FACEBOOKOVÝ DETEKTIV


Facebookový detektiv dokáže najít různé informace o facebookových profilech. Jediné, co potřebujete, je znát ID profilu, o který se zajímáte.

1. Přihlašte se na Facebook

2. Jděte na zájmový profil

3. Zkopírujte url adresu profilu

4. Nechte si ji převést na ID, například tady.Pozn. Časem vytvoříme vlastní skript.

5. ID profilu vložte níže do polí a hledejte.


Příspěvky



Příspěvky, které profil napsal

Příspěvky, ve kterých je profil označen

Příspěvky, pod kterými profil komentoval

Příspěvky, které se profilu líbily


Fotografie


Fotografie s označeným profilem

Fotografie nahrané uživatelem

Fotografie, na kterých je profil označen

Fotografie, které profil okomentoval

Videa, na kterých je profil označen

Fotografie, které se profilu líbily


Ostatní



Skupiny, ve kterých je profil členem.

Soukromé skupiny, ve kterých je profil členem.

Přátelé profilu.

Stránky, které se profilu líbí.


POSLEDNÍ ČLÁNKY



 

Na hřbitově v Mirovicích odpočívají některé z obětí koncentračního tábora v Letech u Písku. Foto: Jan Macháček

Na hřbitově v Mirovicích odpočívají některé z obětí koncentračního tábora v Letech u Písku. Foto: Jan Macháček


 

V neděli 12. května 2019 se v Letech u Písku, kde za druhé světové války stával koncentrační tábor, uskutečnil pietní akt za oběti romského holocaustu. Výbor pro odškodnění romského holocaustu v čele s Čeňkem Růžičkou za přítomnosti vrcholných domácích politiků i zahraničních diplomatů udělil v pořadí již druhou cenu za Lidství in memoriam Alfredu Baderovi, který založil nadaci Bader Philantropies. Nadace podporuje projekty, které zlepšují soužití Romů s majoritní společností.

 
Čeněk Růžička varoval před Tomiem Okamurou a udělil cenu za Lidství

Čeněk Růžička z Výboru pro odškodnění romského holocaustu v úvodu piety shrnul několik zásadních historických dat. Za druhé světové války byli Romové a Sinti transportování do Osvětimi, případně do jiných koncentračních táborů. Vznikaly soupisy cikánů a cikánských míšenců na základě kterých bylo přes 1 300 z nich uvězněno v Letech u Písku, dalších 1 200 skončilo v koncentračním táboře v Hodoníně u Kunštátu. Českými dozorci bylo v táboře zavražděno na 500 vězňů, zejména dětí. Ostatní byli transportováni do vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Válku přežila pouhá desetina z nich.

Zaznělo varování před politickou stranou Tomia Okamury. Popírá jejich utrpení a stranické kampaně si nezadají s hitlerovskými praktikami. Trestní oznámení padají ze stolu, soudy je nechtějí ani označit za poškozené.

V minulém roce se pozůstalí po obětech nacismu, členové jejich spolku, rozhodli každoročně udělovat cenu za Lidství těm, kteří výrazným způsobem přispějí ke zlepšení života romských rodin a ke zcivilizování romských vztahů s majoritní společností. Minulý rok cenu předali ministrům Sobotkovy vlády Danielu Hermanovi, Jiřímu Dienstbierovi, náměstku ministra kultury Renému Schreierovi a bývalému starostovi obce Mirovice Adolfu Vodrážkovi.

Letos cenu udělili in memoriam zesnulému doktoru Alfredu Baderovi, který založil Bader Philantropies, nadaci, která dlouhodobě podporuje smysluplné projekty Romů. Cenu převzal Yechiel Bar-Chaim, který nadaci v České republice zastupuje.

 

Památník v Letech u Písku. Foto: Jan Macháček

Památník v Letech u Písku. Foto: Jan Macháček

 
Yechiel Bar-Chaim přečetl dopis syna Alfreda Badera

Yechiel Bar-Chaim četl dopis syna Alfreda Badera. Otec žil až do svých 14-ti let ve Vídni, ale v roce 1938 musel jako židovský teenager uprchnout. Podařilo se mu přežít zásluhou záchranné akce Kindertransportu a pomoci osob, které potkal na cestě. Dostal se až do Kanady a poté do USA. V dospělosti zjistil, že má schopnost pomáhat druhým.

Sociální nespravedlnost považoval Alfred Bader za prokletí.

Paul Polansky před 15 lety přispěl k tomu, že se téma romského holocaustu vrátilo do diskuse.

Nadace Bader Philantropies poskytla finanční podporu projektu Pražského fóra pro romské dějiny, který si klade za cíl pomoci Romům dozvědět se více o zemřelých příbuzných během holocaustu. K té příležitosti byl na pietě zvláštní stůl a za ním stály představitelky Pražského fóra pro romské dějiny, konkrétně Kateřina Čapková, Helena Sadílková a Renata Berkyová.

 
Kladení věnců, duchovní a kulturní program

Následovalo kladení věnců ze strany politických představitelů, ale i romských pozůstalých a aktivistů za romská práva. Mezi takové představitele patřil za politiky například Daniel Herman, americký velvyslanec Stephen King, ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis, dále romský aktivista Jožko Miker a mnozí další.

Po položení posledního z věnců následovalo kázaní kněze. Kulturní program vyplnil jeden z pozůstalých Štefan Brychnač hrou na akordeon.

 

Kladení věnců se zúčastnila celá řada českých politiků a zahraničních diplomatů. Mezi ně patřil třeba ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis. Foto: Jan Macháček

Kladení věnců se zúčastnila celá řada českých politiků a zahraničních diplomatů. Mezi ně patřil třeba ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis. Foto: Jan Macháček


 

Z dalších projevů

Pokud chceme, aby se hrůzy holocaustu neopakovaly, nesmíme na ně zapomenout, uvedl během piety velvyslanec USA Stephen King. Z tohoto důvodu podporují vznik učebních pomůcek pro virtuální výuku ve školách. Na projektu spolupracují spolu s Romeou a českými vysokými školami.

Neděle 12. května mimo jiné připadla na Den matek. Poslankyně Helena Válková vzpomněla na matky, jejichž děti zde přišly o život. Matky si nepřejí přežít své dítě, natož v takových podmínkách.

V koncentračním táboře sloužili čeští dozorci, a proto chápe obavy Romů a Sintů, jak to s nimi česká většinová společnost vlastně myslí. Ve své nové funkci zmocněnkyně pro lidská práva bude usilovat o odškodnění Romů.

 

Poslankyně Helena Válková se ke dni matek vyjádřila k utrpení matek, jejichž děti v koncentračním táboře zahynuly. Foto: Jan Macháček

Poslankyně Helena Válková se ke dni matek vyjádřila k utrpení matek, jejichž děti v koncentračním táboře zahynuly. Foto: Jan Macháček


 

Zástupkyně francouzského velvyslanectví Marianne Carré uvedla, že demokracie není něčím, co tu bude navždy. Je potřeba za ní bojovat a musí se bojovat i s předsudky. To je posláním demokracie. Francie je zemí lidských práv, ale i ona se potýká s těžkostmi.

Nesmíme být lhostejní vůči konfliktům, které se dějí jinde, a nesmí se zapomínat ani na minulé nespravedlnosti, prohlásil zástupce velvyslanectví Velké Británie.

Podle bezejmenné zástupkyně ruského velvyslanectví vojáci Rudé armády a armád protihitlerovské koalice bojovali společně, jelikož si uvědomovali, že agrese vůči celým národům nemají mít na světě místo. Památka na tyto události je posvátná a pokusy přepisovat historii jsou nepřípustné. Nikdo nemá právo překrucovat podstatu boje se zlem a smysl tohoto vítězství, kterého dosáhlo Společenství národů v roce 1945. Státy s různými ideologiemi dokázaly překonat rozpory a spojily se proti hlavnímu cíli. Dnes čelíme jiným hrozbám – vzestupu neonacismu v některých zemích. Kam by ale směřovala pomoc Badera, kdyby tu nebyli vojáci Rudé armády, vojáci protihitlerovské koalice, spojenci? Nikdo z nás by tu nebyl. Nesmíme podléhat dvojím standardům, musíme spolupracovat.

 

Zástupkyně ruského velvyslanectví mluvila o zásluhách Rudé armády a protihitlerovské koalice a varovala před přepisováním dějin. Foto: Jan Macháček

Zástupkyně ruského velvyslanectví mluvila o zásluhách Rudé armády a protihitlerovské koalice a varovala před přepisováním dějin. Foto: Jan Macháček


 

Jana Horváthová, ředitelka Muzea romské kultury, se zmínila o soutěži k podobě nového památníku na koncentrační tábor v Letech u Písku. Chystá se také demolice vepřína, která skončí v roce 2020. Dále četla vzpomínky desetileté vězeňkyně, která byla potrestána, protože „během služby“ neuhlídala dva kluky a ti jí utekli. Dali ji za trest do vozu s mrtvolami a tři dny byla o hladu.

Velkou zásluhu na zbourání vepřínu nese Čeněk Růžička, zmínil předseda strany Zelených Petr Štěpánek. Romský holocaust je stejný jako jakýkoliv jiný holocaust. Štěpánek požádal přítomné, aby na sebe nechali přenést spirit krásného počasí, které na tomto místě panovalo přesně před rokem, a naopak nenechali se frustrovat neonacisty, kteří jsou často sami frustrovaní lidé. Nyní se bude jednat o romském odškodnění, zmínil závěrem.

Emil Voráč uctil památku jejich kamaráda, který s nimi bojoval za odstranění vepřína a před třemi dny se s ním rozloučili. Byl to Miroslav Kováč a zemřel na zákeřnou nemoc ve věku 48 let začátkem května. Voráč četl také úryvky z knihy Tíživé mlčení s osobními svědectvími Romů, kteří přežili holocaust, ale hlavně těch, kteří byli v táboře v Letech u Písku. Například jeden z Romů si myslí, že Romové nemají svůj památník v Letech, protože je nezabíjeli Němci, ale Češi.

 

Místo piety v Letech u Písku. Foto: Jan Macháček

Místo piety v Letech u Písku. Foto: Jan Macháček


 

Spojme síly, aby nám zůstaly lidské tváře

Současná politická situace v zemi, ale i předsudečná nenávist v běžné společnosti, není k Romům vůbec příznivá. Čím více politici ve svých kampaních Romy nenávidí, tím větší mají volební úspěchy. I zastupitelstva obcí se chovají k Romům xenofobně. Učitelé ve školách nenávidí romské děti.

Závěrem piety zaznívají výzvy jako „spojme síly, aby nám zůstaly lidské tváře“, či „dějiny Romů by neměly být vnímány odděleně, ale jako součást tohoto národa“.













Volba lidskosti