POSLEDNÍ ČLÁNKY



 

Ruské středisko vědy a kultury, Praha

Ruské středisko vědy a kultury, Praha


 

V třetím závěrečném díle o tiskové konferenci české redakce Sputniku určené pro česká lokální média se zaměříme na diskusní část večera. Kromě zástupců lokálních médií, stejně jako Sputnik označovaných odbornou veřejností za desinformační, na nich promluvil třeba zástupce Deníku N. Ačkoliv šlo o tiskovou konferenci české redakce určenou pro české novináře, polovina diskuse byla vedena v ruském jazyce bez dodatečného překladu. Není se ale čemu divit, česká redakce Sputniku totiž sídlí v Moskvě a v České republice má pouze svého korespondenta.

 
Pavel Matějka a evropská směrnice o copyrightu

Jako první se svým příspěvkem do diskuse vstoupil Pavel Matějka, který se představil jako šéfredaktor ze studia Vyšehrad zastupující Svobodné rádio. Jde o aktivistu, který se pohybuje v prostředí protiimigrantských demonstrací. Na jedné z nich rozdával letáček ke své kandidatuře do senátního obvodu č. 28 v Mělníku pro rok 2016. Na letáčku uváděl, že je nezávislým kandidátem za krajně pravicovou SPR-RSČ.

Diskuse se konala v úterý 26. března 2019 ve večerních hodinách, tedy ve stejný den, kdy Evropský parlament schválil kontroverzní evropskou směrnici o copyrightu. Pavel Matějka vyjádřil obavy nad články 11, 13 a 17 týkajících se internetu. Domnívá se, že články budou mít negativní dopad nejen na Sputnik, ale i česká alternativní média. Jsou také považováni za rusofily, i když se vyjadřují s ověřenými a faktickými zprávami, ale to se dnes českému mainstreamu vůbec nehodí. Když Pavel Matějka vyjádřil obavy z dopadů směrnice na provoz internetu, Sofia Ovanesová se pouze zasmála. Přesto Matějka zakončil svůj příspěvek do diskuse slovy: „Prsty si musíme držet navzájem.“

Co se týče oné kontroverzní evropské směrnice, korespondent Sputniku Vladimír Franta se několik dní před konferencí zúčastnil pirátské demonstrace proti jejímu přijetí. Následně napsal velmi kritický článek „Piráti nechtějí zvěrstva cenzury. Sami jsou připraveni cenzurovat? Kážou vodu, pijí víno?“. V článku upozorňuje, že na demonstraci dostal prostor ruský Pirát Alexandr Isavnin, který varoval Evropany před přijetím směrnice na základě zkušeností s regulacemi internetu v Rusku. Podle Vladimíra Franty si Isavnin během demonstrace dělal pouze politické PR.

 
Diskusní příspěvky v ruštině

Ačkoliv tisková konference české redakce Sputniku byla určena pro české lokální novináře, během diskuse se hojně diskutovalo v ruském jazyce bez dodatečného překladu, a to přestože na začátku tiskové konference novinář z Deníku N požádal o český překlad a této žádosti bylo vyhověno. Ruské příspěvky proto zveřejňujeme v originále formou zvukového záznamu.

 
>>Zvukový záznam z tiskové konference Sputniku – diskusní příspěvěk 1.
 

Jakub Zelenka z Deníku N měl tisíce otázek

Jako třetí se do diskuse zapojil Jakub Zelenka z Deníku N, který se dlouhodobě profiluje jako bojovník proti desinformacím a vlivům ruských hybridních hrozeb. Za svou činnost byl několikrát oceněn nejprestižnějšími českými novinářskými cenami.

V Ruském středisku vědy a kultury ho zajímalo, jakou má Sputnik redakční politiku ohledně náprav chyb. Nevybavuje si, že by na Sputniku viděl nějaké uvedení zprávy na pravou míru.

Ovanesová si ale vybavuje omluvu ohledně počtu účastníků shromáždění před pomníkem maršála Koněva. V článku nejprve napsali, že jich bylo sto tisíc, ve skutečnosti jich bylo jen sto. Byla to největší chyba, jaká se Sputniku stala, ale jejich záměrem nebylo oklamat čtenáře. Článek opravili a napsali i omluvu.

Další otázka Jakuba Zelenky směřovala na ověřování informací a zda je zveřejňují, pokud jim nějaký politik či instituce odmítnou poskytnout komentář.

Podle Ovanesové k takové informaci připíší, že druhou stranu oslovili, ale ta je ignorovala.

Diskuse se vzápětí točí kolem clickbaitových titulků na Sputniku, ke kterým by se seriozní agentura neměla uchylovat. Podle šéfredaktorky Sputniku bulvární titulky používají, aby přitáhli čtenáře. Dělají to ale i jiná média, taková otázka by se dala použít na kohokoliv.

V souvislosti s titulky si je Ovanesová vědoma ale jiného, mnohem závažnějšího novinářského nešvaru. Pokud v České republice spáchá cizinec z Evropské unie nebo z nějaké jiné země zločin, pak novináři napíšou do titulku „cizinec zde něco spáchal“. Ale pokud se zločinu dopustí Rus, v titulku se objeví přímo slovo Rus. Není to spravedlivé.

Jakub Zelenka do Sputniku dříve několikrát psal, ale nikdy nedostal odpověď. Začali si v redakci uvědomovat, že je potřeba více komunikovat?

Sofia Ovanesová se ten večer podruhé zasměje a představí Jakuba Zelenku přítomným jako novináře z Deníku N. Ale dává mu současně za pravdu, jejich redakční politika se nyní mění, hledají větší otevřenost. V České republice se jim nepracuje lehce, mají potíže shánět komentáře, lidé s nimi nemluví. Proto mají dnes v Ruském středisku vědy a kultury tiskovou konferenci.

Následovala opět diskuse v ruském jazyce, během které se Jan Buzek ze Svobodného vysílače zmínil o své plánované dubnové cestě do Moskvy, kde se chystá sejít s ředitelem Černobylské jaderné elektrárny. Zástupce Ruského střediska vědy a kultury Oleg Solodukhin o Janu Buzkovi na závěr tiskové konference krátce promluvil, což je zachyceno na třetím záznamu z konference.

 
>>Zvukový záznam z tiskové konference Sputniku – diskusní příspěvěk 2.
 

Na další a další otázky Jakuba Zelenky Ovanesová odpovídá, že pro českou redakci pracuje v Moskvě deset lidí na plný úvazek, ale přímo v České republice mají jen jednoho korespondenta. Návštěvnost mají menší než u Parlamentních listů, ale Oleg Solodukhin jí napovídá, že je větší než milion. Každý den mají 50 tisíc unikátních čtenářů. Nejčastěji chodí návštěvníci na jejich stránky přímo bez jakéhokoliv záznamu o refereru, příchody ze sociálních sítí tvoří nejmenší část návštěv. Chtěli by, aby je četlo více mladých lidí, kteří většinou používají mobilní aplikace a sociální sítě, tuto situaci musí ještě napravit. Počet jejich čtenářů ale každý rok roste.

 
Proč je Sputnik Sputnikem

Poslední z českých otázek byla položena starší paní, kterou zajímalo, proč si zvolili název Sputnik. Starší generace si totiž pamatuje stejnojmenný časopis Sputnik. Podle Ovanesové název vymyslela Margarita Simoňanová. Myslela si, že je to pěkné slovo, které je známé a uspěje s ním.

Závěrečná diskuse opět probíhala v ruštině.

 
>>Zvukový záznam z tiskové konference Sputniku – diskusní příspěvěk 3.
 













Volba lidskosti