POSLEDNÍ ČLÁNKY




Sociální systém posílá slepcům, i jiným postiženým, invalidní důchody ve třetím stupni okolo 7500 CZK měsíčně. Z toho musí zpět odevzdat za regulovaný nájem v obecní garsonce okolo 2500 CZK za holý nájem, 1800 CZK za topení, vodné, stočné a ostatní neovlivnitelné náklady za služby, dále pak nejméně 700 CZK za elektřinu, a aby byli ve styku se společnotí a ulehčil se jim styk s bankami, úřady a lidmi vůbec, nejméně dalších 570 CZK za internet a k tomu několik set CZK ročně za kvalifikovaný elektronický podpis Postsignum. Nejmenší náklady v nejmenším možném bytě pro postiženého samostatně žijícího člověka s regulovaným nájmem v roce 2011 dělá něco okolo 5200 CZK měsíčně.

2300 CZK mu zbyde na:

• stravu;
• oblečení;
• pořizování věcí do bytu;
• údržbu a modernizaci kompenzačních pomůcek;
• kulturu;
• volnočasové aktivity; a tak dále.

Je vůbec možné, že v západních zemích se takovéto bídě zdravotně postižení nemusí podřizovat, ale v ČR ano? I když se náš „štědrý“ sociální systém honosí přívlastky typu, že jsme v zaopatřování potřebných mezi těmi lepšími, zkuste si tedy spočítat, s čím musí ti lidé žít a co si mohou dovolit.

Rok co rok se čas od času valorizují penze. Avšak o daleko větší částky se zdražuje úplně všechno. Tím klesá kupní síla zdravotně postižených, ale stále stovky neziskových organizací dostávají granty na podružné aktivity, které nejsou pro život těch lidí životně důležité. Spekulují, jak vybrat co nejvíce z Evropských fondů na různé volnočasové aktivity, což jim prochází. A tady vidím obrovskou chybu. Chybu v žebříčku hodnot.

Nejdřív je přece nutné mít někde za co bydlet a poplatit složenky, a teprve poté se můžu věnovat zábavě. Jenže Evropské fondy fungují tak, že sponzorují různá sdružení, která žijí z principu poskytovat volnočasovky. A jsme u zdroje problému. Dle mého názoru je toto špatně a je to jen zbytečným plýtváním peněz, které se k lidem domů nedostanou.

Mám za to, že se tu jedná o specifický druh korupce, kde se zakládají různá sdružení s cílem obohatit se na úkor zdravotně postižených s klamem, že jim ta sdružení pomůžou. Neznám jediného zdravotně postiženého člověka, kterému by jakási organizace zajistila z veřejných prostředků cokoliv, co by souviselo s jeho: 1. záchranou dluhů; 2. pořízením vybavení do bytu; zajštěním práce za mzdu běžnou v komerčním sektoru. A když se podívám na různé projekty různých organizací, které jsou z ESF dotovány, organizací, které slibují právě to, o čem jsem napsal, tak neznám žádnou z nich, kde by se dostavily pozitivní výsledky. Dotovat občanská sdružení plošně je dle mého názoru plýtvání veřejnými prostředky.

Závěrem

Vrátím se k nadpisu tohoto článku, kde se ptám, zda jsou těžce zdravotně postižení kouzelníky, když musí vyjít z nějakých 7500 CZK měsíčně tak, aby se nedostali do existenčního problému. Tito lidé v těch existenčních problémech žijí celá léta. A vládu to bohužel nezajímá. Vesele si dereguluje nájmy, zdražuje úplně vše, ale vůbec se nezajímá o to, jak ti její zaměstnavatelé musí žít.

Ano, i ten mrzák je zaměstnavatel, protože musí ze zákona platit DPH, spotřební daně a daně další. A naši zástupci o nás rozhodují jen na základě mandátu, nikoliv na základě toho, co požadujeme. Je na čase tento systém změnit. Demokracie je vláda lidu; (pravidla pravopisu českého, 2. pád, nikoliv však 3. pád).

Znám mnoho těžce zdravotně postižených lidí, kteří již nezvládají finančně běžný život a není to tím, že by snad nedokázali hospodařit s penězi. Hlavní příčinou je to, že těch peněz dostávajé daleko méně, než se po nich zpětně žádá. Sami mají omezení výdělku až o 85% dle pracovní rekomandace, a i za takových podmínek na ně stát prostě kašle. Přeji si, aby se již konečně v těchto věcech začlo něco řešit, bohužel, ani levice není schopná prosadit dostatečné valorizace invalidních důchodů tak, aby ti lidé nemuseli riskovat různé neadekvátní výdělky u pochybných firem a sdružení, která ještě navíc čerpají ze státního rozpočtu nemalé finanční prostředky a sami se obohacují.













Volba lidskosti