PRAVDIVÝ PŘÍBĚH PLASTIC PEOPLE
Legendární kapela Plastic People převedla svá autorská a koncertní práva na skupinu českých velkopodnikatelů. „Svoji statečnou válku proti totalitě sme vítězně dobojovali. Teď budeme vodpočívat a chlastat,“ prohlašuje na tiskové konferenci v atriu pražského hotelu Hilton lídr kapely Vratislav Brabenec. Slavná kapela bude dál pokračovat ve složení: Zdeněk Bakala – bicí, Petr Kellner – klávesy, Martin Roman – housle, Andrej Babiš – basová kytara a zpěv a Pavel Tykač – doprovodná kytara a zpěv. Manažerem kapely se stává ruský magnát Oleg Děripaska. „Tyhle kluci se vyšvihli vlastní pílí a zosobňujou patočkovskej ideál svobody, kvůli kterýmu nás bolševici vláčeli po kriminálech,“ říká Brabenec. „Sou to autentický rokeři,“ dodává Magor Jirous.
U DEVÍTI KŘÍŽŮ
Na D1 se srazil kamión s papamobilem, nedaleko kolonie rodinných domků. Papamobil udělal několik salt a skončil v blízkém marihuanovém poli, kamión to našil do bilboardu s Bohuslavem Sobotkou. „Fuj ty seš hnusnej! Kvůli tobě sme do sebe ťukli!“ spílá řidič kamiónu Sobotkovi. Sobotka mrká pichlavýma očima a mlčí. Papež se vyhrabává z konopného pole, na levém oku má moncla, divně chodí, asi to slízly i koule. „Koukněte se na toho blba, Svatej Otče. Je to jeho vina,“ ukazuje řidič kamiónu na bilboard se Sobotkou. „Ano, je to divný zjev. Taky jsem se lekl,“ říká papež a žehná rozflákaným blinkrům. „Kdyby mně bylo deset, to byste se nelekl, Svatý Otče?“ ptá se Sobotka a nehýbe brvou. „To jistě ne, synu,“ mlsně slintá papež. Řidič kamiónu někam telefonuje, Sobotka mrká pichlavýma očima, papež laškuje s malými chlapci. Přijíždí policie, papež žehná dechové zkoušce a podepisuje se na pouzdro s pistolí.
SPOJITÉ NÁDOBY
Debilní hezký mladý holky lezou do postelí undergroundovým legendám s prochlastanými pajšly, s chronickou demencí a zapařenejma prdelema. Legendy do sebe sázejí panáky, holky chvíli drží krok, potom nestíhají, kácejí se ze židlí a kolabují. V drinkovým kómatu jsou stařecky omrdávány zlitými impotenty. Mladý holky budou brzy starý holky s prověšenýma kozama, s vrásčitými ksichty a s nenávistí v šedě zakalených bulvách… Vtírají se dvě otázky. První otázka: skončí po převratu v roce 2018 Miroslava Němcová stejně tragicky, jako skončila Milada Horáková po převratu v roce 1948? Druhá otázka: bude okno, z kterého vypadl Jan Masaryk stejným oknem, z kterého vypadne Karel Schwarzenberg?
