POSLEDNÍ ČLÁNKY



 

Yuri Eremenko na Mediálním fóru 2019,

Yuri Eremenko na Mediálním fóru 2019,


 

Druhý den Mediální fóra 2019 po skončení přestávky na kávu se v pražském hotelu Grand Majestic Plaza řešilo téma Nových a tradičních médií; Blogosféra a sociální sítě; Faky a „Deepfaky“. V diskusním bloku zástupci Ruské federace a kanadská blogerka Eva Barlettová popřeli chemické útoky a ruské letecké nálety na civilní cíle v Sýrii. Za desinformace byly označeny také informace o mrtvých ukrajinských vojácích na Donbase. Ne všichni řečníci sdíleli taková stanoviska.

Adeline Hulin pracuje jako projektantka pro komunikace a informace v UNESCO v Bruselu. UNESCO disponuje mandátem prosazovat svobodu slova, tisku i přístupu k informacím. Jejich misí je zajistit svobodný tok myšlenek slovem i obrazem. Specializují se na rozvoj médií, koordinují implementaci akčního plánu OSN pro bezpečnost novinářů, pořádají Světový den svobody tisku a Mezinárodní den k zastavení beztrestnosti za činy proti novinářům.

Popisuje, co s sebou přinesl internet a na grafech ukazuje, jaká je důvěryhodnost médií. Studii prováděli v roce 2016. Rádiu tehdy věřilo 59 % respondentů, ale tištěným zdrojům už jen 46 %. Nejhůře dopadly sociální sítě, kde je důvěryhodnost 21 %.

Na dalším grafu z firstdrawnews.org bylo rozdělení misinformací, desinformací a malinformací.

V roce 2017 vydali deklaraci o svobodě slova a „fake news“, desinformacích a propagandě. V deklaraci se uvádí, že šíření informací založených na vágních a rozporuplných myšlenkách, zahrnující „falešné zprávy“ a „neobjektivní informace“ není kompatibilní s mezinárodními standardy pro omezování svobody slova. Státy by měly zvyšovat mediální a digitální gramotnost, téma implementovat do vzdělávacích osnov ve školách a zvyšovat gramotnost celé společnosti.

Mělo by se pracovat na obnově důvěry v média. Novináři by se měli více snažit ověřovat informace a zvýšit své profesionální standardy a procesy seberegulace. Zvláštní pozornost je vhodná v době voleb.

Druhý z panelistů byl Yuri Eremenko zastupující Německo, šéfredaktor Ruského pole se zaměřením na rusky mluvící komunitu v Německu. Nesouhlasí, jak v zemi říkají studentům, že Sputnik není důvěryhodné médium.

Mezi studenty prováděli výzkum a zjistil, že napsat pro ně negativní zprávu bylo snadnější než napsat zprávu pozitivní. Studenti psali negativně i o konferenci, na které se jim ve skutečnosti líbilo.

Ruské pole provozuje mediální agregátor, kde mají 10 000 kanálů z celého světa a stále se k nim hlásí nové mediální kanály.

Guy Mettan je švýcarský novinář a politik, člen Křesťanské demokratické lidové strany Švýcarska, výkonný ředitel a zakládající člen Geneva Press Club. Ve svém referátu pojednával o tom, jak se neokolonistické republiky nahrazují globálním impériem. Globální impérium musí posílit autoritářství kvůli kontrole lidí, neboť lid není spokojen s tím, v čem žije. Hledá se cesta, jak udržet sociální nepokoje pod kontrolou a Fake News jsou prostředkem, jak si udržet autoritářské impérium.

Novinář se několikrát setkal s Julianem Assangem. Byl s ním v roce 2010 ve švýcarském klubu a navštívil ho i v ekvádorském vězení. V Ženevě se setkal s jeho právníkem. Assange se dopustil zločinu, protože rozkryl špinavé triky impéria a jeho zločiny proti lidskosti. Následně vznikla Fake News o jeho znásilnění ve Švédsku, ale dnes už se ví, že to byla lež. Všechna obvinění byla nepravdivá.

*Ve skutečnosti byl případ údajného sexuální obtěžování promlčen a  pro další stíhání neexistuje dostatek důkazů.

Margherita Furlan (Itálie), nezávislá novinářka a spoluzakladatelka Pandora TV, reportérka webové televize Byoblu.com, řekla, že se celý svět nachází v přechodném období. Stále klesá počet prodaných výtisků a otázka tištěných médií zůstává nevyřešena. Zdroje informací jsou nahrazeny individualistickými kanály. To má vliv na mediální trh. Kdo by si například před dvaceti lety představil, že zprávy budou přerušovány televizními reklamami? Internetová žurnalistika se ocitá ve vězení technologií a novinář nemůže být sám sebou, výběr témat určuje trh. Novinář dneška je pod nadvládou peněz a technologií, pokud se nepodřídí, bude vyloučen z procesu. Ve sféře sociálních sítí se šíří falešné zprávy a všichni uživatelé budou sotva skutečnými osobami. Také se přibližujeme ke zprávám pod kontrolou gigantů.

Maria Mokhovikova (Rusko), řídící tiskové kanceláře Russkiy Mir Foundation, popisovala, jak vypadá internet v roce 2019. Na internetu jsou miliardy uživatelů, digitální život patří ke každodenní zkušenosti. Šťouráme se v životě jiných lidí. Technologie se mění, ale technologie také mění nás. Méně se soustředíme, máme méně soukromí, paměť se odděluje od vnímání. Prováděli průzkum, například i v populaci narozené po roce 2000, tak zvané 1. generaci informačního prostoru. Zjistili, že mladí lidé by chtěli například informace o menších zemích a městech. Ohledně Fake News, 30 % mladých věří, že je poznají, a 60 % to prý rozliší podle tématu, zbytek se s jevem nikdy nesetkal. Nezávislé zdroje informací by uvítali, ale nevědí, kde je najdou.

Thomas Rōper (Německo), editor ANTI-SPIEGEL stránky, pojednával o novinářích, kteří jsou napojeni na výzvědné služby a operují s nejmenovanými zdroji těchto služeb. Co by se stalo, kdyby se takového případu ujal prokurátor?

Dnes máme přístup k více informacím než dříve, ale nelze říci, že jsou všechny falešné. Kdyby byl internet už před sto dvaceti lety, nedošlo by k žádné válce. Ve svých článcích se snaží uvádět odkazy a vždy říká čtenářům, ať mu nevěří a ověřují si, co čtou. Měli by si také ověřit, kdo informaci přináší. Ale dělá to jen málokdo z nich. Lidé mají rodiny a málo času. Nejvíc nepravd se šířilo v krizí na Ukrajině v roce 2014 a otevřeně se lhalo o událostech. Dnes se diskredituje kdokoliv, kdo nejde s mainstreamem.

Daria Pušková, ředitelka Ruského střediska vědy a kultury v Římě, reprezentovala Itálii. Vyprávěla, jak v minulosti noviny měly celou armádu lidí, která ověřovala fakta, jinak nesmělo být nic zveřejněno. Ale po roce 2000 se od ověřování zpráv opustilo.

Falešné zprávy se šíří rychle a ověřují se pomalu, když se pak otiskne pravda, už nikoho nezajímá. Například se nadále rozšiřuje obraz Ruska jako agresora. Na Ukrajině se šíří fake, že je tam 13 000 mrtvých ukrajinských vojáků, ale ve skutečnosti jsou to obyvatelé Donbasu.

Novináři pracují se zkreslenými informacemi, stačí ťuknout do smartphonu a máte Fake News.

 

Adeline Hulin (vlevo) a Eva Barlett (vpravo)

Adeline Hulin (vlevo) a Eva Barlett (vpravo)


 

Často se stanoví cíl a pak se pro něj hledají důkazy. USA například obvinily Asada a Ruskou federaci z chemického útoku, ale pak se zjistilo, že v nemocnici nebyl přijat nikdo po chemickém útoku. Tato informace ale už zapadla.

Popírání chemického útoku v Sýrii nebyl cizí ani další z řečnic Evě Barlettové. Jde o kanadskou aktivistku a blogerku známou šířením konspiračních teorií o Sýrii. Popírá například činnost Bílých přileb, označila jejich záchranné mise civilistů za podvod a tvrdí, že ve svých záběrech „recyklují“ stejné děti. Jsou podle ní pouze kampaní Západu. Tvrdí, že v Aleppu nepotkala nikoho, kdo by znal Bílé přilby. Její konspirace šíří kanály RT a Sputnik. Popírá také bombardování nemocnice, ve které zahynulo 55 osob. Atlantická rada ve své zprávě tvrdí, že Barlettová snižuje vážnost zločinů spáchaných Assadovým režimem.

Během Mediálního fóra 2019 popisovala, jak byla v nemocnici v syrské Dúmě, kam měli převézt oběti chemického útoku, ale žádné tam neviděla. Fotografie chlapce vytaženého z trosek zborceného domu, novodobý obraz lidského utrpení v Sýrii, je podle Barlettové také Fake News. Dělala rozhovor s jeho údajným otcem a ten události popřel. Takové zprávy ale nesedí do konceptu západních médií, uvedla v závěru diskusního bloku.













Volba lidskosti