POSLEDNÍ ČLÁNKY



 

Dmytro Kuleba během tiskové konference v Kyjevě.

Dmytro Kuleba během tiskové konference v Kyjevě.


 

V pondělí 29. listopadu 2021 v 16 hodin kyjevského času uspořádal ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba tiskovou konferenci pro zahraniční novináře k současné napjaté situaci s Ruskou federací. Ministr novináře informoval o vojenských aktivitách Ruské federace kolem státních hranic a na okupovaných územích Ukrajiny a představil opatření, jakými hodlají situaci řešit.

Situace je velmi vážná. Ruská federace shromažďujeme ohromnou vojenskou sílu v oblastech u hranic s Ukrajinou. Shromažďuje tanky, systémy pro vedení elektronické války, vzdušné a námořní síly. Směrem na Ukrajinu se přesouvá více jak 100 tisíc ruských vojáků, včetně těch na okupovaném poloostrově Krymu a na Donbase.

Rusko odmítá své akce a vojenské přesuny vysvětlit. Vojska u hranic koncentruje již od jara 2021. Od té doby je nestáhlo navzdory veřejným projevům nejvyšších vojenských představitelů.

Ukrajina po dlouhé měsíce spolupracuje s Německem a Francií jako se zprostředkovateli v mírových jednáních s Ruskou federací v normandském formátu. Tři ministři zahraničních věcí Ukrajiny, Německa a Francie jsou připraveni usednout ke kulatému stolu se svým ruským protějškem, jak bylo dohodnuto během normandského telefonátu z 11. října, a jednat o tom, jak posunou mírovou agendu a mírový proces vpřed. Jediný, kdo chybí u jednání, je ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov, který účast odmítl.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron učinili několik pokusů ustanovit normandský summit.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zaslal začátkem února dopis svým normanským protějškům a urgoval je, aby se ustanovil summit ke zhoršující se bezpečnostní situaci v konfliktních zónách a aby se implementovaly společně dohodnuté závěry z pařížského normandského summitu z 9. 12. 2019. Bohužel ruský prezident Vladimír Putin neakceptoval pozvánku a nechtěl jednat.

Nyní dochází ke koncentrování vojenských sil u ukrajinských hranic, informačním prostorem se šíří vysoká míra dezinformací, včetně té, že Ukrajina plánuje vojensky zaútočit na Donbas.

Ukrajina ale neplánuje žádný vojenský útok na Donbas. Ukrajinci hledají politické a diplomatické řešení konfliktu. Tvrdě pracují na oživení normandského formátu s Německem a Francií jako se zprostředkovateli. Zvou Rusko, aby se účastnilo těchto konstruktivních mírových jednání namísto jejich podkopávání.

Na současné ruské akce v oblasti se musí pohlížet v širším kontextu. Nejde jen o Ukrajinu, ale také o ruské zájmy v Evropě. Na Ukrajině vidí, jak Rusko používá plyn jako zbraň, včetně energetické krize v Evropě, jak využívá migranty k eskalaci napětí na běloruských hranicích s Litvou a Polskem a také jak shromažďuje vojska na hranicích s Běloruskem, které jsou dlouhé tisíc kilometrů. Rusko navýšilo počty kyberútoků a dezinformací a destabilizuje ukrajinskou domácí situaci. To jsou všechno nástroje, kterými se destabilizuje bezpečnost v zemi.

Podle nejhoršího scénáře se Rusko pokusí podkopat celou bezpečnostní infrastrukturu v Evropě a násilným způsobem napadne ukrajinské hranice tak, jako se to stalo v roce 2008 v Gruzii a potom v roce 2014, když okupovalo Krym a rozpoutalo válku na východě Ukrajiny.

Často kladenou otázkou je, proč právě teď. Protože Ruská federace má pocit, že teď nastal ten nejlepší čas pro realizaci plánu. Klíčoví evropští spojenci Německo a Francie se musí zaměřovat na svou domácí situaci. V Německu právě proběhly volby a Francii to brzo čeká. Ruský geopolitický projekt Nord Stream 2 je ve fázi certifikace. Vladimír Putin se domnívá, že právě teď je Západ oslaben a nerozhodnutý. A to by pro něj mohl být ten správný moment. Musí se mu ukázat, že se spletl a tím demotivovat Rusko od uskutečnění útoku.

Aby se naplnil cíl, Ukrajina navrhla partnerům komplexní třívrstvý zastrašovací balíček.

První úroveň zahrnuje politické zastrašování. Partneři Ukrajiny jsou nyní nabádáni, aby dávali jasně a včas najevo, že za Ukrajinou pevně stojí a aby varovali Rusko, že na jakoukoliv vojenskou akci proti suverenitě a územní celistvosti Ukrajiny tvrdě odpoví.

Druhá úroveň představuje formu ekonomického zastrašování. Partnery z transatlantické komunity zahájili diskuzi o určitých ekonomických restrikcích vůči Rusku, které budou okamžitě aplikovány, pokud Moskva spustí novou vojenskou ofenzívu proti Ukrajině.

Třetí úroveň je zastrašování v bezpečnostních otázkách. Nabádají partnery k hluboké spolupráci s Ukrajinou v bezpečnostním a obranném sektoru. Čím více silnější bude Ukrajina, tím méně bude Rusko riskovat vojenský útok.

O balíčku se bude jednat během setkání NATO v Rize a OSN ve Stockholmu, kterých se Dmytro Kuleba osobně zúčastní.

Dalším efektivním opatřením by bylo vypnout ruskou propagandu a dezinformační kanály v přímo v evropských zemích, neboť mají v úmyslu ovlivnit veřejné mínění ohledně ruské agrese a snahu odvrátit od příprav na vojenskou invazi pozornost evropských institucí a občanů.

Během jednání NATO a OSN bude Dmytro Kuleba diskutovat s partnery o velmi konkrétních opatřeních, kterými společně demotivují Moskvu od vojenského útoku a sníží celkové napětí v oblasti.

Ukrajina bude jednat mírově, bezpečně a hledat férová řešení v Evropě. Reakce na hrozby budou koordinované.

Na závěr Dmytro Kuleba zdůraznil důležitou věc. Situaci je lepší řešit už teď a ne až by Vladimír Putin podnikl ofenzívu na Ukrajinu.

Prezident Volodymyr Zelenskyj si nepřeje nic jiného než mír a bezpečnost pro své občany. Ukrajina nikdy nikoho nenapadla a neplánuje to. Vyzývá Rusko k mírovým jednáním. Pokud se Rusko pokusí o invazi, jsou odhodlání bránit svou zemi. Ukrajinská armáda je nyní nesrovnatelně silnější než bývala v roce 2014, mají také velkou podporu mezinárodních společenství. Dmytro Kuleba je přesvědčen, že přijaté kroky sníží napětí a zabrání nejhoršímu scénáři.

Není zde jiná alternativa než Rusko zastrašit, protože se neúčastní mírových jednání. Chyby z minulosti se již nesmí opakovat.













Volba lidskosti