POSLEDNÍ ČLÁNKY



 

Hendrik Weber pořádá delegace na okupovaná území Krymu.

Hendrik Weber pořádá delegace na okupovaná území Krymu.


 

Druhý den Mediálního fóra 2019 pokračoval diskusním panelem na téma regionálních médií a role korporátních médií. Pro domácí čtenáře bude nejzajímavější referát Vladimíra Franty, českého korespondenta Sputniku. Vedle něj se diskuze zúčastnil Hendrik Weber, který v Norsku čelí kritice za propagandistické cesty na okupovaný Krym. Zbylí dva řečníci z Ruska prosazovali, aby stát převzal odpovědnost za média s ohledem na bezpečnost svých občanů.

Na seznamu Očistce centra Mírotvůrce jsou vedeny osoby, které se provinily proti celistvosti Ukrajiny v současném konfliktu s Ruskou federací. V Očistci se nachází i jméno prvního řečníka Hendrika Webera, a to již od února roku 2018, kvůli porušování územní celistvosti Ukrajiny, nelegálnímu překročení státní hranice Ukrajiny, za účast na propagandistických akcích proti Ukrajině a za pokusy ospravedlnit připojení Krymu k Ruské federaci.

Stojí v čele Lidové diplomacie Norska, organizace, která uspořádala jednu z největších delegaci aktivistů a podnikatelů na okupované území Krymu. Událost to byla natolik významná, že ji kritizovalo i Ministerstvo zahraničních věcí Norska. O delegaci obsáhle informovala ruská média. Během dalších cest se v Doněcku setkal se separatistou Alexandrem Zacharčenkem a společně jednali o možnosti vzájemného podnikání. V těchto částech země nejsou podle něj žádní teroristé ani separatisté.

Weberův projev na Mediálním fóru 2019 se nesl přesně v tom duchu, v jakém je popisován i v Očistci.

Začal kritikou médií. „Krym se opět připojil k Rusku, ale norská média Putina označila za agresora a ptají se, koho Rusové napadnou příště.“ Podle Webera lidé přestávají médiím věřit právě kvůli tomu, jak informují o situaci na Ukrajině.

Se svou manželkou Mette Rosenlundovou cestoval na Krym a noví představitelé území mu podali úplně jiné informace než média předkládají zbytku světa. Na Donbas zavítal více než dvacetkrát. S sebou vozí i další lidi, aby na vlastní oči viděli, jak moc se tamější situace liší od zpráv.

Vláda, média i lidskoprávní organizace jeho aktivity kritizují. Volal mu i ministr zahraničních věcí, jestli opravdu chtějí cestovat do válečných a okupovaných zón a zda se chtějí setkávat s lídry separatistů.

Dostat se na Krym je podle Webera velice snadné, ale nedoporučuje jet z Kyjeva, pokud nemáte ukrajinský pas. Co se týče Rusů, považuje je za dobré sousedy.

Po Weberovi se ujal slova Boris Kostenko, generální ředitel Spas TV, ruského federálního kanálu spojeného s ruskou ortodoxní církví. Hlavním vlastníkem televizního kanálu je Moskevský patriarchát.

Kostenko na Moskevské státní univerzitě M. V. Lomonosova přednáší historii žurnalistiky. Podle něj slovo svoboda používají hlavně politici a nestrannost médií je zase krásné slovo pro teoretiky.

Poté srovnával média v SSSR a v současném Rusku. V SSSR existovala média stranická. Dnes se v Rusku řeší odpovědnost médií, a to i těch internetových, v souvislosti s mezinárodní bezpečností i s přihlédnutím na kybernetické útoky. Odpovědnost je potřeba hledat také v reklamách.

Za pozitivní příklad, kdy stát zareagoval na nové uspořádání světa a dění kolem nás, uvádí Maďarsko, které do ústavy zaneslo, že manželství je možné jen mezi mužem a ženou.

V závěru projevu popisuje problémy Ukrajiny s ruskou ortodoxní církví.

 

Vladimír Franta během konference Mediální fórum 2019.

Vladimír Franta během konference Mediální fórum 2019.


 

Vladimír Franta z agentury Sputnik razil teorii, že studená válka mezi Amerikou a Ruskem stále trvá a Rusko je rozhodně mocností, se kterou se musí v mezinárodní politice počítat.

Stejně jako jeho předřečníci se pustil do kritiky masmédií, která podle něj nejsou nestranná. Místo aby informovala o událostech, rovnou je vytvářejí. Přestala plnit svou roli a opakovaně přebírají informace z jiných zdrojů, neprovádí analýzu, fakta neověřují a pokud ano, tak pouze v zájmu některých osob. Čtenáři taková média opouštějí.

Pro dokreslení studené války, která se odrazila i v kultuře, uvádí několik filmových snímků. V Dr. Divnoláskovi USA zaútočí jadernými zbraněmi na SSSR, podobné se odehraje ve snímku Den poté. Upozorňuje na Ronalda Reagana, který žertoval o tom, že mohou za pět minut zničit Rusko bombardováním.

V červnu 2019 měl Vladimír Franta o odrazu studené války v kultuře přednášku v Ruském středisku vědy a kultury a na téma nedávno přednášel studentům v Moskvě.

Ani historie médiím nesvědčí. V letech 1918-1920 proběhla intervence 14 států do Ruska, západní média však o tomto neinformují. Místo toho referují o ničení památníků vojákům Rudé armády.

Popisoval i dění kolem památky na maršála Koněva – odstranění desky z radnice a spory na Praze 6 kvůli přemístění sochy.

Svůj referát, který přednesl v ruštině, otiskl o několik dní později ve Sputniku [1].

Diana Berlin, sovětská a ruská rozhlasová hlasatelka a novinářka se čtyřicetiletou zkušeností, se zamýšlela nad tím, co je to svrchovanost státu a jak by měla probíhat státní kontrola občanů a médií. Stát nese odpovědnost za ochranu svých občanů a jednotlivec, vnímán v kontextu občana, by měl mít možnost vybudovat si harmonický vztah se státem.

Už za Alexandra III. Alexandroviče byl podepsán zákon, kde se píše, že cenzura se zavádí nikoli kvůli omezování svobody slova, ale aby šla proti omezování svobody. Média by měla nést odpovědnost. Když by obcházela pravidla, měla by dostat červenou kartu, tak jako to známe ze sportu.













Volba lidskosti