Stínová vědecká rada (SVR) Národního parku Šumava (NPŠ) se důrazně ohrazuje proti dezinformaci šířené o.s. Zachraňme Šumavu a ČTK, neboť její zástupci zatím nikdy neodstoupili od jednání o návrhu zákona o NPŠ. V rámci poslední tiskové zprávy z 25. 11. 2011 bylo pouze uvedeno, že SVR zvažuje odstoupení od jednání, které by vedlo k tomu, že účast členů SVR by byla považována za souhlas SVR s předloženým zněním připravovaného zákona. Kulatý stůl plánovaný na 28. 11. 2011 ministr Chalupa poté zrušil a vedl separátní jednání s účastníky, včetně členů SVR.

Španělské království prohrálo spor o povrchovou těžbu v dolech Nueva Julia a Ladrones u Soudního dvora Evropské unie. Španělské království povolilo povrchovou těžbu, aniž by nechalo posoudit vliv těžebních provozů na životní prostředí. Tím nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají ze směrnice Rady 85/337/EHS. Oblast Alto Sil, ve které se doly nachází, byla začátkem roku 2000 vyhlášena za zvláště chráněné území na základě směrnice o ochraně volně žijících ptáků. V oblasti žije tetřev hlušec (Tetrao urogallus), který je jednou z přírodních hodnot.

Evropský rozhled je tu s vámi už jeden rok. Vznikli jsme za účelem informovat o událostech, na které v mainstreamovém tisku nezbývá místo a které přesto z hlediska celosvětového vývoje jsou důležité. Svoje roční působení považujeme za úspěšné. Už v březnu jsme správně odhadli, že Národní park Šumava vstupuje do nejtěžší fáze své existence.

Vědci ze Stínové vědecké rady NP Šumava (SVR) zvažují odstoupení od jednání u kulatého stolu Ministerstva životního prostředí (MŽP) k zákonu o Národním parku Šumava. Důvodem je neakceptování naprosté většiny odborných připomínek vědců k připravovanému zákonu a směřování návrhu zákona k upřednostnění privátních developerských zájmů nad […]

V okolí vrcholů Luzného a Roklanu se bezzásahové zóny rozkládají na 75% plochy. Proti kůrovci se zasahuje jen ve vymezené okrajové zóně, která je minimálně 500 a maximálně 1100 metrů široká. Zde se proti kůrovci zasahuje trvale, sousední hospodářské, většinou soukromé lesy jsou tak úspěšně chráněny před napadením.

Praha, 16. listopadu 2011. Zástupci ŠumavaPro a Stínové vědecké rady NPŠ předali ministrovi životního prostředí Chalupovi společné stanovisko, v němž požadují odpovědné projednání tří zásadních, ale doposud nedostatečně diskutovaných otázek. Bez jejich uspokojivého vyřešení může být zákon pro národní park likvidační.

Podle Botanického ústavu AV ČR nemůže být genetická diverzita šumavských smrků ohrožena bezzásahovým režimem, tedy ponecháním lesa samovolnému vývoji. Botanický ústav Akademie věd to uvádí ve svém stanovisku, kterým reaguje na snahu vedení Národního parku Šumava omlouvat ohroženou genetickou diverzitou horských smrčin další asanační zásahy. Právě ty však mohou mít na genetickou rozmanitost šumavských smrků negativní vliv.

Vedení Národního parku Šumava (NPŠ) se rozhodlo propustit velké množství zkušených zaměstnanců. Jsou mezi nimi 3 úspěšní pracovníci oddělení vědy pracující na důležitých projektech i architektka, která bránila legalizaci černých staveb. Propuštěna bude také 1/3 pracovníků ze státní správy NPŠ, která byla v roce 2010 oceněna MŽP jako nejlépe fungující státní správa. Stínová vědecká rada NPŠ vyjádřila důrazný nesouhlas s těmito kroky a varuje před další ztrátou odbornosti a kompetentnosti Správy NPŠ i před vážným ohrožením kontinuity dlouhodobých výzkumů. „Cílem tohoto propouštění je evidentně zejména odstranění nepohodlných lidí a názorů,“ komentuje situaci Jakub Hruška, předseda Stínové vědecké rady NPŠ.

Vedení NP Šumava se rozhodlo k dalšímu kontroverznímu kroku. Pod záminkou zájmu o názor veřejnosti nechává obyvatele i návštěvníky Šumavy vyplňovat dotazníky, které jsou již na první pohled manipulativní a porušují veškerá pravidla o průzkumu veřejného mínění. Dotazník nepřipravovala agentura specializovaná na výzkum veřejného mínění, ale překvapivě renomovaná PR agentura. Řazení otázek i odpovědí dotazníku je manipulativní, návodné a zjevně konstruované k účelové interpretaci.

Karel Schwarzenberg o tom ví své a otevřeně upozornil na jihočeskou chobotnici za kterou stojí kmotr Pavel Dlouhý („kníže z Hluboké“). Dlouhý je ve správní radě akciovky Lesy Hluboká a podle Ekonomu je i jejím skrytým vlastníkem. Boj s kůrovcem politicky prosazuje senátor Tomáš Jirsa z Hluboké nad Vltavou, pravá ruka Dlouhého. Petice prosazující těžbu kůrovcem napadených stromů a další akce organizuje tzv občanské sdružení Zachraňme Šumavu. Když si najdete na webu sídlo tohoto sdružení, zjistíte, že sídlí na domácí adrese senátora Tomáše Jirsy. Iniciátorem petice za zásahy proti kůrovci je František Nykles, v té době placený asistent senátora Tomáše Jirsy.

Vážení ochrancovia Tichej a Kôprovej doliny, pred niekoľkými dňami sme sa na vás obrátili s výzvou, aby ste pomohli našim priateľom v Čechách, tak ako oni nám pomáhali zabrániť ťažbe dreva v Tatranskom národním parku. Viaceri z vás sa rozhodli blokády v národním parku Šumava zúčastniť. Mnohí z týchto pokojných demonštrantov sa však stali obeťami policajnej brutality, ktorá nebola len pochybením jednotlivého policajta, ale mala charakter organizovaného zastrašovania občanov.

Jak vyplynulo z tiskové konference Policie ČR ze dne 10. srpna 2011, policejnímu zásahu na Šumavě šéfuje stejná osoba jako spornému policejnímu zásahu na CzechTeku 2005 – plzeňský krajský ředitel Jaromír Kníže. Jaromír Kníže se stal novým krajským policejním ředitelem 1. listopadu 2010 a v roce 2005 vedl sporný zásah proti účastníkům CzechTeku na Tachovsku. Během tohoto zásahu bylo zraněno na 200 lidí a podle kritiků již tehdy podlehl politickému tlaku.

Vědečtí pracovníci, univerzitní studenti a jiní ochránci přírody z řad široké veřejnosti se dnes dopoledne sešli před budovou Ministerstva životního prostředí, aby vyjádřili svůj nesouhlas s kácením stromů na Šumavě. Demonstrovali za podporu vědců, za dodržování zákonů a za zachování divoké přírody na Šumavě. Svojí přítomností se dále ohradili proti kmotrům a developerům […]

Blokáda vědců, univerzitních studentů a ostatních ochránců cenného ekosystému u Ptačího potoka byla poznamenána nepřiměřeným policejním zásahem. Předkládáme vám výběr fotografií, které podle nás jsou nejvíce otřesné – policisté upustí do bláta zadrženého důchodce; postarší dámě je málem vykloubeno rameno; maminka s dětmi míří na sociálku; otci nebylo dovoleno jet se svou nezletilou dcerou na policejní stanici do Kašperských Hor…

„Jelikož jsme se jednou rozhodli vytvořit z části území Šumavy národní park, musí zde platit pravidla národního parku. Stejně tak jako není možné přistupovat k hospodářským lesům jako k lesům v národním parku, není možné se v národním parku chovat jako v hospodářském lese. Musíme začít věci pojmenovávat jasnými pojmy. Otázka Šumavy není rozhodována pouze zájmovými skupinami, jako jsou turisté, lesníci, podnikatelé či místní obce. Šumava je pokladem a odpovědností celého českého státu a všech jeho obyvatel,“ říká předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.