POSLEDNÍ ČLÁNKY



 

 

Ve středu 27. února 2019 se od 18 hodiny večerní konalo na Palackého náměstí v Praze narychlo svolané veřejné shromáždění nazvané Vzpomínka na Borise Němcova. Připomínka čtvrtého výročí úmrtí ruského demokrata Borise Němcova vzpomněla nejen jeho, ale i další oběti Putinova režimu v Rusku, na Ukrajině a v jiných částech světa. Shromáždění bylo součástí kampaně za přejmenování náměstí Pod Kaštany, kde sídlí Velvyslanectví Ruské federace, na náměstí Borise Němcova.

Hlavní organizátor shromáždění Petr Kutílek už tři roky prosazuje, aby se náměstí před ruskou ambasádou přejmenovalo na památku Borise Němcova, liberálního opozičního politika, kritika Putinova režimu, který byl v Rusku zavražděn. Zároveň vyjádřil podporu všem demokraticky smýšlejícím Rusům, všem obětem Putinova režimu, a zmínil, že Boris Němcov byl zavražděn krátce předtím, než zveřejnil report o válce na Ukrajině, kterou ruský prezident Vladimír Putin rozpoutal rok předtím.

Olya Storozheva, ruská studentka v Praze, která spolupracuje s Nadací Borise Němcova, promluvila na shromáždění v ruštině. Je jí smutno, když na ty události vzpomíná. Boris Němcov se snažil, aby Rusko bylo svobodnější a bylo v něm více demokracie. Je jí smutno, že takového člověka zavraždili. Nejdůležitější, co můžeme teď udělat my, je nezapomenout na něj. Měli bychom uctít jeho památku, ale hlavně bychom se měli snažit, aby Rusko bylo svobodné, aby nebyla válka a aby soudy byly nezávislé. Olya věří, že to všechno je v našich silách. Věří, že když se nahromadí kritické množství správných činů, nedojde ke krvavé revoluci, ale vše se prostě změní tou kritickou vahou. V závěru poděkovala všem, kteří přišli a připomněli si Borise Němcova.

Poté účastníci shromáždění zapálili svíčky a uctili Borise Němcova minutou ticha.

 

Alex Kelin, zástupce ruské menšiny v Radě vlády pro národnostní menšiny.

Alex Kelin, zástupce ruské menšiny v Radě vlády pro národnostní menšiny.


 

Dále promluvil Alex Kelin, který je zástupcem ruské menšiny v Radě vlády pro národnostní menšiny. Spousta lidí v této době se domnívá, že se jich politika netýká a neuvědomují si, že se politika nepřestane zajímat o ně. To, co se děje v hromadných sdělovacích prostředcích, zejména v ruských, ale naše nejsou k tomu příliš daleko, je totální chaos. Často přemýšlí, zda je to hloupostí těch lidí, kteří do hromadných sdělovacích prostředků píší, nebo zda nejde o záměr. Všechny hodnoty jsou zpochybňovány.

Přitom existuje tak jednoduchý klíč, dle kterého se dá poznat, kde je pravda, kde je dobro a kde zlo. Pakliže nějaká ideologie šíří nenávist, zlobu, rozeštvává lidi, je jasné, že je na straně zla. Tuto ideologii šířili nacisté, komunisté a teď ji šíří Putinovo Rusko. Rozeštvává národy v bývalé ruské říši, v zemích bývalého Sovětského svazu, rozeštvává Rusy a Ukrajince. Probíhá genocida kozáků a zapírají se dějiny, zabíjí se dál. Toto se děje bez velké pozornosti světové veřejnosti. Problém a ohnisko zla je v té ideologii, která momentálně ovládá Rusko.

Rusko se z vlivu zlé ideologie snaží dostat, jenže těch lidí, kteří mají dost síly, aby se to povedlo, je velmi málo. Boris Němcov byl členem strany Parnas a snažil se o to.

Rusko je první obětí zhoubné ideologie a potřebuje pomoc.

Malá část lidí, kteří chápou, o co jde, se snaží Rusko dostat zpět do civilizovaného světa.

Je potřeba organizovat distanční vzdělávání pro mladou generaci, která ještě neztratila víru ve slušnost a ideály, jen neví, jak na to. Vyptávají se řady z nás, například pana Zubova, jaké jsou zkušenosti s přechodem postkomunistických zemí, jako je Československo. Vnímají ten přechod jako ideál. Kelin se jim snaží říkat, že to tak ideální není. Ale oni to potřebují vědět, aby neopakovali stejné chyby. Co přinesla lustrace? Co přinesla řada dalších věcí? Potřebují vědět, co mají dělat, až Putinův režim zkolabuje.

Žijeme v relativně svobodném státě. V takovém jsme ale žili i mezi válkami a nedokázali jsme svobodu uhájit. Teď je svoboda ohrožena naprosto stejně. Nemusíme zůstat pasivní. Otec Alexe Kelina mu říkal, že být slušným nestačí, protože slušní jsou pro svou slušnost pasivní, když se agresivní grázlové derou do popředí. A také mu otec říkal, že je-li svědkem něčeho špatného a zároveň mlčí, pak je spolupachatelem. Je na nás, jestli využijeme všechny možnosti, nebo jestli si budeme myslet, že to za nás někdo vyřeší. V roce 1969 mu otec také říkal, že se jednou dožije dne, kdy Rusko bude slušná země, ale on sám už svým vnoučatům nic podobného neříká.

Ruská televize se u nás vysílá přes všechny možné providery. Přes kabelovou televizi i přes satelit. Když chtěl, aby se aspoň ta propaganda kompenzovala tím, že se bude u stejných providerů distribuovat opoziční televize Dožď, říkali mu, že v žádném případě. Provideři chtějí dělat kšefty s Putinovým Ruskem. Oni si to tam nechtějí rozházet. Pokud se peníze stanou nejvyšší hodnotou, tak máme smůlu.

Už dnes jsou bohužel pronásledováni lidé, kteří podepsali petici za přejmenování letiště na Letiště Václava Havla. Po několika letech je lidem vyhrožováno. To zlo zde je, působí a pokud se mu všichni lidé společně nepostaví, tak si zasloužíme to, co už jsme tady jednou měli.

Senátor Václav Hampl, předseda Výboru pro evropské záležitosti, zmínil, že budoucí náměstí Borise Němcova je součástí senátního obvodu č. 27, kde se narodil. I to je důvod, proč iniciativě fandí. Ale i on si chce připomenout památku Borise Němcova. Jako senátoři zároveň velmi dobře vědí, že Rusko nerovná se Putinův režim, ale jsou v situaci, kdy s Putinovým režimem mají sami velký problém.

Dnes zasedal Senát a přijal usnesení na obranu před dezinformačními kampaněmi. Senát Parlamentu České republiky považuje v souvislosti s nedávnými informacemi o využití dezinformací ze strany Ruska s cílem ovlivnit volby v USA, jakož i informace našich bezpečnostních služeb o podobných aktivitách v České republice, problematiku záměrného šíření dezinformací včetně zpochybňování ověřitelných informací za vážné ohrožení demokratických mechanismů v České republice a Evropské unii. Senát zdůrazňuje zejména v případě Ruska potřebu bránit se proti reálné hrozbě aktivního využívání dezinformačních kampaní jako jednoho z nástrojů hybridních útoků proti Evropské unii. A Senát také dodává, že obranné kroky je nezbytné provádět nejen na úrovni České republiky, ale i na úrovni Evropské unie, neboť Evropská unie je pro nás důležitá i s ohledem na skutečnost, že v současné době se na manipulace s informacemi a šíření tak zvaných fake news podílejí také někteří vysocí představitelé našeho státu.

Alex Kelin si vzpomněl na svou pozitivní zprávu, kterou ve svém předešlém projevu zapomněl zmínit. Dobrý přítel Borise Němcova a jeho stranický kolega profesor Andrej Borisovič Zubov byl poctěn Masarykovou univerzitou a rektor Bek mu 5. dubna udělí čestný doktorát. Jeho závěrečná řeč bude nesmírně zajímavá a nemáme si ji nechat utéct. Alex Kelin je rád, že se pomáhá i na této úrovni a doufá, že se toho profesor Zubov dožije. U jiných disidentů si tím není tolik jistý. Mají petici na podporu inženýra Melichova, který je vláčen po vězeních, protože si dovolil za své prostředky udělat expozici muzea protikomunistického odboje. Hrozí mu deset let vězení a pravděpodobně nepřežije. V ruské verzi petice mají už 700 podpisů, 12 podpisů v anglické a  4 podpisy v české.

Stan Ivasyuk z Mariupolu konstatoval, že kvůli válce na Ukrajině jsou ruské a ukrajinské národy bohužel rozděleny. A to kvůli válce rozpoutané Putinem, aby se udržel u moci. Boris Němcov se věnoval počátkům války na Ukrajině a anexi Krymu, než byl zavražděn. Stan Ivasyuk zároveň ale dodává, že Boris Němcov bude možná jedním z malého počtu Rusů, díky kterým bude možné v budoucnosti navázat nějaké bližší pozitivní vztahy mezi Ukrajinci a Rusy. A bohužel musí říct, že Boris Němcov byl zavražděn jako Ježíš ve jménu míru a ukončení války mezi Ukrajinou a Ruskem.

Podle Petra Kutílka z osobnosti Borise Němcova a ze statečnosti ruských demokratů vzrůstá i naděje, že se do budoucnosti povede vztahy mezi Ukrajinci a Rusy urovnat a Evropa bude moci žít v míru a demokracii.

Na závěr účastníky shromáždění požádal, aby podpořili petici za přejmenování náměstí Pod Kaštany na náměstí Borise Němcova. Petice bude směřovat na aktuální Radu hlavního města Prahy a věří, že podnět bude pozitivně přijat. Chtějí, aby památka na Borise Němcova byla tímto aktem dlouhodobě uctěna a zároveň aby byla vyjádřena podpora všem demokraticky smýšlejícím Rusům.

Poté se účastníci demonstrace společně fotili s cedulí s nápisem náměstí Borise Němcova.













Volba lidskosti