POSLEDNÍ ČLÁNKY



 

Elina Sidorenko, vedoucí pracovní skupiny pro obchodování ve Státní dumě Ruské federace

Elina Sidorenko, vedoucí pracovní skupiny pro obchodování ve Státní dumě Ruské federace


 

Po přestávce na kávu se na Mediálním fóru 2019 řečníci věnovali tématu „Mezinárodní informační bezpečnost a jak se odráží v médiích“. Poté následovaly otázky internetu a radikalizace mládeže. Diskutovalo se o ruské platební kartě Mir i  o demonstracích v Lotyšsku a Estonsku na podporu výuky v ruštině ve školách. K radikalizaci a manipulaci s mladými lidmi promluvila i ekonomka přes kryptoměny ze Státní dumy Ruské federace Elina Sidorenko.

První se slova ujal Timur Aitov, zástupce Obchodní komory Ruské federace odpovědný za inovace a softwarové produkty.

V roce 2014 bylo 7 ruských bank odpojeno od služeb mezinárodních platebních systémů (Visa+MasterCard). Rusko na to muselo zareagovat a vydat národní kartu Mir. Hlavním akcionářem karty Mir je Centrální banka Ruska, v zahraničí ji akceptuje NSPK a dá se s ní platit po celém Rusku. Tento platební systém funguje i na Krymu.

V souvislosti s platebními systémy zmiňuje čtyřku GAFA (Google, Amazon, Facebook, Apple), která zavádí kryptoměnu Libru (iniciativa Facebooku).

Adam Cooper (Švýcarsko) z Centra pro humanitární dialog uvedl, že dialog se má dělat tam, kde to jde. Důležitější než mluvit s přáteli je mluvit s nepřáteli a po slovech mají následovat činy.

Dimitar Penkov působící v magazínu o kyberbezpečnosti naznačil, že kybernetická válka již dávno zuří a víme i něco málo o jejích organizátorech. V souvislosti s kybernetickými válkami, kdy půjde de facto o nekrvavé vítězství, zmiňuje takzvaný „fenomén McCaina“.

John McCain byl americký politik, který podpořil Majdan na Ukrajině, prosazoval vyzbrojení ukrajinské armády v boji proti proruským povstalcům a sankce proti Rusku si představoval tvrdší. Na ruské mediální konferenci byl proto často zmiňován jako negativní příklad.

Počet kybernetických incidentů stoupá exponenciálně a růst bude nadále pokračovat. Zároveň neexistuje klasifikační systém kyberútoků. Evidují se miliardy případů, ale útoky proti Ruské federaci se do nich nepočítají. Jen v Bulharsku, to je stát, který na konferenci Penkov reprezentoval, je počet incidentů 6 krát vyšší než minulý rok.

Jak se s kyberútoky vypořádat? V Bulharsku mají na státní úrovni systém protiútoku. Vývojáři softwaru se otázkami zabývají. Ale mají spíš Frankensteinův komplex, vše, co vytvořili, se může obrátit proti nim.

Poslední otázka Mediálního fóra 2019 zněla Internet a radikalizace mládeže.

První slovo připadlo na Amritu Dhilon z Indie, vydavatelku Kootneeti. S pomocí sociálních sítí lze propagovat, co chceme a první zasažení jsou mladí lidé. Ve věku 15 let mladí lidé hledají svou identitu. Mnozí čtou zprávy na Facebooku a neověřují si fakta. Radikalizace je strategie, kdy zmanipulujete lidi k dosažení svých cílů a platformy umožňují, aby se z nich stali extrémisté. Například věřící lze navést až k sebevražedným útokům. Co lidem ukážete, podle toho reagují.

Dmitriy Tsekhanovskiy (Estonsko) popisoval, jak se v Estonsku snaží zachraňovat výuku v ruštině na tamějších školách. Rusky mluvící lidé sice platí daně, ale nemohou svou mateřštinu používat, jen v neformálním kontaktu. Pro takové studenty je třeba chemie mnohem těžší, když není v ruštině. Ukazuje fotografie aktivistů, kteří v Lotyšsku a Estonsku demonstrují za zájmy ruské komunity. Na závěr referátu prezentuje stránku uchi.ru jako užitečnou platformu pro děti, které se chtějí učit v ruštině.

Elina Sidorenko, vedoucí pracovní skupiny pro obchodování ve Státní dumě Ruské federace, kde například posuzuje rizika kryptoměn a podílí se na vzniku ruských právních předpisů k jejich regulaci, je vedoucí Centra pro digitální ekonomiku MGIMO. Svůj referát zahájila promítáním snímku z experimentu, kdy všichni mladí lidé označovali bílý předmět za černý a pak ti, kteří věděli, že jde o černý předmět, nevěděli, jak odpovědět. Pokud se spustí děj, abychom si mysleli, že bílé je černé, jsme schopni společensky vytlačit na okraj ty, kteří vědí, že černá je černá a bílá je bílá.

Dnes jsme svědky pasivní radikalizace skrze internet. Dřív se radikální lidé složitě lovili, dnes díky internetu získáte sympatie člověka a on se sám ochotně přidá k radikální skupině. Když 6 lidí něco tvrdí, že to tak je, 7 už souhlasí. K radikalizaci se využívají rozhovory s populárními osobami, klíčovou roli sehrává působení emocí a psychologické šoky. Mladí lidé zároveň potřebují mít pocit, že jsou vnímáni.

Angelina Tsvetkova (Rusko) si myslí, že radikalizace není sama o sobě nebezpečná, to je až ta proměněná na extrémismus. Mladí lidé postrádají schopnost kriticky myslet a radikalismus pro ně může být atraktivní. Do věku 30 let je podle odborníků 80 % členů extrémistických organizací. Internet usnadňuje radikalizaci, 62 % mladých Rusů používá ke komunikaci sociální sítě. Nejpopulárnější síť u Rusů ve věku 12-18 let je VKontakte, 6 milionů z nich je tam na každodenní bázi. Na YouTube tráví čas 4,6 milionů mladých, Google používají 4 miliony, Instagram 3,7 milionů, WhatsApp 3.3 miliony mladých.

Podle ruského ministra zahraničních věcí Sergeje Lavrova je důležité, abychom byli schopni rozlišit kvalitu žurnalistiky od kvality desinformací.

Rusko se nyní ubírá dvěma směry. Bojem proti desinformacím a ochranou legitimních cílů žurnalistů.

Radikalizace mládeže je dnes každodenní realitou a světová mediální komunita se musí spojit a minimalizovat všechny faktory radikalizace – ekonomické, politické, sociální a ideologické. Úkolem médií je vést dialog na státní, bilaterální i multilaterální úrovni. Novináři by měli sdílet navzájem své zkušenosti. Měla by existovat důvěryhodná média, podporovaná a chráněná státem. Proti desinformacím na internetu se musí bojovat efektivně.

Mediální forum 2019 bylo zakončeno společným obědem v hotelové restauraci.













Volba lidskosti