Evropský rozhled
Evropa


POSLEDNÍ ČLÁNKY



Již vzhůru, psanci této Země!

Noc co noc se od 31. března 2016 plní náměstí francouzských měst lidmi, kteří pořádají všeobecné sněmy a okupují vždy do rána veřejný prostor. Noc vzhůru navázala na mohutné demonstrace odborů proti chystané reformě pracovního práva, ke kterým se solidárně přidávali studenti. Hnutí sílí a šíří se i za hranice Francie. V Česku ovšem média o Noci vzhůru zarytě mlčí, jediným, kdo o ní informuje, je Sára Drahokoupil Vidímová na A2larmu.

Nyní Noc vzhůru vyzývá k mezinárodní spolupráci.

Otevřený dopis, který poslal předseda ZO OS KOVO Hyundai Czech Radek Kuchař nejvyššímu korejskému vedení Společnosti: „…Není únosné, aby v tak teplých dnech zaměstnanci pracovali při rychlosti linky 67 a navíc dostávali ochranné nápoje až po odpracování větší části směny. Je dáno, že pokud se překročí limit, který je stanoven vnitřní směrnicí společnosti, bude poskytnut ochranný nápoj. Na zrychlování linek jsme již upozorňovali několikrát, ale podle našeho názoru i názoru operátorů si dělá společnost, co chce a nevnímá závažnost této situace. Podle kroků, které zaměstnavatel činí, je zřejmé, že nehodlá tuto problematiku řešit. Upozornili jsme, že pokud se situace nezmění, budeme informovat o situaci v HMMC širokou veřejnost, ale společnost nebere tuto informaci v potaz. Nutíte nás, abychom přistoupili k výše zmíněným krokům…“

Německo musí zvednout mzdy

Evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začlenění László Andor řekl v rozhovoru pro nedělní Die Welt, že pro záchranu eurozóny musí Německo zvýšit mzdy. Zároveň kritizoval úsporné politiky vnucované Řecku a dalším zadluženým státům. Zajímavé je, že francouzský deník Libération o tomto rozhovoru informoval už v sobotu.European Commissioner for Employment, Social Affairs and Inclusion László Andor said in an interview for the Sunday issue of Die Welt that to save the eurozone Germany must increase wages. At the same time he criticised the austerity policies forces on Greece and other indebted states. Interestingly, the French newspaper Libération informed of the interview already on Saturday.

Jak může mít ředitel státního či polostátního podniku větší plat, než třeba pan premiér či dokonce prezident? • Jak může mít odstupné 24 platů, když běžný smrtelník má sotva 3 platy? • A proč nebyl za špatný výsledek hospodaření potrestán už dávno a to na hodinu? • Co dělá draze placená dozorčí rada? Co vlastně dozoruje? • A proč média nesjednají rázně nápravu? Proč nezvou na kobereček všechny zodpovědné? A co na to Václav Moravec?

Dnes již plně prokázané dlouhodobé zaostávání rozhodně nepřispělo k prestiži (socialismu) kapitalismu a nepřispívá k němu ani trvalá neochota přiznat za toto zaostávání vlastní odpovědnost.(…) Prognostik bude rozhodně užitečnější plnokrevným (socialistickým) kapitalistickým politikům, než šedivým a nudným funkcionářům bez schopnosti imaginace. Není nic (antisocialistického) antikapitalistického na kritice neschopnosti nekontrolovatelné moci. A naopak, není nic (socialistického) kapitalistického na tom, tuto neschopnosti tolerovat nebo dokonce podporovat.

„A co je ještě horší – každá lidská bytost je považována za spotřební statek, který je možno využít a pak odhodit. Zavedli jsme kulturu, která se zbavuje nepotřebného odpadu. S tímto myšlenkovým posunem se setkáváme na individuální i společenské rovině. Vyřazovací kultura je upřednostňována a solidarita – poklad chudých – se často považuje za kontraproduktivní. Odporuje totiž racionalitě financí a ekonomiky. Zatímco zisky menšiny exponenciálně rostou, příjmy většiny klesají. Tato nerovnováha má původ v ideologiích, které podporují absolutní nezávislost trhu a finanční spekulace, a brání státům v jejich právu kontroly. Nastoluje se nová neviditelná tyranie, která je někdy virtuální. Tato krutovláda jednostranně a bez možnosti nápravy vnucuje své zákony a svá pravidla.“

Currency wars běží v plném proudu mimo zpravodajství mainstreamu. Podstata je stejná jako i v minulých krizích, včetně krize z roku 1929. Cílem je dosáhnout konkurenční výhody pro vlastní ekonomiku. Minule došlo k restrikcím na úrovni cel. Výsledek byl logický pokles tehdejšího HDP v různých ekonomikách. Nakonec devalvovali všichni. Hitler expandoval na dluh státní zakázky, dominantně zbrojní…

Obviňují nás z toho, že jsme nostalgici, kteří jsou hrozbou demokracie. Ale ironií je právě to, že kapitalismus funguje čím dál lépe bez demokracie. Kapitalismus bez demokracie je dnes vlastně kapitalismus nejefektivnější – právě v Číně, kde kapitalismus řídí komunisté. Je velice pěkné dnes vidět naše nepřátele – totalitární komunisty a totalitární kapitalisty – tam, na svém místě, totiž spolu. Problémem dneška je, že tradiční demokracie si neumí poradit s ekonomickou krizí. Protože demokracie nemůže kontrolovat globální nadnárodní kapitál. A to je možná největší výzva v dějinách demokracie.

Myslím, že je očividné, jak se pohybujeme ve spirále směrem dolů. Současně náš peněžní systém zatěžujeme více a více dluhem a současně nedokážeme nalézt východisko, takže jej provozujeme do další otočky. Tím se ale nepoměr mezi možnostmi a povinnostmi zhoršuje a odkládá se do mírně vzdálené budoucnosti nepříjemná skutečnost, jejíž vyzrazení nikdo nechce formulovat – natož aby je vyzradila současná vláda.

Naked short je podraz • Nějaký člověk, pro mě podvodník, prodává něco co nemá a ani si nepůjčil. On jenom předstírá, že něco má a většinou drze tvrdí, že je to jeho liberální volnotržní právo. V takovém případě se na trhu mohou objevit nevídané počty akcií, které nepochybně srazí cenu zcela v rozporu s dobrými mravy. Zneužití se mohou dopouštět takové subjekty, které přímo participují na burzách, protože mezi kontraktem a doručením je aplikováno pravidlo T+X, kde X je doba, kdy se kontrakt má vypořádat a současně doba, kdy se na to nedá přijít. • Takže po přečtení odborného článku opět nevím, jestli Evropa chce (…)

„Bez agentur by nemohla fungovat finanční globalizace. Bez nich by nějaký pan XY v německé družstevní bance nemohl nakupovat obskurní produkty v New Yorku, protože by musel přiznat, že nemá šajnu, co kupuje. Když je na tom ovšem AAA, tak to stejně koupí. • Bez agentur by rozhodoval akorát o tom, jestli půjčí Fritzovi z vedlejší dědiny na nový hovnocuc. Nepůjčil by mu, protože by věděl, že ho Fritz nejspíš prochlastá. To je příklad bankovnictví postaveného na dlouhodobých vztazích (relationship banking).

Je dobré zmínit ještě jedno jméno: Gordic. Tato jihlavská firma je jedním z největších českých dodavatelů pro státní správu a je tím subjektem, který (až nečekaně odvážně) podal podnět k antimonopolnímu úřadu na první tendr a zasloužil se tak o jeho zrušení. Gordic tak porušil známé pravidlo „nekousej do ruky, která tě krmí“ a uvidíme, zda nebude po zásluze „odměněn“ i v příštích zakázkách pro státní správu. Státní pokladna se totiž stane v podstatě ústředním informačně-ekonomickým systémem celého českého státu a jen velmi obtížně se na jednotlivá ministerstva a úřady bude dostávat cokoli, s čím tvůrci tohoto systému nebudou laskavě souhlasit. (Poznámka ER: Text z roku 2008!)

Veverky jsou roztomilá zvířátka, modří ptáci jsou překrásní, i oranžová růže může hezky vonět, červené křupavé třešně miluji a topmodelky jsou také fajn. Co ale nesnáším jsou mafiánské praktiky politických stran. Mafie si, mimo jiných zlotřilých praktik, také vydělává takzvaným výpalným. Z vyprávění zástupce firmy, která se pravidelně uchází o státní zakázky na úrovni kraje a která musí odvádět desátek […]

12










Volba lidskosti