Evropa


POSLEDNÍ ČLÁNKY



Nikdo neposlouchá Bělohradského o vládě globálních oligarchií

Když o Václavu Bělohradském vytvořila Česká televize a režisér R. Sedláček portrét s názvem Nikdo neposlouchá, považoval jsem to zprvu spíše za poutavý nadpis, nikoliv za popis reality (viz též ohlasy na serveru csfd.cz). Přitom i Česká televize na svém webu píše toto: >>Pokus o portrét jednoho z nejvýznamnějších českých myslitelů naší doby – filozofa, sociologa a esejisty Václava Bělohradského. (…) Výchozím […]

V 21. století války dělají média

Podaří se nám v České republice vytvořit vhodné prostředí pro nezávislá média, nebo budeme už vždy svědky konkrétní názorové či rovnou ideologické propagandy? Víme, že Zdeněk Bakala, který se nechvalně „proslavil“ údajným nedodržením slibu v kauze Byty OKD („filantrop“, sponzor galerie DOX a knihovny Václava Havla, přesně ví, jak působit na veřejnost) je nejen vlastníkem Českou televizí často citovaného týdeníku Respekt, ale je také zakladatelem finanční skupiny Patria Finance pod kterou patří i Patria Online. Můžeme se nyní ptát, jak jméno pana Jana Klenora, který podle MediaGuru financuje Echo24, souvisí se Zdeňkem Bakalou a zda i ideově (a tedy ekonomicko-mocenky) patří do stejné „finanční skupiny“, do stejné „rodiny“.

Jana Lorencová kandiduje za Babišovo ANO-2011

Za ANO-2011 kandiduje též investigativní novinářka Jana Lorencová: „Hodně jsem o tom přemýšlela a nakonec jsem došla k závěru, že by byla ode mne zbabělost, kdybych se nepokusila. Vlastně to jde shrnout do věty, kterou pronesl už Konfucius: ‚Zbabělost je, když víme, co máme udělat a neuděláme to.‘ Zbabělost mi zatím nikdo vyčítat nemohl. Věřím, že ani v budoucnu nebude důvod mi ji vyčítat.“

„Doufám, že kluci vědí, co dělaj…“ – přepis telefonátu Andreje Babiše do redakce LN

Babiš: Výborně. To vám dal pan Balšínek? * Kala: (Hlasitý povzdech…) Ne přímo. Jakoby…, já většinou nejsem úplně přímo s ním ve styku… * Babiš: Aha. A kdo vám dal ten pokyn? * Kala: Ehmm… Tak mám nad sebou šéfa domácího oddělení, ale ten předpokládám jde na poradu a tam je i se šéfredaktorem a s dalšími jako, s komentátory… a se vším možným, takže… * Babiš: Ale kdo vám to konkrétně řekl, že nemáte psát? (důrazněji) * Kala: Konkrétně mi to řekl můj šéf domácího, Vladimír Křivka, ale nerad bych byl, aby se to obrátilo nějakým způsobem vůči němu, on prostě v tomhletom taky není úplně jakoby…

Tip: Znáte web Demagog.CZ?

Patrně platí, zřejmě co je svět světem, že pro osobní obohacení a další výhody v politice velmi často slouží metody založené na lži a falši. A zřejmě, bohužel, se tyto metody zdokonalují souběžně s tím, jak roste schopnost faleš odhalovat. Proto vítáme projekt, který lze bez ostychu nazvat skvělý. Najdete jej na webové adrese Demagog.CZ. Jeho autoři se snaží verifikovat tvrzení politiků, která veřejně zazní v médiích: „Projekt Demagog.CZ má za cíl kontrolu tvrzení, která zazní v politických diskuzích.“

Aktivista nevzdává boj s Českou televizí o pravdivý mediální obraz útoků z 11. září 2001

Aktivista za pravdu o 11. září Martin Švadlenka správně trvá na medializaci informací, které naznačují, že oficiální verze událostí ze dne 11. září 2011, tak jak je popisuje vláda USA, se možná nikdy takto neodehrála a není vyloučené, že ve skutečnosti šlo o vědomou a předem připravenou řízenou demolici s dalekosáhlými důsledky.

Nastoluje se nová neviditelná tyranie

„A co je ještě horší – každá lidská bytost je považována za spotřební statek, který je možno využít a pak odhodit. Zavedli jsme kulturu, která se zbavuje nepotřebného odpadu. S tímto myšlenkovým posunem se setkáváme na individuální i společenské rovině. Vyřazovací kultura je upřednostňována a solidarita – poklad chudých – se často považuje za kontraproduktivní. Odporuje totiž racionalitě financí a ekonomiky. Zatímco zisky menšiny exponenciálně rostou, příjmy většiny klesají. Tato nerovnováha má původ v ideologiích, které podporují absolutní nezávislost trhu a finanční spekulace, a brání státům v jejich právu kontroly. Nastoluje se nová neviditelná tyranie, která je někdy virtuální. Tato krutovláda jednostranně a bez možnosti nápravy vnucuje své zákony a svá pravidla.“

Vážená Česká televize, vážený pane O. Nováku – o narůstající polarizaci společnosti

Upřímně mě nezajímají jména jako Klaus, Zeman a Bátora. Vnímám jako ztrátu času i energie, když se musím věnovat těmto sporům, protože tu jsou jiné, důležitější. Není mi však lhostejné, co se v naší zemi děje, jaká nálada tu vzniká a kdo a proč ji rozviřuje. Mrzí mě, že přátelé profesora Martina C. Putny ve jménu boje proti Klausovi/Zemanovi/Hájkovi/Bátorovi a dalším “fašistům”, jak jsou dnes často označováni, si berou celou společnost jako rukojmí, a ta je pak do tohoto umělého černo-bílého sporu zatahována.

Život v kognitivní disonanci – nutná, ale nepříjemná potřeba

Článek je věnován pojmu „kognitivní disonance“, jelikož ihned poté, co mi na něj jeden z mých nejlepších přátel zaslal odkaz, nastala jedna z největších změn k lepšímu v mém životě. Výraz kognitivní disonance můžete znát též jako vnitřní konflikt. Wikipedie jej definuje jako: „Nevědomá reakce mysli na rozpory mezi postoji (znalostmi, vírou, chováním) a skutečným stavem věci.“

Čtení mezi řádky – nad jedním textem o dění v ÚSTR

A to nejlepší na konec: Fendrychův text (a spolu s ním celá řada novinářů a politiků) se tváří, že jsou to jenom komunisté (popř. pouze levice), kdo mají co skrývat. Není ale správné a objektivní se ptát i po tom, kdo další má co skrývat a komu dalšímu kontrola nad archívem a složkami StB může mocensky posloužit? Převládající způsob argumentace automaticky počítá s tím, že levice je „pošpiněná“ minulostí a má zájem na tom ji umlčovat a falšovat. Text tedy zapomíná na to, že přece i pravicoví politici přece mají svojí minulost.

„Vyrovnávání se s minulostí“, politizace minulosti a zkouška české demokracie

Ve skutečnosti se mi zdá, že tu vyrovnávání s minulostí slouží jako jeden ze způsobů, jak se nedívat a nepojmenovávat současné problémy. Stalo se z něj pohodlné ale k ničemu nevedoucí dívání se do zpětného zrcátka. Vede k tomu, že se neptáme po tom v jakém světě žijeme dnes, co jsou naše dnešní problémy, z čeho opravdu vyplývají a jak je řešit.