Český stát zcela vědomě porušuje své vlastní zákony. Zdravotně postižení jsou kráceni na svých právech a to zcela protiprávní cestou. Až do dnešních dnů se tímto stavem nikdo nezabýval. Teprve 19. ledna 2011 se k tomuto holému faktu vyjádřil sám ombudsman.
Handicapovaný občan má právo žádat příslušný úřad o příspěvek sloužící k pořízení tzv. kompenzační pomůcky. Tato pomůcka kompenzuje zdravotní postižení a má sloužit k případnému odstranění nebo zmírnění následků zdravotního postižení. Tolik k celé věci říká vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 182/1991 Sb. V této právní normě není ani přinejmenším náznak o tom, že by zdravotně postižený měl dokazovat výši svého majetku.
I přes všechny tyto skutečnosti jste při podávání žádosti o příspěvek na pořízení vozíku, berlí, počítače nebo jiné pomůcky úřady nuceni prokazovat jaký máte majetek. Úřednice vám do ruky vrazí s žádostí dodatečný několikastránkový formulář, ve kterém musíte vypisovat kde jaká máte konta, kolik na nich máte. Jestli máte pole, louky, domy, auta, šperky a dokonce musíte doznávat jestli máte počítač nebo televizi.
Toto všechno je protiprávně a diskriminačně požadováno na zdravotně postižených. Jaký je to prapodivný postup českých úřadů? U příspěvku, který má být poskytnutý díky zdravotnímu postižení se nyní rozhoduje jestli na něj máte nárok nejen ze zdravotního, ale také i z majetkového důvodu. Úřady si vymyslely svůj nový dodatek nemající úpravu v zákonech a vyhláškách. Příspěvek se zdravotně postiženému přiznává ne proto, že je tento člověk nemajetný, ale proto, že je zdravotně postižený. Tato celá anabáze je z tohoto důvodu velmi nekorektní.
Pokud se tedy zdravotně postižený bude zdát úřadům bohatý, nebo pokud odmítne tato doznání o majetcích vyplnit, tak nedostane nic. A to zcela nezákonně. I takový člověk má na tento příspěvek nárok. Jeho vydání není podle zákonů závislé na tom, jestli je zdravotně postižený bohatý nebo ne. Je tedy správné handicapovaného člověka krátit a trestat nezákonně a ostatním dávat bez ohledu na tyto skutečnosti? Kam to Česká republika došla když si vytváří její orgány státu umělé překážky nemající oporu v zákonech a vyhláškách?
Stát si takto zcela po svém vykládá své zákony a vyhlášky. Upravuje je přesně tak, aby vyhovovaly právě státu a ne zdravotně postiženým. Tento postup úřadů je naprosto nekorektní a nehumánní. Copak ti úředníci neumí číst, nebo snad nechtějí dodržovat právní normy této země?
Ombudsman celou věc komentuje těmito slovy: Pokud úřady argumentují vyhláškou MPSV č. 182/1991 Sb., a dovozují z ní, že je pouze na správním uvážení úřadu v jaké výši a zda příspěvek poskytne, nelze takový výklad akceptovat. Každé správní uvážení by se mělo pohybovat v zákonných mezích, v tomto případě však je problém především v tom, že zákon pro tyto dávky meze neurčuje. Nároky jsou upraveny pouze podzákonným předpisem. Ač tedy zákon zmocňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí k úpravě „podrobností“, vyhláška č. 182/1991 Sb. pro tyto případy stanoví veškerá pravidla.
Jak vidíte, i ombudsman přiznává a vyčítá státním úřadům, tedy v tomto případě Ministerstvu práce a sociálních věcí, že si vymýšlí své dodatky a poškozuje tím zdravotně postižené. Jak nyní bude postupovat stát? Napraví celou věc? Bude snad už dodržovat vlastní právní normy?
Pro úplnost dokládám ještě odkaz na celé vyjádření ombudsmana k této problematice:
Pomoc státu zdravotně postiženým není jen pro nemajetné.
