Evropa


POSLEDNÍ ČLÁNKY



2015 – ale co bude dál?

Nikoho už nebaví pročítat dlouhé odborné analýzy. Lhostejno zda z ekonomiky nebo politiky. Čas na poctivé dohledávání souvislostí dnes nemá nikdo. Všude povrchnost. Stav světa tomu odpovídá. „Tím se řídil Goebbels, teď se tím řídí Kalousek,“ prohlásil ministr Babiš. A opravdu. Jen málokdo si všimne, že racionálním zkoumáním testujeme jen nepatrný zlomek přicházejících informací a svých úsudků.

Volba lidskosti – recenze

Zdá se, že jedinou možností je pokusit se nahlédnout svět z nového pohledu, poučeného minulostí a směřujícího do budoucnosti. Neoliberální kapitalismus nelze změnit, jen překonat vytvořením zcela nové vize, či modelu, který není jeho protikladem, ale zcela novou kvalitativní úrovní civilizačního vývoje lidstva. Měla by být změna individuální nebo společenská? Obě roviny musí být vzájemně propojeny. Takže otázka by měla znít co můžeme společně udělat a jak to můžeme udělat. Společně. Nová společnost by měla mravnost nejen vyžadovat, ale i umožňovat. Tedy neměla by se jen tvářit, že manipulace je špatná, ale neměla by manipulovat. Nová společnost by měla být založena na spolupráci a ne konkurenci, tedy soupeření, které likviduje protivníka. Neexistuje jediná, jednou provždy daná definice svobody. Svoboda je neustálá snaha být o krok vpřed před systémem. Skutečně svobodný, moderní člověk musí svobodu neustále přehodnocovat v reakcích na snahy systému.

Nikdo neposlouchá Bělohradského o vládě globálních oligarchií

Když o Václavu Bělohradském vytvořila Česká televize a režisér R. Sedláček portrét s názvem Nikdo neposlouchá, považoval jsem to zprvu spíše za poutavý nadpis, nikoliv za popis reality (viz též ohlasy na serveru csfd.cz). Přitom i Česká televize na svém webu píše toto: >>Pokus o portrét jednoho z nejvýznamnějších českých myslitelů naší doby – filozofa, sociologa a esejisty Václava Bělohradského. (…) Výchozím […]

V 21. století války dělají média

Podaří se nám v České republice vytvořit vhodné prostředí pro nezávislá média, nebo budeme už vždy svědky konkrétní názorové či rovnou ideologické propagandy? Víme, že Zdeněk Bakala, který se nechvalně „proslavil“ údajným nedodržením slibu v kauze Byty OKD („filantrop“, sponzor galerie DOX a knihovny Václava Havla, přesně ví, jak působit na veřejnost) je nejen vlastníkem Českou televizí často citovaného týdeníku Respekt, ale je také zakladatelem finanční skupiny Patria Finance pod kterou patří i Patria Online. Můžeme se nyní ptát, jak jméno pana Jana Klenora, který podle MediaGuru financuje Echo24, souvisí se Zdeňkem Bakalou a zda i ideově (a tedy ekonomicko-mocenky) patří do stejné „finanční skupiny“, do stejné „rodiny“.

Jana Lorencová kandiduje za Babišovo ANO-2011

Za ANO-2011 kandiduje též investigativní novinářka Jana Lorencová: „Hodně jsem o tom přemýšlela a nakonec jsem došla k závěru, že by byla ode mne zbabělost, kdybych se nepokusila. Vlastně to jde shrnout do věty, kterou pronesl už Konfucius: ‚Zbabělost je, když víme, co máme udělat a neuděláme to.‘ Zbabělost mi zatím nikdo vyčítat nemohl. Věřím, že ani v budoucnu nebude důvod mi ji vyčítat.“

„Doufám, že kluci vědí, co dělaj…“ – přepis telefonátu Andreje Babiše do redakce LN

Babiš: Výborně. To vám dal pan Balšínek? * Kala: (Hlasitý povzdech…) Ne přímo. Jakoby…, já většinou nejsem úplně přímo s ním ve styku… * Babiš: Aha. A kdo vám dal ten pokyn? * Kala: Ehmm… Tak mám nad sebou šéfa domácího oddělení, ale ten předpokládám jde na poradu a tam je i se šéfredaktorem a s dalšími jako, s komentátory… a se vším možným, takže… * Babiš: Ale kdo vám to konkrétně řekl, že nemáte psát? (důrazněji) * Kala: Konkrétně mi to řekl můj šéf domácího, Vladimír Křivka, ale nerad bych byl, aby se to obrátilo nějakým způsobem vůči němu, on prostě v tomhletom taky není úplně jakoby…

Tip: Znáte web Demagog.CZ?

Patrně platí, zřejmě co je svět světem, že pro osobní obohacení a další výhody v politice velmi často slouží metody založené na lži a falši. A zřejmě, bohužel, se tyto metody zdokonalují souběžně s tím, jak roste schopnost faleš odhalovat. Proto vítáme projekt, který lze bez ostychu nazvat skvělý. Najdete jej na webové adrese Demagog.CZ. Jeho autoři se snaží verifikovat tvrzení politiků, která veřejně zazní v médiích: „Projekt Demagog.CZ má za cíl kontrolu tvrzení, která zazní v politických diskuzích.“

Aktivista nevzdává boj s Českou televizí o pravdivý mediální obraz útoků z 11. září 2001

Aktivista za pravdu o 11. září Martin Švadlenka správně trvá na medializaci informací, které naznačují, že oficiální verze událostí ze dne 11. září 2011, tak jak je popisuje vláda USA, se možná nikdy takto neodehrála a není vyloučené, že ve skutečnosti šlo o vědomou a předem připravenou řízenou demolici s dalekosáhlými důsledky.

Nastoluje se nová neviditelná tyranie

„A co je ještě horší – každá lidská bytost je považována za spotřební statek, který je možno využít a pak odhodit. Zavedli jsme kulturu, která se zbavuje nepotřebného odpadu. S tímto myšlenkovým posunem se setkáváme na individuální i společenské rovině. Vyřazovací kultura je upřednostňována a solidarita – poklad chudých – se často považuje za kontraproduktivní. Odporuje totiž racionalitě financí a ekonomiky. Zatímco zisky menšiny exponenciálně rostou, příjmy většiny klesají. Tato nerovnováha má původ v ideologiích, které podporují absolutní nezávislost trhu a finanční spekulace, a brání státům v jejich právu kontroly. Nastoluje se nová neviditelná tyranie, která je někdy virtuální. Tato krutovláda jednostranně a bez možnosti nápravy vnucuje své zákony a svá pravidla.“

Vážená Česká televize, vážený pane O. Nováku – o narůstající polarizaci společnosti

Upřímně mě nezajímají jména jako Klaus, Zeman a Bátora. Vnímám jako ztrátu času i energie, když se musím věnovat těmto sporům, protože tu jsou jiné, důležitější. Není mi však lhostejné, co se v naší zemi děje, jaká nálada tu vzniká a kdo a proč ji rozviřuje. Mrzí mě, že přátelé profesora Martina C. Putny ve jménu boje proti Klausovi/Zemanovi/Hájkovi/Bátorovi a dalším “fašistům”, jak jsou dnes často označováni, si berou celou společnost jako rukojmí, a ta je pak do tohoto umělého černo-bílého sporu zatahována.

Život v kognitivní disonanci – nutná, ale nepříjemná potřeba

Článek je věnován pojmu „kognitivní disonance“, jelikož ihned poté, co mi na něj jeden z mých nejlepších přátel zaslal odkaz, nastala jedna z největších změn k lepšímu v mém životě. Výraz kognitivní disonance můžete znát též jako vnitřní konflikt. Wikipedie jej definuje jako: „Nevědomá reakce mysli na rozpory mezi postoji (znalostmi, vírou, chováním) a skutečným stavem věci.“