Na vlakovém nádraží v Duchcově vládla tak trochu panika. Pod schodištěm stáli policisté a kontrolovali každého příchozího. Ne ale každý, kdo vystoupil z vlaku, se chtěl policejní kontrole podrobit. A tak se někteří vydali křovím a jiní to riskli po schodišti. Ti, kteří se vydali křovím, se policejní kontrole překvapivě vyhnuli, a ti druzí, kteří sešli po schodišti, těm se do cesty postavila asi desítka policistů. Kdo nepředložil občanský průkaz, ten neprošel.
Duchcovské ulice měly ten den být sice pro duchcovské občany, ale už hodiny před začátkem demonstrace Teplickou ulici zaplavili ultrapravicoví radikálové z celé republiky. Například v restauraci U Svatého vysedávali agroskini, kteří rozhodně nebyli místní. Paradoxně to byli právě duchcovští občané, kteří netušili, že se tu dnes koná nějaký pochod.
Na náměstí Republiky, kde neonacisté měli sraz, z technických důvodů uzavřeli vstup do státního Zámku Duchcov a hned ve třech jazycích vyzývali návštěvníky, aby využili vstupu parkem přes balustrádu.
Pořadatelé se před druhou odpolední pozvolna připravovali na demonstraci Duchcovské ulice pro duchcovské občany + Požadujeme tvrdší tresty pro agresivní útočníky z Duchcova!
Hlavním impulsem pro pořádání demonstrace bylo pro Jindřicha Piňďu Svobodu, předsedu místní organizace Dělnické strany sociální spravedlnosti, nesmyslné blokování města občanským sdružením Konexe. Sdružení Konexe si pod vedením Míry Brože zabralo celou jižní část města, a to na půl roku dopředu za účelem pokojného sousedského soužití a za porozumění a lásku mezi lidmi.
Druhým impulsem, který nastal až v průběhu příprav na pochod, bylo vynesení rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem nad útočníky, kteří napadli manželský pár v Duchcově. Podle organizátorů akce byly rozsudky nepřiměřeně nízké.
Avšak byli to i sami pořadatelé, kteří v minulosti odešli od soudu zcela bez trestu navzdory tomu, že se násilného trestného činu dopustili.
Jedním z pořadatelů demonstrace byl například Josef Páník, nejméně desetkrát soudně trestaný neonacista. Přesto se stále pohybuje na svobodě, a to například díky policií špatně provedené rekognici pachatelů. Přestože se podílel na napadení Romů v Novém Bydžově, nemohl být odsouzen.
>>>Zvukový záznam z duchcovského shromáždění
„Já jsem se v Duchcově narodil a žiji zde celý život a troufám si říct, že toto město dobře znám a čím dál víc poznávám i jeho občany. Dokonce jsem žil i jistý čas přímo v problémové jižní části, a tak vím, že tam kromě nepřizpůsobivých cikánů žije i velký počet slušných lidí, kteří pamatují tuto část města ještě jako klidnou a takřka bezproblémovou. Tito lidé musejí v dnešní době čelit nejen neustálému psychickému, někdy ale i fyzickému teroru ze strany nepřizpůsobivých, ale navíc si ještě musejí začít zvykat na cikánské mejdany s názvem Z bahna ven. Takovéto cikánské minifestivaly pořádá právě sdružení s názvem Konexe a pořádá je proto, aby sjednotila zdejší cikánskou komunitu a ukázala lidem, že si tato společnost může dělat, co se jí zachce,“ zazněla úvodní slova Jindřicha Piňdi Svobody.
Jak ale sám později dodal, za celý minulý rok Konexe pořádala akci Z bahna ven jen dvakrát. Jejich nahlášené akce mají charakter čistě blokační, aby se neonacisté nemohli dostat k romským obydlím.
„Myslíte si, že se v Duchcově bude konat skutečně 154 cikánských festivalů? Já si myslím, že určitě ne, a tak je víc než jasné, že sdružení Konexe, v čele s Brožem a Čonkovou, opět jen bezdůvodně blokují naše ulice a terorizují tak slušné občany, kteří v těchto ulicích žijí. Nedovolme, aby si mezi sebou mohli naše město bezdůvodně rozdělovat nějací Brož z Ústí nad Labem a jakási Čonková z Chomutova.“
Dalším z řečníků byl Pavel Sládek Matějný, který v Duchcově odklonil pochod neonacistů ke Studniční ulici a rozpoutal tak první pouliční válku loňského roku. Je to známý neonacista, který je na nejedné fotografii zachycen při hajlování. Dříve působil v Dělnické straně sociální spravedlnosti, ale později se od nich odštěpil a založil Demokratickou stranu pracujících (DSP). Jeho jméno je nejčastěji skloňováno s činností Českých lvů, kteří představují jakési lidové milice DSP. Jejich členové objíždějí celou republiku a rozpoutávají násilné protiromské nepokoje, pokaždé ovšem tvrdí, že pochází z toho města, ve kterém právě demonstrují.
Pavel Sládek Matějný připomněl, že starostové měst jim neoprávněně zakazují pořádání protiromských demonstrací, přestože jim soud dává za pravdu. Jmenoval například českobudějovického primátora Juraje Thomu a „komunisty z Havířova“. V kontrastu k tomu si Konexe zablokuje město na půl roku dopředu, ale akce se ve skutečnosti nepořádá. Za každý den, kdy se akce nepořádá, prý může město udělit pořádkovou pokutu až tisíc korun.
„Pan Brož si město zaregistroval od 15. 4 do 15.9. Bude radnice Duchcova po panu Brožovi za neoprávněnou blokaci veřejných prostranství vymáhat částku 150 tisíc korun?“
Dále připomněl, že různým lidem se měří různým metrem. Během loňských nepokojů se Pavel Sládek Matějný pokusil otevřít uzávěr na policejním vodním děle a vypustit tak jeho vodní zásoby, aby policisté nemohli účinně potlačovat agresivní demonstranty z tvrdého jádra extrémní pravice. Za to dostal pokutu dva tisíce korun. Na demonstraci ale uvedl, že pokutu dostal pouze proto, že se rukou dotkl policejního vozu.
„Za to, že si loni občané dovolili protestovat v Duchcově, v Českých Budějovicích a v Ostravě, je soudně stíháno sto vlastenců, většinou jsou stíháni za údajné napadení úřední osoby. Všichni víme, co v této republice znamená napadení úřední osoby,“ pokračoval Pavel Sládek Matějný. „Proč nebyl stíhán nikdo z policistů za jejich brutalitu při potlačování a porušování zákonů jak v Duchcově, tak v Českých Budějovicích, tak v Ostravě? Všichni jste to viděli, viděli jste ta videa. Viděli jste toho vozíčkáře v Českých Budějovicích, viděli jste to, co se dělo tady v Duchcově.“
Během protiromských pochodů kdosi záměrně sestříhával videa tak, aby neonacisté vypadali jako slušní občané, kteří jsou bezdůvodně napadáni policisty. Ve skutečnosti tomu bylo právě naopak. Například onen zmíněný vozíčkář, známý aktivista na nacionalistické scéně, policejním těžkooděncům tvrdil, že bydlí ve Volfově ulici, ale nebyl schopen to prokázat údaji na občanském průkazu. Když se mu do ulice proniknout nepodařilo, kopl jednoho z policistů do hlavy. Video ovšem začíná až ve chvíli, kdy ho za tento útok začali policisté pacifikovat.
Takové video nebylo jediné. Mezi další známá videa patří zatýkání nezletilých chlapců, kteří se „ničeho nedopustili“. To, co na videu, které se dostalo až do Reflexu, ovšem vidět není, je scénka krátce před tím, kdy se oba chlapci pokusili proniknout do Volfovy ulice a pokřikovali na ostatní, ať se připojí k lynči na místní Romy.
Pavel Sládek Matějný dále uvedl, že není spokojen s rozsudky soudců, které jsou vynášeny nad členy ultrapravicové scény. Zmínil, že by vedle soudce měli sedět přísedící z jejich řad, kteří by ohlídali, aby soudce rozhodl tak, jak má.
„Je to opět dvojí metr justice. Do očí bijící zpolitizovaný a zmanipulovaný proces v kauze Vítkov řízený soudcem, který sám patřil spíš do blázince, a tak taky skončil (zemřel za nejasných okolností). Všichni víme, jaké byly rozsudky v této kauze. Pro mě je to životní cíl, abych pro tyto kluky osobně něco udělal, aby tam nemuseli hnít těch dvacet nebo dvaadvacet let, které oni dostali. Protože kdyby oni byli cikáni, tak by těch let dostali pět a dávno už jsou venku.“
Mezi dalšími zmínil svého souseda Šebestu, střelce z Chotěbuzi, který venku kuší usmrtil Roma, za což byl odsouzen k 15-ti letům odnětí svobody. Pan Šebesta uváděl, že mu Romové chtěli vykrást dům, ale policejní vyšetřování nic takového neprokázalo. Pavel Sládek Matějný přesto s výši trestu nesouhlasil a tvrdil, že těch patnáct let dostal jenom proto, že se postavil na obranu svého majetku, a proto, že oni byli černí.
Po skončení projevů se účastníci demonstrace začali shromažďovat za policejním monitorovacím vozem, který jel po celou dobu v čele průvodu.
Pochod odstartoval krátce po půl třetí opakovanými hlasitými pokřiky Čechy Čechům! Nic než národ! Radikálně, sociálně, nacionálně! Stop černýmu rasismu! Někteří mladíci zvedali své pravice se zaťatou pěstí, jiní otevřeně hajlovali.
Po sedmi minutách průvod došel do Nádražní ulice, z které odbočuje ulice Bratří Čapků. Tam se konalo shromáždění občanského sdružení Konexe. Aktivisté průvod neonacistů uvítali transparenty s nápisy Nerozdělují nás rasy, ale třídy! či Nenávist není řešení. Setkání se obešlo zcela bez fyzických konfliktů.
Na rohu Studniční a Dvořákovy ulice neonacisté zavzpomínali na minulý rok. Odehrála se tam největší bitva s policejními těžkooděnci. „Tady dostal ten kripl tou flaškou,“ komentovali neonacisté událost, při které byl fotograf Stanislav Krupař zasažen skleněnou lahví do hlavy.
Po celou dobu nad hlavami účastníků demonstrace bzučela létající kamera jednoho z novinářů. Ke konci pochodu se právě létající kamera stala záminkou ke slovnímu útoku na novináře, během kterého mu mimo jiné hrozili, že kameru rozbijí. Útoky na novináře nejsou ničím výjimečným, neonacistům se nelíbí, že jsou v tisku označováni za radikály.
Závěrečného slova, opět na náměstí Republiky, se ujal Jindřich Piňďa Svoboda.
„Byl tady dotaz, že prý nemáme ToiToiku. Někdo potřebuje čůrat. Nabízím tady když tak Jirku Ference. Kdyby se chtěl někdo vychcat do ksichtu, není problém,“ řekl a ukázal na transparent s mladým Romem, útočníka z Duchcova.
Po skončení demonstrace se účastníci rozdrobili do malých skupinek, které se různými cestami pokoušely proniknout do ulice Bratří Čapků. Tentokrát ani jedna z nich nebyla úspěšná, a tak demonstraci tradičně zakončili v místních hospodách. Někteří se netajili zklamáním z toho, že demonstrace byla nenásilná. Minulý rok to prý bylo lepší.
Někteří se proto rozhodli pro vlastní násilnou akci. Maskovaná skupina asi devíti velmi agresivně naladěných hooligans (pravděpodobně Baníku Ostrava) těsně před příjezdem rychlíku na Prahu naběhla na nástupiště s úmyslem zaútočit na skupinku proromských aktivistů. Pohotový průvodčí ale umožnil aktivistům naskákat do zavazadlového vozu, a tak na fyzické násilí nestihlo dojít. Cestující z vlaku násilníky paradoxně označili za anarchisty.
