze se apeluje na dodržování základních lidských práv při práci s migranty.

 
Výrok č. 11: Protože se prosazením Dublinu IV nepodařilo prosadit kvóty na přerozdělování uprchlíků, tak i Globální pakt kvóty opět zavádí. A zadává povinnost přesidlovat migranty a uprchlíky do Evropy.

V části 23 je zmíněná solidarita zúčastněných států v řešení problematiky migrace k usnadnění bezpečné, řádné a regulované migrace. Globální pakt apeluje, aby se státy společně zabývaly výzvami, kterými čelí ta která jednotlivá země, která se zavázala k naplňování Globálního paktu.

Slovo přesídlení padne v celém dokumentu pouze jednou, a to v části páté, odstavci h) (str. 12), kde se mají vzít do úvahy plánované možnosti přesídlení pro lidi, jejichž návrat domů již není možný kvůli přírodním katastrofám, zhoršování klimatu a životního prostředí.

Migrantům je dále přiznáno právo na rodinný život, pakt zjednodušuje přístup ke sjednocování rodin migrantů a řídí se nejlepším zájmem dítěte.

 
Výrok č. 12: Jak dostat do Evropy co nejvíce lidí? Jednak přes přesídlovací programy, jednak slučováním rodin. Nyní se připravuje novelizace zákona migračního, kde už to slučování rodin je, takže pokud sem nějaká univerzita s těmi svými pseudohumanistickými tématy řekne, že sem potřebuje 20 lidí na výzkum, tak automaticky si sem mohou vzít své rodiny a my se o ně budeme muset starat.

Část 5 pojednává o akademickém prostředí v odst. j). Rozšíření dostupných možností pro akademickou mobilitu má být ošetřeno v bilaterálních a multilaterárních dohodách s cílem zajistit výměny akademiků. Mezi ně budou patřit stipendia pro studenty a akademické zaměstnance, hostující profesory, dále společné vzdělávací programy, mezinárodní možnosti výzkumu ve spolupráci s akademickými institucemi a jinými organizacemi. Pracovní mobilita má být zajištěna i v jiných odvětvích než akademických (č. 5, odst. a).

Migrace bude regulovaná v souladu s místními požadavky na trhu práce a dodávky migrantů budou probíhat dle jejich dovedností po konzultaci se soukromým sektorem.

Část 6 myslí i na migraci domácích pracovníků.

Zlepšuje se také regulace veřejných a soukromích pracovních agentur podle mezinárodních pokynů a osvědčených postupů s mnohými omezeními pro zaměstnavatele, aby na přesunech migrantů nebohatli a nedocházelo k nuceným pracím, otroctví, zadlužování a vykořisťování. Jazykem, kterému zúčastněné strany rozumí, budou sepsány písemné dohody, kde budou seznámeni s předpisy týkajících se mezinárodních náborových směrnic, stejně tak jim bude umožněn přístup k mechanismu stížností a nápravy.

Pracující migranti mají v cílové zemi stejné pracovní podmínky a nárok na stejné finanční odměny jako spolupracovníci, kteří nemigrovali. Mají právo v cílové zemi změnit zaměstnavatele a v případě porušování pracovních práv se smějí obrátit i na právní pomoc včetně soudů v cílové zemi.

 
Výrok č. 13: Ten, kdo sem přijde, nebude smět být vyhoštěn, protože návratová politika stojí na dvou pilířích, na zásadách dobrovolnosti a zásadě nenavracení. Takže pokud sem kdokoliv přijde z třetího světa a řekne „mně se domů nechce“, tak nebude páky, jak ho poslat domů.

Část 8 Globálního paktu zabraňuje kolektivnímu vyhoštění migrantů z cílové země.

Část 21 o tom přímo pojednává. Cílem paktu je v případě vyhošťování posuzovat každý případ individuálně. Migranti nebudou smět být vyhoštěni, pokud by jim v zemi návratu hrozila smrt, mučení a jiné kruté, nelidské a nedůstojné zacházení, nebo jiná nespravedlivá újma. Státy se zároveň zavazují, že budou zpět přijímat své vlastní příslušníky země. Pokud bude někdo ve státě ilegálně, bude do své země vyhoštěn. K identifikaci státních příslušníků budou vytvořeny spolehlivé systémy, například biometrické identifikátory. Globální pakt se ve velké míře věnuje návratové politice a znovuzačlenění migranta do života ve své zemi.

 
Výrok č. 14: Globální pakt legalizuje nelegální přechody hranic, protože se státy v paktu zavazují, že nebudou kriminalizovat přeshraniční přechody, to znamená, že v podstatě dojde k úplnému zrušení hranic, jako by nestačily problémy se Schengenem.

Nic takového v Globálním paktu není. Viz analýza výroku č. 8 výše.

 
Výrok č. 15: Globální pakt poskytuje neziskovým organizacím plnou imunitu, protože kdokoliv řekne, že jde zachraňovat uprchlíky, ať už na moři, nebo na souši, tato činnost nesmí být kriminalizována.

Nic takového v Globálním paktu není.

 
Výrok č. 16: Toto není o humanitě, ani solidaritě, ale o tvrdém byznysu.

Globální pakt zajišťuje všem migrantům bez rozdílu základní lidská práva. Soukromé společnosti budou moci do země přivážet migranty dle požadavku na trhu práce, jejich pracovních dovedností a v souladu se zákony cílové země a závazků mezinárodní spolupráce.

 
Výrok č. 17: Jde o to, že bude zřízen jednotný počítačový systém, do kterého si korporace budou moc zadávat požadavky na počty migrantů z rozvojových států a UNHCR jim je pomocí neziskových organizací pošle. Funguje to i opačně. Země třetího světa, které se budou chtít svých občanů zbavit, tak si zadají požadavek u UNHCR, že tolika a tolika lidí se potřebují zbavit a UNHCR je pošle k nám do Evropy a my budeme mít povinnost se o ně starat. A vydělají na tom korporace, banky, neziskové organizace.

Výrok je nepravdivý, již byl analyzován u výroku č. 12. O zapojení UNHCR do přesunů migrantů se v Globálním paktu nic nepíše, stejně tak ani nejsou v paktu nijak podporovány snahy států zbavovat se svých občanů. Korporacím se přímo v paktu zakazuje mít z migrace finanční prospěch, či provozovat migraci pro svůj osobní prospěch. Migrace bude řízená pouze dle požadavků na pracovní sílu chybějící na trhu práce.

 
Výrok č. 18: Jako poslední téma, o kterém se Zdeněk Chytra zmínil, je cenzura, protože Globální pakt nepovoluje žádnou kritiku migrace a migrantů. Kritika bude považována za projev rasismu, xenofobie a nenávisti. Do kontrastu uvádí případ, kdy v Německu 12 migrantů znásilnilo německou dívku – takové zločiny by se již nesměly kritizovat.

Zakazuje se pouze diskriminace migrantů, jejich vykořisťování, nucené práce, sexuální zneužívání, otrokářství a aby se migranti stávali obětmi xenofobie, rasismu, nesnášenlivosti a zločinů plynoucích z genderové diskriminace.

Kritizovat kriminalitu konkrétního migranta bude stále povoleno, pouze bude za hranou tento čin kolektivizovat na všechny migranty.

 
Výrok č. 19: Zdeněk Chytra bude vyvíjet maximální snahu, abychom jako stát Globální pakt nepřijímali. Pokud jej přijmeme, tak jako stát do budoucna velmi rychle zanikneme, protože existuje jiný dokument přímo od OSN, který počítá se dvěma scénáři – v prvním přesídlit 50 milionů lidí a v druhém 150 milionů. A když vidí, co se děje v západní Evropě, nechce raději vědět, co se bude dít u nás.

Tento druhý dokument, pokud vůbec existuje, se rozhodně netýká Globálního paktu, který jej nijak nezmiňuje. Zmiňuje pouze naplňování strategií Cílů udržitelného rozvoje a  Akční agendy z Addis Abeby.













Volba lidskosti