Na první polovinu ledna 2022 je naplánováno několik bezpečnostních rozhovorů mezi Ruskou federací a západními zeměmi týkajících se situace podél ukrajinských hranic a na okupovaných územích. Pachatel, který v napjaté době zaútočil Molotovým koktejlem na ruský konzulát ve Lvově, byl bezpečnostními složkami Ukrajiny dopaden. Země přijala nová opatření k zajištění energetické stability, stavy zásob uhlí budou nyní pod kontrolou Rady národní bezpečnosti Ukrajiny.
Bezpečnostní rozhovory
Ukrajina koordinuje s klíčovými spojenci a partnery bezpečnostní rozhovory s Ruskou federací.
Jednání se Spojenými státy americkými se uskuteční 10. ledna v Ženevě. Mezi 12. a 13. lednem jsou naplánována jednání se západními zeměmi, která se budou konat v Bruselu a ve Vídni (za přítomnosti OBSE).
V Ženevě zastoupí ruskou a americkou delegaci náměstci ministrů zahraničí. Za americkou stranu přijede Wendy Shermanová.
Ve Vídni ukrajinskou stranu bude dle vyjádření tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny Oleksije Danilova zastupovat stálý představitel Ukrajiny při mezinárodních organizacích ve Vídni Jevhen Cymbaljuk, který obvykle vystupuje jménem země na zasedáních Stálé rady OBSE v rakouské metropoli.
Rusové během jednání budou trvat na bezpečnostních zárukách, které zabrání Ukrajině vstoupit do NATO, jak uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharová pro agenturu TASS.
Požadavek je navržen tak, aby oslabil schopnost Ukrajiny bránit se ruské agresi a zabránil ji stát se členem NATO. Pro Ukrajinu je takový požadavek nepřijatelný a nelegitimní, přesto se nebude stavět proti plánovanému dialogu mezi Ruskem a Západem. Trvá pouze na klíčové zásadě: bez Ukrajiny nesmí být uzavírány žádné dohody o Ukrajině.
Jednáním Západu s Ruskou federací proto předchází telefonáty s ukrajinskými představiteli.
Prezident Volodymyr Zelenskyj měl 29. prosince telefonát s americkým ministrem zahraničních věcí Antonym Blinkenem, během kterého zkoordinovali diplomatické kroky k zajištění míru na Ukrajině. USA slíbily Ukrajině plnou podporu v boji proti ruské agresi.
Požadavek nepřijmout Ukrajinu do NATO „jako bezpečnostní záruku Rusku“ již 7. prosince odmítl Joe Biden během jednání s Vladimírem Putinem. V podobném duchu se vyjádřil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg 16. prosince. Aliance nebude dělat Rusku ústupky v otázce vstupu Ukrajiny do NATO.
Ruská federace o den později vznesla další požadavky, aby NATO nevytvářelo vojenské základny na území bývalého SSSR, nepřijímalo postsovětské země do aliance a nepodnikalo na jejich územích vojenskou činnost.
Ukrajina naopak požaduje kroky, které zajistí bezpečnost nejen pro Ukrajinu, ale i pro další země.
Hlavním bodem je ukončení ruské agrese proti Ukrajině, ale i proti Moldavsku a Gruzii.
Požaduje okamžité stažení ruských ozbrojených sil z hranic s Ukrajinou a z okupovaných území, deokupaci luhanské a doněcké oblasti, stejně jako poloostrova Krymu.
Ruská federace musí stáhnout žoldáky z okupovaných území Moldavska a Gruzie.
V neposlední řadě musí Rusové uznat právo každého národa rozhodovat o své vlastní budoucnosti, včetně vstupu do mezinárodních organizací.
Útok zápalnou lahví ve Lvově
Nedávno tisk informoval o útoku Molotovým koktejlem, který dopadl na plot ruského konzulátu ve Lvově. Ve čtvrtek tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov na tiskové konferenci oznámil, že útočník byl orgány činnými v trestním řízení zadržen.
Pachatel pocházel z okupované Horlivky a útok neměl nic společného s žádným hnutím.
Podle Danilova Ruská federace „tvrdě pracuje“ na destabilizaci situace na Ukrajině.
Ukrajinské bezpečnostní složky všechny tyto incidenty řeší. Pachatel bude souzen za paragraf o chuligánství.
V důsledku incidentu nebyl nikdo zraněn, diplomatickému zastoupení nevznikla žádná škoda.
Energetická situace na Ukrajině
V souvislosti s Ukrajinou se v tisku píše zejména o snížení tranzitu plynu přes ukrajinské území a o geopolitickém projektu Nord Stream 2. Ruská federace se ale snaží podkopat energetickou bezpečnost země i blokováním obchodu s uhlím a nátlakem na Bělorusko, aby zakázalo dodávky elektřiny do země.
Na úterním jednání Rady národní bezpečnosti Ukrajiny byl vydán pokyn kontrolovat nákup uhlí pro domácí tepelné elektrárny.
Ukrajina bude mít přehled o stavu zásob uhlí. Podle odborníků jsou zásoby uhlí pro tepelné elektrárny nízké, nicméně kabinet ministrů prohlásil, že dodávky uhlí má pod kontrolou.
Ruská federace zakázala vývoz uhlí na Ukrajinu 1. listopadu 2021.
Země začala pociťovat akutní nedostatek energetického uhlí v létě 2014, kdy v důsledku nepřátelských akcí na východě země zcela ztratila kontrolu nad částí Donbasu, kde se nachází většina dolů. Poté země uhlí začala dovážet.
Souhrnné statistiky za rok 2021
Rusko rozmístilo podél ukrajinských hranic 52 taktických praporů.
Počet sil podél hranice a na okupovaném Donbasu a Krymu čítá 126 000 vojáků, z nichž 21 000 vojáků představuje námořní a vzdušné síly.
Ruská federace si nacvičila rychlé přesuny dalších vojáků k hranicím, počty dokáže navýšit v rozmezí jednoho až dvou týdnů.
V roce 2021 Ruská federace uspořádala u ukrajinských hranic 2 500 vojenských cvičení. Nacvičovala nasazení dělostřelectva, protitankových zbraní, průzkumných a ženijních jednotek.
Během roku ruské síly na okupovaných územích zahájily 2 457 útoků proti ukrajinským pozicím. Zahynulo celkem 66 ukrajinských vojáků a 273 jich bylo zraněno. Ruští odstřelovači zabili 30 vojáků ukrajinských ozbrojených sil a 14 jich zranili.
Námořní síly Černomořské flotily kontrolují Kerčský průliv, narušují mezinárodní vody v Černém moři a brání plavbě lodí do Azovského moře. V Černém moři dochází k provokacím vůči leteckým a námořním jednotkám NATO.
