POSLEDNÍ ČLÁNKY



Kůrovcová gradace v Národním parku Šumava skončila. Tím pominul i argument odpůrců bezzásahových zón, kteří kvůli kůrovcové gradaci bránili rozšiřování nejcennějších bezzásahových zón národního parku.

„Nyní již není důvod bránit rozšiřování a slučování bezzásahových zón, které by Národnímu parku Šumava umožnilo zachovat dosavadní mezinárodní klasifikaci národního parku kategorie IUCN II a soulad s mezinárodní legislativou ochrany přírody NATURA 2000,“ říká Doc. RNDr. Jakub Hruška, CSc., předseda Stínové vědecké rady Národního parku Šumava (SVR).

Vědci proto doporučují vrátit se k návrhu Stínové vědecké rady NP Šumava na scelení prvních zón na 26,5 % bezzásahových území ihned a přičlenění dalších 11,2 % v průběhu příštích 15 let (navrhovaná zonace viz Mapa č. 1).

„Již tento návrh je z pohledu odborníků kompromisem mezi ideálním řešením pro přírodu v národním parku a ekonomickými zájmy různých zainteresovaných skupin. Další snižování těchto čísel je automaticky ohrožením statutu národního parku dle IUCN, není v souladu s podmínkami NATURY 2000 a navíc by bylo po ukončení kůrovcové gradace zcela neopodstatněné,“ dodává Hruška.

 

 Mapa č. 2: Evidované kůrovcové dříví ve smrkových porostech v jednotlivých okresech ČR v roce 2010.

Mapa č. 2: Evidované kůrovcové dříví ve smrkových porostech v jednotlivých okresech ČR v roce 2010.


 

Konec kůrovcové gradace, který vědci ze Stínové vědecké rady předpovídali již v loňském roce, letos potvrdilo i vedení NP Šumava. Razantní ústup kůrovce se projevil v celém národním parku, bez ohledu na to, zda zde bylo lesnicky zasahováno, či ne. Vědeckou veřejností dlouhodobě kritizované lesnické zásahy v nejcennějších částech národního parku se tak ukázaly jako zbytečné.

Neadekvátnost a protizákonnost zásahů v oblasti Ptačího potoka, Bavorské cesty a Trojmezí definitivně potvrdila i pokuta 450 tisíc Kč udělená Správě NP Šumava Českou inspekcí životního prostředí. Zcela zbytečně zde tak došlo k tvorbě holin či rušení vzácného tetřeva hlušce. V NP Šumava došlo i na použití biocidů, a to bez patřičných povolení.

Již v průběhu loňského roku bylo zřejmé, že kůrovcová gradace klesá, což bylo mimo jiné velmi významně ovlivněno chladným a deštivým letním počasím, které ve vyšších nadmořských výškách zpozdilo letní rojení a zbrzdilo vývoj následující druhé letní generace.

„Vlhké a studené léto roku 2011 nepřálo vývoji kůrovců a situace se opakovala i v letošním roce, kdy brouci letní generace díky střídání deštivých a slunečných dní vylétli až o tři týdny později. Výrazný pokles teplot v zimě 2011/2012 rovněž přispěl k nižší úspěšnosti přezimování,“ vysvětluje entomolog RNDr. Petr Doležal Ph.D.

Bojovat proti kůrovci lesnickými zásahy a kácením není vůbec jednoduché. Dokladem toho je kůrovcová situace v jiných částech České republiky, které nejsou takovým předmětem zájmu médií, jako NP Šumava (viz Mapa č. 2).

„Například na severní Moravě, kde nikdo lesníkům v boji s kůrovcem nebránil, je situace dlouhodobě se Šumavou srovnatelná,“ říká ekolog Ing. Karel Matějka, CSc.

„Obviňování vědců, že za gradaci kůrovce mohou oni, neboť byli odpůrci kácení v některých, zdůrazňuji pouze v některých, částech národního parku, je proto zcela nesmyslné. Jak jsme od začátku zdůrazňovali, zásahy v těchto místech měly na průběh kůrovcové gradace minimální vliv a přírodě tak pouze škodily,“ dodává Matějka.

Ukončení kůrovcové gradace na Šumavě je pozitivní zprávou, která otevírá možnosti, aby se obnovila diskuze o vymezení a rozsahu bezzásahových zón a o budoucím managementu celého národního parku. Tato diskuze již nemusí být vedena pod tlakem permanentní války s kůrovcem.

„Stínová vědecká rada doufá, že v diskusi bude nyní místo pro racionální argumenty jak chránit unikátní šumavskou přírodu, statut národního parku,“ uzavírá Doc. RNDr. Jakub Hruška, CSc.

 

 Mapa č. 1: Návrh zonace Národního parku Šumava (Stínová vědecká rada NPŠ).

Mapa č. 1: Návrh zonace Národního parku Šumava (Stínová vědecká rada NPŠ).


 













Volba lidskosti