V závěru tohoto textu položíme otázku, zda není náš volební systém politických stran ryze formální demokracií, což by vysvětlovalo fakt, že naše země je prorostlá mafií a rozsáhlými korupčními praktikami. Úvodem však dovolte krátké srovnání s dobou před 22 lety. Moderní dějiny vytvářejí politické systémy, které označujeme jako „demokracie“. Zřejmě proto, že se všichni považujeme za moderní a hlavně eticky vyspělé občany, oceňujeme na nich rysy spravedlnosti, které v nich vidíme, nebo – a připadne mi, že čím dál častěji – už jen chceme vidět.

…odvykli jsme si od možnosti horizontální diskuse, máme problém, když ji její iniciátor (zde konkrétně Slávek Popelka) prostě „netahá“ tam, kde ji chce mít. Odvykli jsme od faktu, že o mnoha věcech musíme přemýšlet, že musíme trpělivě hledat shodu, a také už nevnímáme, že zapsané a doporučené staré postupy nemusí v mnoha případech vyhovovat či fungovat, že je prostě nutné hledat uspokojivá řešení „per partes“. Samotný fakt, že se proti panu Popelkovi zvedla tak mocná vlna odporu z této části občanské společnosti (která ve skutečnosti netouží po svobodě a plné demokracii, což znamená vnímat vlastní odpovědnost), je opravdu pozoruhodný. Svědčí bohužel pouze o tom, že jsme se od Listopadu 1989 nenaučili vážit si skutečné demokracie zejména proto, že jsme ji dosud v praxi neměli možnost poznat. (…)

Aktualizace (14. 12. 2011): Arcibiskup tak kárá oba aktéry aféry s „falešným“ vysvěcením. Halík totiž Duku často kritizuje, ža jeho náklonnost k prezidentu Klausovi, Hájek zase přilévá olej do ohně zpochybňováním Halíkova kněžství. „Nebudu po někom házet shnilými jablky, když to dělá on. Pak je těch shnilých jablek ještě víc. To je můj názor. Pan arcibiskup se spíš do toho nezapojuje, protože je to nedůstojné,“ dodala sestra. (viz odkaz na LN)

V Praze jsou všechna ministerstva a všechny centrální úřady. V Praze se rozdělují veškeré velké peníze, Praha je semeništěm  korupce, která se šíří do zbytku republiky jako mor. Je to Praha, která se přezíravě dívá na ostatní občany republiky, jež do Prahy posílají svoje daně, které se v Praze rozkradou. V Praze jsou média, která svou vlažnou kritikou projevují loajalitu [...]

Obviňují nás z toho, že jsme nostalgici, kteří jsou hrozbou demokracie. Ale ironií je právě to, že kapitalismus funguje čím dál lépe bez demokracie. Kapitalismus bez demokracie je dnes vlastně kapitalismus nejefektivnější – právě v Číně, kde kapitalismus řídí komunisté. Je velice pěkné dnes vidět naše nepřátele – totalitární komunisty a totalitární kapitalisty – tam, na svém místě, totiž spolu. Problémem dneška je, že tradiční demokracie si neumí poradit s ekonomickou krizí. Protože demokracie nemůže kontrolovat globální nadnárodní kapitál. A to je možná největší výzva v dějinách demokracie.

11 protikorupčních organizací včetně Transparency Int., Ekologického právního servisu, Oživení či iniciativy Veřejnost proti korupci sepsalo tzv. Pankráckou výzvu (podle sídla společnosti ČEZ), ve které žádají odvolání Martina Romana z dozorčí rady ČEZ, kontrolu zakázek pro Škodu Power zahraničním auditorem a několik systémových změn, které zvýší transparentnost a kontrolu hospodaření ČEZu a dalších státem ovládaných společností. Výzva je adresovaná Petru Nečasovi, Karolíně Peake, Miroslavu Kalouskovi a Bohuslavu Sobotkovi, kteří mohou o požadovaných opatřeních rozhodnout. K Pankrácké výzvě se mohou občané připojovat na internetu.

Cílem projektu je vybudovat • webovou službu pro centrální prezentaci veřejných rozpočtů, tj. rozpočtů obcí, regionů, státu a organizací financovaných z veřejných rozpočtů, ve formě srozumitelné a atraktivní pro velkou část veřejnosti, spojenou s bází znalostí potřebných pro správnou interpretaci rozpočtů a platformou pro komunikaci členů komunity a • aktivní komunitu občanů, osvícených radních a zastupitelů, ekonomů se zaměřením na veřejné finance, novinářů, právníků, vysokých škol, dobrovolníků, dodavatelů v oblasti marketingu, IT, souvisejících občanských aktivit v ČR i zahraničí a dalších, která bude informace aktualizovat, rozšiřovat a využívat.

Otevřený diskusní prostor je poklad. Nelze ho hlídat před agresivními jedinci, protože i oni – a právě oni – jej potřebují. Avšak stane-li se tento diskusní prostor místem souboje, pokud zmizí slušnost a naslouchání, tak potřebná diskuse ve společnosti zamrzne a nejsme schopni dohody, chybějí nám řešení mnoha problémů. Přesně toto se nám stalo. Vše, co vidíme dnes okolo, je následkem. Pokud diskuse slouží už pouze k opakovanému utvrzování o tom, že „já mám pravdu“, má polis velmi vážný problém. A také lépe vnímejme, jak souvisejí peníze a pokora. Bez elementární pokory vůči druhému přece nelze poctivě naslouchat argumentům.

„Učíme se rozumět Chaucerovi a řešit úlohy z trigonometrie, ale neučíme se racionálně přemýšlet o problémech, které mohou zlikvidovat člověka jako druh. Náš společný osud závisí na rozhodování, které není těžké zdokonalit – pokud se pro jeho zdokonalení vůbec rozhodneme. Pokud nás něco „pohřbí zaživa“, pak to nebude hrobník, ale náš způsob myšlení…“

A pak se stalo něco neuvěřitelného, ale přitom naprosto přirozeného co dosavadní atmosféru posunulo na jinou frekvenční úroveň našeho „dospělého“ vědomí. Její malé dítě se z ničeho nic postavilo na své nožičky, přistoupilo ke své matce, pohladilo jí po vlasech a pak jí něžně políbilo na její tvář. Jejich oči se navzájem střetly a s pocitem naprosté blaženosti a uvolnění se začali vzájemně objímat. Ve tváři malého dítěte byl spokojený úsměv a její matce se na malý okamžik v jejích očích usadily drobounké kapičky slz. Slz radosti a štěstí, které si svojí drobnou ručkou poté jemně otřela.

Veverky jsou roztomilá zvířátka, modří ptáci jsou překrásní, i oranžová růže může hezky vonět, červené křupavé třešně miluji a topmodelky jsou také fajn. Co ale nesnáším jsou mafiánské praktiky politických stran. Mafie si, mimo jiných zlotřilých praktik, také vydělává takzvaným výpalným. Z vyprávění zástupce firmy, která se pravidelně uchází o státní zakázky na úrovni kraje a která musí odvádět desátek [...]

Když zavoláte jednou a třeba slabě a nikdo vás neslyší a vůbec nic se neděje, je to normální. Pokud se však velmi trpělivě snažíte dlouhé roky* všemi způsoby vysvětlovat cosi velmi podstatného a také se nic neděje, nemůže za tím být náhoda, nepochopení či omyl, ale pouze nepřející, pevná, vědomá vůle, která má prostě jiný zájem. Jaký? * K tomu pouze [...]

Když jsem asi před 15 lety přijela do USA jako au-pair, těšila jsem se, že se na vlastní oči seznámím s jiným školským systémem. Byla jsem čerstvou absolventkou speciální pedagogiky, za sebou jsem měla praxi ve speciální třídě pro děti se specifickými vývojovými poruchami učení, praxi v pedagogicko-psychologické poradně a diplomovou práci na téma specifické poruchy čtení a psaní.