Ve čtvrtek 22. března 2018 se od 17 hodiny konal v Domě odborových svazů na pražském Žižkově seminář „Současná situace na Donbasu a činnost Společnosti přátel Doněcké lidové a Luganské lidové republiky“ [1], na kterém o svých cestách a působení na Donbase vyprávěl předseda společnosti Jaromír Vašek. Přednášku pořádalo Spojenectví práce a solidarity (SpaS).
Jaromír Vašek je prý na černé listině Ukrajiny
Jaromír Vašek je častým přispěvatelem na Haló novinách, kde publikuje o cestách na Donbase a za poskytnutí tohoto prostoru poděkoval během své přednášky Monice Hoření (v době psaní článku byly Haló noviny několik hodin nedostupné, nebylo proto možné tyto články zhodnotit). Prostor k publikování jim poskytuje dále Jan Korál z organizace NWOO.org.
Dle svých slov dostal po první návštěvě Donbasu zákaz vstupu na Ukrajinu. Oficiální seznamy nežádoucích osob na Ukrajině jsme nenalezli, ale na seznamech Myrotvorets Centre, o jehož propojení s ukrajinskými bezpečnostními složkami jsme psali v článku Ukrajina čtyři roky po Majdanu, je však jeho jméno nedohledatelné.
Jiní Češi na seznamech dominují, jmenujme politiky Zdeňka Ondráčka, Ladislava Zemánka, Jaroslava Doubravu, či domobrance a separatisty Nelu Liskovou, Františka Blažka, Pavla Botku, Jiřího Urbánka a zemřelého Ivo Stejskala.
Zemřelý Ivo Stejskal na seznamech Myrotvorets Centre
Co dělá Jaromír Vašek na Donbase?
Jaromír Vašek byl na Donbase čtyřikrát, přičemž poprvé tam jel v roce 2015 ještě přes západní Ukrajinu. Před rokem 2014 navštěvoval Podkarpatskou Rus, Charkov a jiné oblasti a nepozoroval nic, co by naznačovalo blížící se konflikt. Všechny národnosti tam žily svorně pospolu. Tamější obyvatelé dodnes nevědí, co je hlavní příčinou současného konfliktu. Jaromír Vašek za příčinu konfliktu považuje Majdan, ale s takovým zjednodušením by například nesouhlasil Lubomír Zaorálek, který počátek konfliktu vidí ještě před Majdanem a to v asociační dohodě s Evropskou unii a politické chybě ze strany českého eurokomisaře Štefana Füleho.
Příčinou, proč začal jezdit na Donbas, byly údajné lži v médiích. Vypravil se na Donbas hledat pravdu. Později založil Společnost přátel Doněcké a Luganské lidové republiky, která si klade za cíl pomáhat lidem na Donbase.
Pozadí Společnosti přátel Doněcké a Luganské lidové republiky
Společnost byla registrována přesně 24. prosince 2016 a to na jméno Jaromíra Vaška. Na ustanovující schůzi, která proběhla o měsíc dříve, byl přítomen Jaromír Vašek, Nikola Č., Ivana Sch. B., Milada S. a Milan K.
Základním účelem spolku jsou:
a) rozvoj přátelství s lidem Luhanské lidové republiky a Doněcké lidové republiky
b) navazování vztahů mezi lidem, organizacemi a spolky České republiky na jedné straně a Luhanské lidové republiky a Doněcké lidové republiky na druhé straně
c) poskytování materiální humanitární pomoci lidu, zejména dětem, Luhanské lidové republiky a Doněcké lidové republiky, a to především v oblasti vzdělávací, zdravotní a kulturní; dotyčná pomoc je poskytována z darů sympatizantů a z výtěžků finančních sbírek a je adresována předem konkretizovaným zařízením (školám, nemocnicím, kulturním organizacím);
d) poskytování pravdivých informací o událostech a životě lidí v Luhanské lidové republice a Doněcké lidové republice.
Dokumentaci k založení spolku si lze prohlédnout zde:
Spolek provozuje stránky Donbas.cz.
Před ukrajinským velvyslanectvím organizují demonstrace, s ozvučením akcí jim pomáhá iniciativa Ne Základnám. Demonstrovali i před Ministerstvem vnitra, když vzniklo Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, které označují jako skupinu pro boj s proruskou propagandou.
Jejich spolek se oficiálně zaměřuje hlavně na práci s dětmi. Na Donbase navázal Jaromír Vašek kontakty především na místních školách. Ke školním zařízením má velmi blízko, sám je učitelem. Finanční sbírky jsou určeny právě na podporu donbaských škol. Pro děti kromě toho pořádá besedy, ale navazuje styky rovněž s náměstky s ministrů.
Fotografie nejen ze školy v Alčevsku
Přednáška byla doprovázena prohlížením fotografií z působení na škole v Alčevsku a z Alexandrovce na „linii příměří“. Uvedl, že většina lidí na fotografiích z Alexandrovce již pravděpodobně nežije.
Ze školy v Alčevsku mu poskytli fotografie žáků a on z nich udělal putovní výstavu. Jedno z dětí mu řeklo, že fotí raději princezny než válku, což bylo inspirací pro článek Děti ve válce na Donbasu fotí raději princezny na Haló novinách.
Národnostně je v oblastech poměr Ukrajinců k Rusům jedna ku jedné, co se týče mateřštiny, až 80 % obyvatel mluví rusky. Přesto se ve školách učí ukrajinštinu a učí se i ukrajinská literatura.
Na jiných fotografiích byly zobrazeny děti, které ve válce zemřely.
Spolek na Donbas míří znovu, na termín oslav ukrajinského Květnového dne.
Válka na Ukrajině ještě neskončila
Podle Jaromíra Vaška válka na Ukrajině neskončila, Minské dohody padly a příměří se nedodržuje. Dřív se v oblasti střílelo hlavně v noci, teď se střílí i přes den.
V posledních 14 dnech pozoruje větší klid, protože OBSE a Ruská federace na ukrajinskou stranu více zatlačila.
Obchodování na Ukrajině
Na Ukrajinu už nejezdí vagony s uhlím (Doněcká uhelná pánev patří k největším uhelným oblastem na světě, přitahovala už Adolfa Hitlera v rámci Operace Barbarossa). V oblasti lze koupit zboží vyrobené ve více jak 70-ti zemích z celého světa. Viděl zboží z Itálie, Běloruska, Litvy, Kazachstánu i Číny. Z Turecka přivážejí zboží lodě – obyvatelé Donbasu tak mají jak potřebné věci, tak i ty nepotřebné. Obchodování s EU je zakázáno. Pro Čechy jsou tam ceny nízké a platí se rubly.
Do podniků byli dosazení jejich lidé, ale jinak jsou podniky stále ve vlastnictví Ukrajinců.
Cestování na Donbas
Pro cestování na Donbas doporučil cestu přes Rostovskou oblast s tím, že lze v Rusku získat roční obchodní vízum. Dvakrát jej získal bez problémů, potřetí ho ruská strana podrobila nepříjemným otázkám, proč vízum potřebuje. Situaci zachránil slovy, že je novinář, protože publikuje na Haló novinách. Z ruské strany na Donbas již žádné vízum nepotřebuje.
Cestování na Donbas přes ruskou stranu se ovšem Čechům nemusí vyplatit. Velvyslanectví Ukrajiny v České republice opakovaně české občany vyzvalo, aby respektovali režim návštěv dočasně okupovaných území a do oblastí například okupovaného Krymu vstupovali pouze přes pozemní kontrolní body Kalančak, Čaplynka a Čonhar. Vstupovat do oblastí z území Ruské federace je explicitně zakázáno, stejně tak použití letecké a námořní dopravy. Čechům, kteří toto nařízení nebudou respektovat, hrozí finanční pokuta a zákaz vstupu na území Ukrajiny. Porušovatelé pravidel se rovněž vystavují riziku trestního stíhání dle ukrajinského trestního zákoníku, kde nově připsali právě zločin z porušení pravidel po vstup na okupovaná území. Narušiteli tak hrozí omezení na svobodě až tři roky (bez soudu) a odnětí svobody na tři roky. Při opakovaném porušení hrozí dotyčnému až pět let vězení. Je-li zločin spáchán organizovaně, hrozí trest odnětí svobody až na osm let.
>>Upozornění pro cizí státní příslušníky, kteří hodlají navštívit okupované území Ukrajiny
Přátelé nesouhlasí s aktivitami Nely Liskové v Doněcku
Navazování kontaktů v Doněcké lidové republice jim pokazila Nela Lisková. Společnost přátel Doněcké lidové a Luganské lidové republiky s nimi nechce mít styky, neuznává je a nikdy se vzájemně nekontaktovali. Lisková se na Doněcku zná s ministryní zahraničních věcí Doněcké lidové republiky a spolu založili v České republice Doněcký konzulát, který byl českými institucemi zakázán. Kvůli této zkušenosti doněčtí politici již nechtějí jednat s jinými českými organizacemi a Nela Lisková tak zablokovala jakékoliv rozšiřování kontaktů Společnosti přátel na Doněcku.
Spolek není jediný, který aktivity Nely Liskové kritizuje, ačkoliv by se mohlo zdát, že jejich cíle jsou shodné.
Separatista Pavel Botka údajně Nelu Liskovou kritizoval pod falešnou identitou Jan Topol na sociální síti Facebook. Nelíbilo se mu, že Nela Lisková není schopná doložit aktivity zastupitelského centra Doněcké lidové republiky a že navazuje spolupráci s DSSS. Botka připomíná blíže nepopsaný podobný scénář z Ukrajiny, z kterého se měla Lisková poučit. Registrace k Národní domobraně tak může podle Botky znamenat problém do budoucna, bude-li spolek ve spojení s fašisty.
Charita na Donbase
Co se týče charitativních organizací, lidé se tam nejčastěji setkávají s působením Červeného kříže, o působení Amnesty International místní vůbec nic nevědí, i když by tam i tato organizace měla někde být, uvedl na závěr Jaromír Vašek.
Podle tiskových zpráv se Amnesty International zastala proputinovsky píšícího novináře Ruslana Kocaby, který se postavil proti mobilizační vlně na Ukrajině a byl za to uvězněn. Amnesty International jej označila za vězně svědomí.
Amnesty International již v roce 2014 vydala prohlášení, ve kterém obvinila batalion Ajdar z válečných zločinů – únosů, nezákonných omezování na svobodě, krádeží a možná i poprav. 24. prosince Amnesty International oznámila, že jednotka jim brání v poskytování humanitární pomoci v oblasti ovládané separatisty. Batalion se bránil slovy, že humanitární pomoc by skončila ve špatných rukách a věci by byly směněny za peníze, k potřebným by se pomoc nedostala.
V dubnu 2015 luhanský gubernátor Hennadiy Moskal prohlásil, že Ajdar terorizuje region.
Poznámky:
[1] Písmeno g ve slově Luganské je oficiálně v názvu společnosti, ačkoliv správný přepis republiky je v češtině Luhanská
