Evropa


POSLEDNÍ ČLÁNKY



Ministr zahraničí USA Kerry varuje Kyjev

V úterý 12. května 2015 došlo k zásadnímu průlomu v jednáních o Ukrajině na schůzce Lavrov-Kerry v Soči. Média podřízená stávajícímu typu moci a jeho paradigmatu si nejdříve vůbec nevěděla rady s tím, jak o schůzce informovat („naše“ i zahraniční). Ministr zahraničí USA zde totiž pronesl formulace, které se naprosto lišily od linie, která byla médiím a dalším slouhům vnucována. Kerry zde mj. uvedl: „Důrazně jej […]

O pokrytectví ODS

…pokud se budete domnívat, že autor je příslušník levice, budete se mýlit. Jsem vaším bývalým spolustraníkem. A slovo bývalým říkám společně se slovem bohudík. Odešel jsem, protože jsou mi odporné praktiky, které vy konkrétně jste přijala za své. A tou základní praktikou je skrývat vlastní programovou a personální prázdnotu za snahu bojovat již vybojované bitvy. // Němcům byly snahy nás vyhubit jako škodnou nejen velkoryse odpuštěny, oni jsou dokonce naši vzácní spojenci, a de facto v EU také naši páni a vládci. Oproti tomu okupace v roce 68, která rozhodně neměla za cíl nás vyhladit, je prezentována jako zlo všech zel, jako něco, co Rusům nikdy odpustit nesmíme.

Volba lidskosti – recenze

Zdá se, že jedinou možností je pokusit se nahlédnout svět z nového pohledu, poučeného minulostí a směřujícího do budoucnosti. Neoliberální kapitalismus nelze změnit, jen překonat vytvořením zcela nové vize, či modelu, který není jeho protikladem, ale zcela novou kvalitativní úrovní civilizačního vývoje lidstva. Měla by být změna individuální nebo společenská? Obě roviny musí být vzájemně propojeny. Takže otázka by měla znít co můžeme společně udělat a jak to můžeme udělat. Společně. Nová společnost by měla mravnost nejen vyžadovat, ale i umožňovat. Tedy neměla by se jen tvářit, že manipulace je špatná, ale neměla by manipulovat. Nová společnost by měla být založena na spolupráci a ne konkurenci, tedy soupeření, které likviduje protivníka. Neexistuje jediná, jednou provždy daná definice svobody. Svoboda je neustálá snaha být o krok vpřed před systémem. Skutečně svobodný, moderní člověk musí svobodu neustále přehodnocovat v reakcích na snahy systému.

Poslední podvratný mýtus Milana Kozelky

VŠICHNI DOBŘÍ RODÁCI • Old Shatterhand se narodil ve Velké Chuchli, Samuel Beckett se narodil v Podolí, Boris Vian se narodil v Karlíně, John Lennon se narodil na Jižním Městě, Kryštof Kolumbus se narodil v Nuslích, Janis Joplin se narodila v Dejvicích, dalajláma se narodil v Kobylisích, Bart Simpson se narodil v Bráníku, Calamity Jane se narodila na Žižkově, Lawrence Ferlinghetti se narodil v Holešovicích, Božena Němcová se narodila v Las Vegas, Ulrike Meinhof se nenarodila vůbec. Sieg heil byznys, kapitalismus akbar!

Nikdo neposlouchá Bělohradského o vládě globálních oligarchií

Když o Václavu Bělohradském vytvořila Česká televize a režisér R. Sedláček portrét s názvem Nikdo neposlouchá, považoval jsem to zprvu spíše za poutavý nadpis, nikoliv za popis reality (viz též ohlasy na serveru csfd.cz). Přitom i Česká televize na svém webu píše toto: >>Pokus o portrét jednoho z nejvýznamnějších českých myslitelů naší doby – filozofa, sociologa a esejisty Václava Bělohradského. (…) Výchozím […]

S Bronislavem Ostřanským z AV ČR o diskusi o islámu

V případě skupiny Islám v ČR nechceme jde o štvaní a podněcování k nenávisti v přímém přenosu. V souvislosti s českými internetovými debatami o islámu bych se nebál použít slovo hysterie – taky mě překvapuje, s jakým klidem to bývá nezřídka bagatelizováno a sám sebe se někdy ptám, zda by to bylo stejně vnímáno, kdyby se předmětem zájmu dotyčných aktivistů stalo jiné náboženství či jiné národnosti.

Aktivista nevzdává boj s Českou televizí o pravdivý mediální obraz útoků z 11. září 2001

Aktivista za pravdu o 11. září Martin Švadlenka správně trvá na medializaci informací, které naznačují, že oficiální verze událostí ze dne 11. září 2011, tak jak je popisuje vláda USA, se možná nikdy takto neodehrála a není vyloučené, že ve skutečnosti šlo o vědomou a předem připravenou řízenou demolici s dalekosáhlými důsledky.

Nastoluje se nová neviditelná tyranie

„A co je ještě horší – každá lidská bytost je považována za spotřební statek, který je možno využít a pak odhodit. Zavedli jsme kulturu, která se zbavuje nepotřebného odpadu. S tímto myšlenkovým posunem se setkáváme na individuální i společenské rovině. Vyřazovací kultura je upřednostňována a solidarita – poklad chudých – se často považuje za kontraproduktivní. Odporuje totiž racionalitě financí a ekonomiky. Zatímco zisky menšiny exponenciálně rostou, příjmy většiny klesají. Tato nerovnováha má původ v ideologiích, které podporují absolutní nezávislost trhu a finanční spekulace, a brání státům v jejich právu kontroly. Nastoluje se nová neviditelná tyranie, která je někdy virtuální. Tato krutovláda jednostranně a bez možnosti nápravy vnucuje své zákony a svá pravidla.“

Život v kognitivní disonanci – nutná, ale nepříjemná potřeba

Článek je věnován pojmu „kognitivní disonance“, jelikož ihned poté, co mi na něj jeden z mých nejlepších přátel zaslal odkaz, nastala jedna z největších změn k lepšímu v mém životě. Výraz kognitivní disonance můžete znát též jako vnitřní konflikt. Wikipedie jej definuje jako: „Nevědomá reakce mysli na rozpory mezi postoji (znalostmi, vírou, chováním) a skutečným stavem věci.“

Médiím vládne duch českých hospod – konec demokracie

ER upozorňuje své čtenáře na videozáznam na téma Konec demokracie. O mentálním plebejství, sociální drzosti, ztrátě citu pro altruismus a o negativních jevech, kdy médiím vládne duch českých hospod, ale i řadě dalších témat (americký FED jako soukromá finanční dynastie parazitující na státu) s prof. Milanem Nakonečným rozmlouval Michael Semín z Občanského institutu.

Kdo prezidentem?

Někteří mí přátelé se chystají volit šarmantního knížete, Kalouskova a Drábkova spolustraníka, na jehož politické dobré skutky si ale jaksi nikdo nemůže vzpomenout. Mnoho lidí se chystá volit Klausovo tlustší alter ego Zemana nebo rudého bankéře Fischera (že prý jsou ekonomové a zkušení politikové, že to tu změní). Anebo politikou netknutého Avatára, který však na nic nemá názor a dosud nikdy nic neudělal pro druhé – nepočítám-li pokus o založení nacionalistického časopisu…

123