POSLEDNÍ ČLÁNKY



 

Molotov podepisuje německo-sovětskou smlouvu o neútočení. Za ním je vidět Ribbentrop (v černém) a Stalin (ve světlém, druhý zprava) - zdroj: Wikipedie

Molotov podepisuje německo-sovětskou smlouvu o neútočení. Za ním je vidět Ribbentrop (v černém) a Stalin (ve světlém, druhý zprava) – zdroj: Wikipedie


 

Michael Žantovský zmínil, že už dva až tři dny po podepsání smlouvy Molotov-Ribbentrop byl znám nejenom obsah smlouvy, ale i obsah tajných protokolů, které dlouho Sovětský svaz popíral a objevily se v plném znění až po válce. The Guardian a The New York Times už 25. srpna 1939 psaly, že skutečným smyslem smlouvy je rozdělení Polska a sfér vlivu v Pobaltí a Rumunsku. Žantovský se domnívá, že to jsou věci, na které ty okolní státy možná měly reagovat. Jak k tomu došlo, že obsah tajné smlouvy byl tak brzo znám?

Na otázku se jako první pokusil odpovědět Andrey Zubov. Už v evangeliu se píše, že není nic tajného, co by se nestalo zjevným. Bylo zcela zjevné, že diskuse, které probíhají mezi Stalinem a Angličany s Francouzy na straně jedné a Stalinem s Hitlerem na straně druhé jsou diskuse o možnostech okupace cizích států. Anglie s Francií se rozhodly nedat Stalinovi možnost okupovat cizí území, i když v tajných jednáních Anglie s Německem figurovala možnost předání Gdaňska Německu. Stalin chtěl obsadit cizí území, která z nějakého důvodu považoval za svá – zejména východní Polsko, Besarábii, Finsko a Pobaltí.

Zároveň se měnily hranice. Německo dříve kategoricky odmítalo předat Pobaltí Sovětskému svazu, ale nakonec se Lotyšsko a Estonsko přesunulo k Sovětskému svazu. Po okupaci Polska je část Polska předána Sovětským svazem Německu a Litvu Německo předává Sovětskému svazu. Nakonec Stalin za 7 milionu dolarů kupuje část Litvy – čili obchoduje se o každý kilometr. Demokratické státy nemohly přistoupit na sovětské obchodování s cizím územím, ale Stalin s Hitlerem se toho neštítili.

Ribbentrop později vzpomínal s hrabětem Galeazzem Cianem (italským ministrem zahraničí), že se cítil ve společnosti Stalina a Molotova jako ve společnosti starých stranických soudruhů.

Válka nemusela začít. Německá armáda byla v roce 1939 velice slabá. Německé pozemní síly byly mnohonásobně slabší než síly Sovětského svazu. Pokud by Sovětský svaz podepsal smlouvu s Francií a Anglií, německé síly by byly nulové. Říká se, že po podepsání paktu Molotov-Ribbentrop Hitler štěstím a nadšením bušil rukama a pěstmi do stěn a křičel: „Nyní Evropa bude moje.“ Bylo možné zahájit obsazení Polska. Bez této smlouvy by si nedovolil ho obsadit.

Stalin nepotřeboval smlouvu s Anglií a Francií, protože mu nedávaly žádné nové území, ale pakt s Německem ano.

Podle Tatjany Tönsmeyerové byla od roku 1933 povaha nacistického Německa jednoznačná a směřovala k rozpoutání války. Vychází ze zahraničních politických kroků a z toho, jak režim investoval celé národní bohatství do zbrojení – vznikaly neuvěřitelné smlouvy s neuvěřitelnými částkami. Vůle Třetí říše rozpoutat válku byla zcela jednoznačná.

Dále se zabývá otázkou, zda by k válce došlo, kdyby byl Hitler moudrý. Hitler byl zločinec, otázkou je, zda chytrý zločinec. Jednoznačně šlo o rasistu, ideologického fanatika, vražedného zločince. Ale podívejme se na dopady toho všeho. Za oběť padlo Polsko, české území bylo obsazeno. Když bylo Německo na vrcholu své moci, ovládalo 230 milionů lidí. To vše začalo paktem Molotov-Ribbentrop. A teď je tu otázka, zda to bylo moudré. Neví. Ale ví, že bychom neměli zkoumat moudrost a chytrost diktatur. Víme, kolik lidí přišlo o život, konsekvence přesahovaly konec války.

Podle Andrzeje Nowaka se informace o tajném protokolu, který byl připojen k paktu o neútočení, dostaly k americké rozvědce, a proto Američané, a brzy také Britové, měli informace o podobě protokolu. Svoje poznatky ale nesdíleli s Polskem. Na druhou stranu jim to nevyčítá, protože by tím nic nezměnili. Místo toho Britové uzavřeli vojenskou smlouvu o pomoci Polsku. Sice ji plně nesplnili, ale Polsko se díky ní rozhodlo bojovat.

Byl okamžik, kdy bylo možné celé to šílenství zastavit? Určitě to nebylo 24. srpna, ani o den dříve. To bylo už pozdě, protože v sovětském svazu již existoval totalitní systém, v jehož čele stál člověk, který se řídil určitou nekomunistickou ideologií, ačkoliv ani komunismus z jeho pohledu není nic dobrého. Řídil se ideologií vlády a panování. Zotročil ostatní lidi a měl k tomu možnosti jako nikdo jiný před ním. Bohužel se objevil člověk podobných možností – Adolf Hitler. Nesouhlasí s interpretací, že všechno způsobil Stalin – ten nemohl dobýt celý svět a vyvolat válku.

Může za to Stalin s Hitlerem. Dva silní vůdci disponovali státy o obrovském ekonomickém a vojenském potenciálu, největším v Evropě a snad i na světě. Hitler získal moc v demokratických volbách, jeho armáda čítala sto tisíc vojáků.

V ruské propagandě se objevuje teze, že to, co otevřelo cestu k válce, byla smlouva o neútočení mezi Polskem a Německem podepsaná v roce 1934, známá jako pakt Piłsudski-Hitler. Nicméně ve smlouvě nebyly žádné tajné dodatky, žádné tajné protokoly, což trvá dodnes. Kdyby nějaký tajný protokol existoval, tajná spolupráce proti Sovětskému svazu, nějaká pomoc Polska Hitlerovi, tak by nedošlo k tomu, k čemu došlo o dva roky později, když Hitler provedl remilitarizaci Porýní.

Už tehdy měly západní země zareagovat, ale Velká Británie a ostatní země to neudělaly a umožnily Hitlerovi, aby udělal první krok. Západní země nesou v určitém smyslu svou zodpovědnost zcela jinak než Hitler a Stalin, ale nesou ji za to, že nezastavily jednu z těch stran, ač mohly.

Stalina už zadržet nemohly, Stalin ale sám o sobě nebyl nebezpečný pro svět, i když měl pod sebou svých 200 milionů otroků, které zabíjel hrozným způsobem. Svět ale dobýt nemohl, teprve až když se domluvil s Hitlerem.

Za válku v jistém smyslu může politika uspokojování potřeb těch, kteří jsou agresivní a jako kořist jim hodíme slabší země. Nereagujeme na agresi a násilí.













Volba lidskosti