V pátek 9. února 2018 se od 19 hodiny večerní promítal v pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje v Praze film Kosovo: Moment v civilizaci srbského režiséra Borise Malagurského. Aktivistický film si klade za cíl, aby kulturní památky na území odtrženého Kosova nebyly pod ochranou UNESCO a vykresluje kosovské Albánce jako extrémisty, kteří zničili už přes 150 srbských kulturních památek. Film do chrámu přitáhl několik stovek diváků, z nichž někteří se aktivně podílejí na názorovém rozdělování společnosti.
Chrám svatého Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze vstoupil do povědomí širší veřejnosti jako místo, kde zemřeli výsadkáři po úspěšném atentátu na říšského kancléře Reinharda Heydricha. Dříve tento kostel býval římsko-katolický, ale v roce 1933 československá rada ministrů nevyužívaný kostel poskytla biskupu Gorazdovi, který v roce 1921 stál u zrodu České pravoslavné církve. Vladyka Gorazd a i raná pravoslavná církev měli v té době úzké vztahy se srbskou pravoslavnou církví, ostatně při vysvěcení chrámu Gorazdovi asistoval srbský metropolita Dositej.
Za tím, aby se film mohl promítat přímo v chrámu, stálo mnoho osob. Hlavním organizátorem byl Igor Pantelic (Игор Пантелић) [1], duchovními uváděn jako bratr Igor. Samotné promítání v chrámu domlouval Filip Juřina, jehož žádosti současný vladyka Michal, arcibiskup pražský, vyhověl. Organizátoři jmenovitě poděkovali ještě velvyslankyni Srbské republiky Vere Mavrić, která promítání filmu byla osobně přítomna. Další poděkování patřilo bratru Václavovi a Alexandrovi, srbské studentské organizaci v Praze a Vanjovi Neretjakovi, který s Igorem Pantelicem pomáhal k filmu připravit české titulky.
Ještě před začátkem promítání filmu zazpíval bratr Alexandr tradiční píseň Srbů z Kosova a držela se minuta ticha za toho dne zemřelého srbského herce Glogovce [2].
Scénárista Miloš Minkovič [2] a režisér Boris Malagurski film krátce představili. Malagurski před lety spustil kampaň, aby se Kosovo nestalo členem UNESCO. Stál u zrodu dle svých slov největší srbské petice předané do centrály UNESCO v Paříži. V roce 2017 se Kosovo rozhodlo o členství v UNESCO požádat, a proto Malagurski natočil tento film, aby světu ukázal, že jejich kulturní dědictví nemá být pod ochranou těch, kteří ho po staletí ničili.
Jedinou postavou filmu je Stefan Popovic, který na jedné straně ukazuje historické památky srbských kostelů a chrámů, na druhé straně vykresluje kosovské Albánce jako extrémisty, kteří zničili přes 150 kulturních památek. Kosovský voják vypíchl bezdůvodně oči podobizně srbské princezny na chrámové zdi, kosovský extremista ničí kříž na střeše kostela… Film končí hashtagem #NoKosovoUnesco.
Ambasadorka Vere Mavrić uvedla, že jí čeští politici často říkají, že uznání Kosova bylo chybou, ale nemohou s tím prý nic dělat. Podle ní český národ ještě nemá jasno, na které má stát straně. V politické scéně vidí rozpory ve vnímání situace a film jim proto může být nápomocen při ovlivňování mínění politiků.
O propagaci filmu se zasloužil Sputnjik Srbija, patřící pod mezinárodní proruskou desinformační mediální síť Sputnik. V českém prostředí pozvánku na premiéru filmu šířil Robert Žák, častý řečník na protiimigrantských demonstracích, naposledy účastník potyčky ve volebním štábu Zemana. Z hnutí Hej, občané pozvánku šířil ještě Jan Dolens [3] nebo Žarko Raptor Jovanovič.
Rozhovor s režisérem Malagurskim se objevil dva dny předem na Parlamentních listech. Pozvánka na promítání byla dále zveřejněna na portálech Národní myšlenky, Generace identity, Nové buržoazie, ale šířila ji i pravoslavná církev.
Hashtag #NoKosovoUnesco se objevuje i v proruských facebookových skupinách, například ve skupině Rusko-slovenské přátelství, kde se sdílí video zveřejněné Alexem Aleksicem, podle kterého chce západ přijmout Kosovo do UNESCO, přestože Albánci ničí srbské památky. Zveřejňován je stále jeden a ten samý záběr na muže, který trhá kříž na střeše chrámu, zatímco okolní budovy hoří.
Událost na Facebooku pořádal Igor Pantelic, Milutin Misa Ilic, Vanja Neretjak a Filip Juřina.
Poznámky:
[1] Jedná se o jméno, který organizátor používá na sociální síti Facebook
[2] Zvukový přepis jména z nahrávky
[3] Nejedná se o pravé jméno aktivisty, nicméně je pod tímto jménem známý
