POSLEDNÍ ČLÁNKY



Skupina českých zákonodárců odsuzuje zatčení místopředsedy krymskotatarského parlamentu Narimana Dželjala

Skupina 26 členů Parlamentu ČR odsoudila zatčení prvního místopředsedy krymskotatarského Medžlisu Narimana Dželjala ruskými tajnými službami. Stalo se tak po domovní prohlídce na Krymu v sobotu 4. 9. 2021 na základě obvinění z poškození plynovodu v obci Perevalnoje Simferopolského okresu. Údajná diverze se měla odehrát 23. 8. 2021, tedy v den, kdy Nariman Dželjal byl na ustanovujícím summitu Krymské platformy. Po dvoudenním zadržování ze strany FSB jej soud poslal do vazby a hrozí mu odnětí svobody na více než deset let.

Na Krymu byl zadržen místopředseda krymskotatarského parlamentu Medžlis Nariman Dželjal

V sobotu ráno během domovní prohlídky zadržela ruská FSB prvního místopředsedu krymskotatarského parlamentu Medžlisu Narimana Dželjala. Ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba vyzval zahraniční partnery Krymské platformy, aby zvýšili tlak na Moskvu. Nariman Dželjal v roce 2020 vystoupil v Senátu ČR na semináři o Dodržování lidských práv na území Krymu a poskytl i rozsáhlý rozhovor Českému rozhlasu.

Krymská platforma vyslala do světa signál, že Krym byl, je a bude ukrajinský

V předvečer 30. výročí nezávislosti Ukrajiny vyslalo mezinárodní společenství do celého světa signál, že pro něj osud Krymu rozhodně není uzavřenou otázkou a na dodržování a vymáhání mezinárodního práva mu stále záleží. Stalo se tak na ustanovujícím summitu Krymské platformy, která si klade za cíl konsolidovat odvetné reakce na okupaci poloostrova. Ukrajina se západními zeměmi ustanovila nový formát diplomatických vztahů ve směru odporu proti anexi a okupaci Krymu.

Před ruskou ambasádou si připomněli 53. výročí okupace Československa

V sobotu 21. srpna 2021 se nekonala jen tradiční státní pieta před budovou Českého rozhlasu, 53. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa si připomněli i občané před ruskou ambasádou na náměstí Borise Němcova. Bývalá rezidentce Friedricha Petschka byla ještě donedávna považována za centrálu ruských zpravodajských služeb v Evropě, vše ale změnila kauza Vrbětice. Zásluhou Bezpečnostní informační služby (BIS) pod vedením plukovníka Michala Koudelky se podařilo ruské zpravodajce nakonec ze země vyhostit. Jak uvedl moderátor Ziggy Horváth, před ambasádou se sešli, aby podpořili Michala Koudelku v jeho dosavadní práci.

Pietní akt u příležitosti 53. výročí srpnových událostí roku 1968

V sobotu 21. srpna 2021 se tradičně před budovou Českého rozhlasu konal pietní akt připomínající srpnové události roku 1968, kdy započaté reformy pražského jara násilně zastavil vpád vojsk Varšavské smlouvy spolu s armádou Sovětského svazu a začalo období normalizace. Připomínka 53. výročí proběhla za neúčasti některých vysokých a nejvyšších ústavních činitelů, neboť tito svou minulostí či současnými činy jsou v rozporu s principy a hodnotami demokratického státu, jak nepřímo na místě podotkla Miroslava Němcová. Přinášíme volné přepisy jednotlivých projevů.

Ruská federace nechala zablokovat stránky Českého rozhlasu v ruštině kvůli článku o Janu Palachovi

Federální služba pro dohled nad ochranou práv spotřebitelů (Rospotrebnadzor) nechala zablokovat přístup na veškerý obsah Radia Prague International v ruštině kvůli 20 let starému článku o upálení českého národního hrdiny Jana Palacha. Zablokování kompletně celé ruské sekce zpravodajské stanice úřad zdůvodnil slovy, že článek naváděl k sebevraždě. Podle úřadu byl zablokován pouze zmíněný článek, Evropský rozhled ale v databázi Roskomnadzoru a experimentem s ruskou proxy ověřil, že byl zablokován celý zpravodajský portál.

Protestní shromáždění Na romských životech záleží

Anarchisté a anarchistky svolali na večerní hodiny ve středu 30. června 2021 na Palackého náměstí v Praze shromáždění pod názvem Na romských životech záleží. Impulsem ke shromáždění byl policejní zákrok proti Stanislavu Tomášovi v Teplicích, který byl následně v nemocnici prohlášen za mrtvého. Mnozí aktivisté a Romové se domnívají, že zemřel při policejním zákroku už v ulici Dubská. Nezávislé vyšetřování případu v době psaní tohoto článku stále probíhá a není znám jeho výsledek. Je ale jisté, že kolem kauzy se šíří příliš mnoho zkreslených a nepravdivých zpráv, obezřetnost při ověřování jednotlivých výroků je proto na místě. Některé z výroků mohou nést známky snahy ovlivnit vyšetřování živé kauzy či ovlivňování svědků.

V Teplicích se uskutečnila pieta za zemřelého Stanislava Tomáše

V sobotu 26. června 2021 se v Teplicích v ulici Dubská konala pieta za Roma Stanislava Tomáše, jehož okolnosti smrti již týden rezonují ve veřejném prostoru. Romové v projevech vysvětlili, proč nevěří oficiální policejní verzi a proč by lidem mělo záležet i na životě Stanislava Tomáše, přestože se před svou smrtí choval tak, jak je zachyceno na některých videích. Připomněli, že v České republice čelí dlouhodobému systematickému útlaku a žádají především důkladné a nezávislé prošetření celého policejního zákroku. Kauzu na druhou stranu provází celá řada nepřesných a nepravdivých zpráv, proto je potřeba každou sdělenou informaci důkladně zhodnotit.

Den krymskotatarské vlajky

V sobotu 26. června 2021 u Velvyslanectví Ukrajiny v Praze vztyčili krymskou vlajku, národní symbol krymských Tatarů. Po složení úcty k pronásledovanému národu ze strany ruské okupační správy byla na Den krymskotatarské vlajky zahájena výstava fotografií novináře a obránce lidských práv Antona Naumljuka. Snímky zachycují tváře krymských dětí, jejichž otcové jsou politickými vězni Kremlu.

Na demonstraci neznámého AuTaku proti „policejnímu násilí“ přišli tři lidé

Zcela neznámá organizace Autonomní akce (AuTak) svolala na středu 23. června 2021 na Prokopovo náměstí v Praze demonstraci proti policejní brutalitě v reakci na úmrtí Roma Stanislava T. v Teplicích, která začíná být obestřena celou řadou nepřesných a nepravdivých zpráv. V době, kdy se měla demonstrace konat, před sochou Jaroslava Haška postávali pouze tři lidé. Mezi desítkami dalších účastníků byli policisté a novináři. Na jednom okraji náměstí postávali aktivisté za romská práva a na opačném okraji posedávali zástupci radikálních anarchistů. Několik Romů sledovalo akci z dálky.

Veřejnost si připomněla vyhlazení Lidic i přes vyloučení z oficiální státní piety

S dvoudenním posunem na sobotu 12. června 2021 si republika připomínala 79. výročí vypálení Lidic. Oficiální pieta předních představitelů státu byla z důvodu koronavirových opatření znepřístupněna veřejnosti, pozváni nebyli ani velvyslanci zastupující své země, kteří v minulých letech byli její tradiční součástí. Obě jmenované skupiny uctily památku tragických událostí z 10. června 1942 po skončení státního programu. Kolem poledne se u hromadného hrobu zavražděných lidických mužů začaly scházet delegace velvyslanců a občanských spolků. Potkat bylo možné finského velvyslance Jukku Pesolu nebo běloruského velvyslance Valeryho Kurdyakova.

Sviatlana Tsikhanouskaya's Speech at The Old Town Square in Prague

I see so many people here today and it reminds me all the rallies with Masha and Veronica in Belarus exactly one years ago. We were travelling from one town to another town and met the people. And no one believed that history will tend out this way. And when I participate this protest I feel pride and pain. Pain of what we all went through, pain of tortures, pain of the death of innocent people, pain of what Raman Pratasevič and Sergei Tikhanovsky are going through now. Unfortunatelly, even a few hours will not be enough for me to name all the political prisoners.

Akce solidarity a podpory Běloruska a Ramana Prataseviče

V sobotu 29. května 2021 se od 17:30 začala na pražském Palackého náměstí scházet místní opoziční běloruská komunita, aby odsoudila teror Lukašenkova režimu v Bělorusku a vyjádřila podporu opozičnímu novináři Ramanu Pratasevičovi, zadrženého po nuceném přistání boeingu Ryanairu v Minsku. Na solidární akci převládaly červenobílé vlajky, které se v Bělorusku používaly v letech 1991-95. Dnes je vlajka používána jako symbol opozice vůči vládě Alexandra Lukašenka.













Volba lidskosti