Projekt PirateLeaks byl oficiálně spuštěn 21. prosince 2010 ve 14:00 hod. v kině MAT na Karlově náměstí v Praze. Česká pirátská strana (ČPS) ho založila v reakci na světové události kolem stránek WikiLeaks australského novináře Juliana Assange, které podle ČPS přímo ohrozily svobodné šíření informací na Internetu. Přestože se inspirovala stránkami WikiLeaks, cílem projektu je zveřejňovat dokumenty týkající se České republiky, a to v souladu s platnými zákony. ČPS na tiskovou konferenci přišel osobně podpořit Stanislav Penc, známý především jako zakladatel stránek svazky.cz, kde k podobnému zveřejnění tajných informací došlo už v roce 2009 (databáze zájmových osob StB) a nyní mu hrozí několikamilionová pokuta.
Pozadí vzniku PirateLeaks je však mnohem hlubší, než veřejnosti předkládá sama ČPS. Na počátku stála Švédská pirátská strana, která získala jedno křeslo (po Lisabonské dohodě dvě křesla) ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2009. Úspěch jim zaručila směrnice IPRED (o posílení duševního vlastnictví), která vstoupila v platnost 1. dubna 2009, a snad proto byla švédská společnost pirátským myšlenkám více nakloněna. O rok později začínají volby do švédského parlamentu. Piráti opět chtějí zopakovat svůj nedávný úspěch, ale žádná druhá IPRED se ve Švédsku nekoná.
V té době se pozornost upírá především na stránky WikiLeaks. Australský novinář Julian Assange uveřejnil tisíce tajných vládních dokumentů o válce v Afghánistánu. Tím získal silnou podporu u veřejnosti, ale zároveň se stal nepřítelem Spojených států amerických, které ho obviňují ze špionáže. Švédští piráti se proto rozhodnou v předvolební kampani nabídnout hosting pro stránky WikiLeaks a slibují Julianu Assangovi, že v případě zvolení do švédského parlamentu bude server zaštítěn poslaneckou imunitou. Taková podpora by samozřejmě poškodila diplomatické vztahy Švédska se Spojenými státy americkými.
V srpnu 2010 Julian Assange ve Stockholmu jedná s předsedou švédských pirátů Rickem Falkvingem o podrobnostech spolupráce. Během této návštěvy je Švédskem obviněn ze znásilnění dvou žen (sex bez použití kondomu) a není mu prodloužen pobyt v zemi. Švédští piráti se nakonec do parlamentu nedostanou. Jejich výsledek je horší než měla Česká pirátská strana v nedávných květnových parlamentních volbách, jejich preference ze sedmi procent klesají pod jedno procento.
Julian Assange se od vznesení obvinění v druhé polovině srpna 2010 ukrývá na neznámých místech. V listopadu uvolňuje tisíce tajných diplomatických depeší USA a Švédsko na něj vydává mezinárodní zatykač, který mu však není oficiálně doručen. Zatímco místo pobytu Juliana je stále neznámé, USA ruší doménu serveru WikiLeaks. Jako reakci na tento krok pirátské strany po celém světě vytvářejíí mirrory (fyzické kopie) stránek. Česká pirátská strana nezůstává pozadu. V té době vrcholí Operace Odplata hackerské skupiny Anonymous, mnozí Piráti po celém světě mění na Facebooku své profilové fotky na červené dvojté W v kruhu. Cílem DDoS útoků se stávají stránky všech společností, které zablokovaly platby serveru WikiLeaks – Visa, MasterCard a další. Odvetou amerických tajných vládních hackerů se staly stránky i České pirátské strany, které poskytovaly prostor mirroru WikiLeaks. V pondělí 6. prosince člen České pirátské strany prozrazuje skrze Facebook informaci, že Julian Assange se nebude dále skrývat, a jakmile bude jeho právníkovi doručen zatykač, vydá se ve Velké Británii do rukou zákona. Druhý den se Julian Assange skutečně nechá zatknout britskou policií.
V té době se v hlavě člena předsednictva Pirate Party Internetional Jakuba Michálka zrodil plán na českou obdobu WikiLeaks, kterou po vzoru všech pirátských projektů pojmenoval – PirateLeaks. Ačkoliv se zpočátku zdálo, že Čeští piráti se chystají porušovat české zákony a odborníci na práva je zastrašovali osmiletým vězením, nakonec se ukázalo, že česká obdoba WikiLeaks svého cíle dokáže dosáhnout i v souladu s platnými zákony.
