- Evropský rozhled - http://www.evropsky-rozhled.eu -

Tisková zpráva: Genofond šumavských smrků je ohrožen asanacemi, nikoliv bezzásahovým režimem

Podle Botanického ústavu AV ČR nemůže být genetická diverzita šumavských smrků ohrožena bezzásahovým režimem, tedy ponecháním lesa samovolnému vývoji. Botanický ústav Akademie věd to uvádí ve svém stanovisku, kterým reaguje na snahu vedení Národního parku Šumava omlouvat ohroženou genetickou diverzitou horských smrčin další asanační zásahy. Právě ty však mohou mít na genetickou rozmanitost šumavských smrků negativní vliv.

 

Stanovisko Botanického ústavu AV ČR uvádí, že bezzásahový režim, tedy ponechání horských smrčin na Šumavě samovolnému vývoji, nemůže ohrozit jejich genetickou diverzitu. I v situaci, kdy jsou porosty horských šumavských smrčin napadeny kůrovcem a dochází k odumírání stromového patra, nemůže podle vědců ke ztrátě původního genotypu dojít.

„Odumření stromového patra má sice za následek vymizení většiny starých smrků, ale zároveň otevírá volný prostor a dovoluje vyklíčit a odrůstat tisícům malých smrků, které jsou přímými potomky dospělých stromů,“ vysvětluje Doc. RNDr. Jan Kirschner, CSc., ředitel Botanického ústavu AV ČR.

Podle odborníků z Botanického ústavu AV ČR mohou zachování genetické rozmanitosti negativně ovlivnit naopak asanační práce a porušování bezzásahového režimu.

„Jediný způsob, jak můžeme v tomto případě negativně ovlivnit původní genetickou strukturu, je zničení přirozeného náletu při asanacích a vysazování sazenic smrků vypěstovaných člověkem,“ říká Kirschner.

Argumentaci postavenou na ohrožené genetice smrku, kterou se vedení NPŠ snaží vysvětlovat nutnost dalších asanačních zásahů, označili odborníci za spekulace a demagogická tvrzení. Unikátní ekosystémy horských smrčin na Šumavě by měly být ponechány samovolnému vývoji na podstatné části území národního parku a neměly by v nich být prováděny žádné zásahy.

„Pouze spontánní vývoj smrčin v jádrových územích NP do budoucna zaručí, že na Šumavě budeme mít porosty původnímu stavu velmi blízké, tak jak bychom od lesů na území národního parku očekávali,“ dodává Kirschner.

Ke stanovisku Botanického ústavu AV ČR se připojila i celá Stínová vědecká rada NPŠ, která vznikla na jaře tohoto roku, kdy byla výrazně potlačena role odborníků a vědců ve vedení NPŠ.

„Vedení Národního parku Šumava evidentně jen hledá argumenty pro další kácení. Argumentace ohrožením genofondu jen podtrhuje nedostatek odbornosti a účelovost kroků vedení národního parku,“ říká Doc. RNDr. Jakub Hruška, CSc., předseda Stínové vědecké rady NPŠ. „Existuje velký tlak na to, aby se na Šumavě kácelo, a tak se hledají důvody proč. Nyní je již jasné, proč bylo třeba nejprve odstranit zkušené vědce a odborníky z vedení národního parku,“ dodává Hruška.

 

Kompletní stanovisko Botanického ústavu AV ČR v příloze:

Stanovisko BÚ AV ČR [1]
Vyjádření k takzvanému ohrožení genetické diversity smrku na Šumavě [2]

 

O Stínové vědecké radě Národního parku Šumava

Stínová vědecká rada Národního parku Šumava (SVR) má aktuálně 22 členů a vznikla v březnu 2011 jako reakce na rozhodnutí ředitele NPŠ PhDr. Jana Stráského potlačit názory vědecké části dosavadní Rady NPŠ. Rada je složena z předních českých vědců a odborníků z různých oblastí. Její základ tvoří přírodovědci a lesníci, kteří působili v Radě NPŠ a na protest proti účelovým změnám, které provedl Jan Stráský, z ní abdikovali. Členy jsou ale i další vědci, kteří se problematikou Šumavy dlouhodobě zabývají.
SVR si jako cíl dala nezávislé průběžné hodnocení činnosti Správy NPŠ a přinášení objektivních informací o fungování ekosystémů národního parku. Členové SVR jsou také připraveni pomáhat vědeckými argumenty ochraně přírody, státní správě či vysvětlovat problematiku médiím. Jsou připraveni diskutovat o ochraně šumavské přírody s politiky, podnikateli i milovníky přírody, tedy se všemi, kterým není osud Šumavy lhostejný.

 

 

Aktuální seznam členů Stínové vědecké rady NP Šumava