Článek je věnován pojmu „kognitivní disonance“, jelikož ihned poté, co mi na něj jeden z mých nejlepších přátel zaslal odkaz, nastala jedna z největších změn k lepšímu v mém životě. Výraz kognitivní disonance můžete znát též jako vnitřní konflikt. Wikipedie jej definuje jako: „Nevědomá reakce mysli na rozpory mezi postoji (znalostmi, vírou, chováním) a skutečným stavem věci.“

ER upozorňuje své čtenáře na videozáznam na téma Konec demokracie. O mentálním plebejství, sociální drzosti, ztrátě citu pro altruismus a o negativních jevech, kdy médiím vládne duch českých hospod, ale i řadě dalších témat (americký FED jako soukromá finanční dynastie parazitující na státu) s prof. Milanem Nakonečným rozmlouval Michael Semín z občanského institutu.

V poslední době ze strany levicových intelektuálů slýcháme, že antikomunismus je něco špatného, používají se přívlastky typu primitivní antikomunismus či zastydlý antikomunismus. Míní se tím zřejmě to, že pravicově orientovaným lidem uniká, že zatímco jimi volené „pravicové“ vlády kradou, zvyšují daně, likvidují střední třídu, malé a střední podnikatele a vymýšlejí jednu regulaci za druhou, osvícená KSČM 23 let slušně sedí [...]

Někteří mí přátelé se chystají volit šarmantního knížete, Kalouskova a Drábkova spolustraníka, na jehož politické dobré skutky si ale jaksi nikdo nemůže vzpomenout. Mnoho lidí se chystá volit Klausovo tlustší alter ego Zemana nebo rudého bankéře Fischera (že prý jsou ekonomové a zkušení politikové, že to tu změní). Anebo politikou netknutého Avatára, který však na nic nemá názor a dosud nikdy nic neudělal pro druhé – nepočítám-li pokus o založení nacionalistického časopisu…

Revue Evropský rozhled vyhlašuje rok 2013 rokem informací.
Rok 2013 bude rokem informací plynoucích shora dolů a moci delegované zdola nahoru.

Jedině tak systém může dobře fungovat.

Roman Smetana napsal: V Rapoticích 15. 12. 2012 Opět Tě zdravím, Milane Já bych to nestavěl do roviny, kdo se mýlil a kdo ne, mám prostě jen jiný přístup k věci, nic víc. Co se podpory Táni Fischerové týče, stránky www.prosmet.cz jsou tvým projektem a jen ty rozhoduješ, co na nich bude a co ne. Já osobně s tím problém nemám, [...]

Dovolte stručnou upoutávku na zajímavý dokument (!) s názvem Vor v zakoně – vládci podsvětí, který najdete i s českým dabingem na serveru Youtube. Možná jste už někdy slyšeli zvláštní výraz „vor v zakoně“, který pochází z ruštiny. Tento termín se obvykle překládá jako „zločinec ze zákona“, jindy „kmotr kmotrů“. Detailnější informaci o tom, kdo jsou tyto „kriminální autority sui generis [...]

V sobotu 17. listopadu vypukne ve 13.00 na Václavském náměstí v Praze demonstrace Demokracie vypadá jinak. Řada dalších demonstrací, shromáždění a pochodů vyplní v Praze den od časného dopoledne až do večera, chystá se jich více, než může jeden člověk stihnout. Navíc se budou konat i akce zcela apolitické, mezi nimiž celodenní setkání fanoušků sci-fi a fantasy Minicon–Knížkon od 10.00 v pražské [...]

V závěru tohoto textu položíme otázku, zda není náš volební systém politických stran ryze formální demokracií, což by vysvětlovalo fakt, že naše země je prorostlá mafií a rozsáhlými korupčními praktikami. Úvodem však dovolte krátké srovnání s dobou před 22 lety. Moderní dějiny vytvářejí politické systémy, které označujeme jako „demokracie“. Zřejmě proto, že se všichni považujeme za moderní a hlavně eticky vyspělé občany, oceňujeme na nich rysy spravedlnosti, které v nich vidíme, nebo – a připadne mi, že čím dál častěji – už jen chceme vidět.

V Praze jsou všechna ministerstva a všechny centrální úřady. V Praze se rozdělují veškeré velké peníze, Praha je semeništěm  korupce, která se šíří do zbytku republiky jako mor. Je to Praha, která se přezíravě dívá na ostatní občany republiky, jež do Prahy posílají svoje daně, které se v Praze rozkradou. V Praze jsou média, která svou vlažnou kritikou projevují loajalitu [...]

Obviňují nás z toho, že jsme nostalgici, kteří jsou hrozbou demokracie. Ale ironií je právě to, že kapitalismus funguje čím dál lépe bez demokracie. Kapitalismus bez demokracie je dnes vlastně kapitalismus nejefektivnější – právě v Číně, kde kapitalismus řídí komunisté. Je velice pěkné dnes vidět naše nepřátele – totalitární komunisty a totalitární kapitalisty – tam, na svém místě, totiž spolu. Problémem dneška je, že tradiční demokracie si neumí poradit s ekonomickou krizí. Protože demokracie nemůže kontrolovat globální nadnárodní kapitál. A to je možná největší výzva v dějinách demokracie.