POSLEDNÍ ČLÁNKY



FFP2 ani FFP3 „respirátory“ před koronovirem nemusí být účinné, důležitá je i těsnost kolem obličeje

Možná jste přemýšleli nad tím, jak je možné, že mezi Covid-19 pozitivními jsou i lidé, kteří poctivě nosí „respirátory vyšší ochranné třídy“. Uvozovky jsou zde napsány zcela úmyslně, protože vyšší ochranná třída automaticky neznamená vyšší ochranu, a respirátor není správný název pro to, co nám v mainstreamu a ve vládě označují za respirátor. Ale pojďme si to vysvětlit postupně, v čem je tedy zakopán pes.

Místo Koněva už jen psí trus

Ačkoliv holubi jako jedni z mála ptáků na zimu neodlétají do teplých krajů a zůstávají celoročně ve městech, památné místo, kde kdysi stávala socha Koněva, již opustili. I zdejší vrány už začaly vysoko ve vidlicích větví stromů stavět hnízda a připravovat se na brzké kladení vajec – a potravu již na místě nehledají. V lednu půdu na okamžik pokryl bílý sníh. Snad právě proto nedbalí pejskaři mysleli, že není potřeba odklízet po psích kamarádech fekálie. Jakmile sníh roztál, byla plocha plná exkrementů – semenišť virů, bakterií, hlístic a tasemnic, a to jen několik metrů daleko od dětského hřiště. Byť změny klimatu vybízí ke studii, jak snížit odbourávání metanu při rozkladu trusu, ani výzkum zde žádný neprobíhá. Zato cyklisté si situací hlavu nelámou a zkracují si tudy cestu. Asi stihli koupit respirátor.

Na místě Koněva koná se hostina pro vrány

    V pondělí 28. prosince 2020 to bylo přesně 123 let, kdy se vesnici Lodějna u Nikolska ve Vologdské oblasti narodil maršál Ivan Stěpanovič Koněv. Na náměstí Interbrigády v Praze 6 ale již jeho pomník nestojí. Poslední zbytky piedestalu byly odstraněny před měsícem. Zůstala jen hlína posypaná travním osivem, kde se konají hostiny pro vrány a holuby. Pandemie […]

Poslední záchvěvy Koněvova podstavce

rvní pracovní den po zveřejnění předposledního dílu o rozpadajícím se podstavci, na kterém kdysi stávala socha maršála Ivana Stěpanoviče Koněva, začala Praha 6 s pomocí bagru odstraňovat jeho zbytky. Stalo se tak 18. listopadu 2020. Kolem staveniště byl kol dokola umístěn plot s bílou plachtou, na který zastánci zachování pomníku umisťovali své poslední vzkazy. Lidé na několika místech bílou plachtu natrhli, aby mohli škvírami pozorovat, jak rozebírání pomníku probíhá. Ruská ambasáda o sobě dala po dlouhé době opět vědět, a to 20. listopadu, na výročí zahájení Norimberských procesů, kdy toto datum označila za den, kdy byl podstavec zbourán.

Monitoring ruské diplomacie v České republice (IV.)

Ruský zpravodajský kanál Sputnik na výročí sametové revoluce přinesl krátký rozhovor s bývalým ředitelem Ruského střediska vědy a kultury v České republice a zároveň diplomatem Andrejem Viktorovičem Končakovem, který do povědomí širší veřejnosti vstoupil jako neprávem obviněný „ricinový agent“. V zavádějícím článku se dočteme, že celou kampaň proti němu rozpoutala česká média, z kontextu zcela vypadla role jeho podřízeného Igora Rybakova, který si, podle tiskové konference premiéra Andreje Babiše a ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka, celý příběh vymyslel a podstoupil ho až k tajným službám. Opravdu jsou ale zaměstnanci kulturního střediska jen nevinnými obětmi, za které se vydávají? Čtvrtý díl o ruské diplomacii se zaměří na jejich kulturní aktivity.

U Koněvova podstavce hrozí úrazy

Místo, kde kdysi stávala socha maršála Ivana Stěpanoviče Koněva, se pomalu ztrácí v čase. Nedá se však říct, že by bylo zapomenuto, je to stále místo společenského dění, jen komunisty z KSČM a ruské diplomaty vystřídali místní kluci na skateboardech, kteří si z mramorových desek piedestalu stavějí překážkové dráhy, případně na mramorových deskách zanechávají podpisy sprejeři. O rychlé zmizení místa z povrchu zemského, které se stalo centrem mezinárodního sporu, se tak paradoxně stará místní mládež. Mramorové desky vytrhávají chlapci ze země a stavějí si z nich skateboardové dráhy, po kterých se následně na prknech prohánějí. Ne vždy jsou však jejich stavby bezpečné pro neznalé terénu, a na místě je tak zvýšené riziko, že zde dojde k úrazu.

Anatolij Vasiljevič Mityajev: Kniha budoucích velitelů

Během éry Sovětského svazu se tiskly propagandistické knihy, které měly sovětské děti vést k silnému vlastenectví a pochopení dějinných událostí z pohledu komunistické propagandy. Jednou z takových publikací byla dětská ilustrovaná kniha Anatolije Vasiljeviče Mityajeva Kniha budoucích velitelů, po jejímž přečtení ruské děti toužily vstoupit do armády, bojovat za ideály Sovětského svazu a toužily stát se mocnými veliteli, jakým byl například v knize popisováný maršál Ivan Stěpanovič Koněv. Ačkoliv by se mohlo zdát, že s rozpadem Sovětského svazu padesát let stará kniha upadne do zapomnění, opak je pravdou. V Ruské federaci se znovu dostává do popředí, tisknou se její nové výtisky a říká se, že nesmí chybět v žádné ruské rodině. Existují ovšem výpovědi lidí, kteří vzpomínají, jak byli v dětství knížkou ovlivněny a chtěli se stát vojáky, ale dnes jako dospělí knihu vnímají negativně.

Den sebezapření

Stíny podzimního lesa proráží sípot těžce dýchajících dětí. Jejich hrdla sevřená nemocí opakují slova, která smrtelníkům nahánějí hrůzu. Každý si musí uvědomit, co to znamená. Dnes je den sebezapření, svátek, kdy si lidé připomínají, co se může stát, když se nezapřou a místo toho podlehnou ústrkům a úsměškům všech kolemjdoucích v dobách, kdy svět svírá nemoc. „Musíte zapřít sami sebe, abyste pomohli společné věci,“ připomínají dávné moudro děti s tvářemi zakrytými bílým bavlněným plátnem. „V srdcích neseme smutek z toho, jakému nepřátelství zodpovědní lidé v dobách svých nejtěžších čelí. Dnes je však velký den sebezapření!“

Chuligáni se k Úřadu vlády nedostali

V neděli 18. října 2020 proběhly v Praze násilné protesty fotbalových a hokejových chuligánů proti vládním opatřením kvůli pandemii koronaviru. Zneužita k tomu byla oznámená demonstrace iniciativy HON, která v první vlně pandemie proběhla zcela bez konfliktů, nicméně byla rovněž namířena proti vládním opatřením a hemžila se odpůrci nošení roušek. Vědomi si zvýšeného nebezpečí nákazy Covid-19 během nastalého stavu nouze a lhostejnosti této části veřejnosti k přijímání fundamentálních opatření k zastavení šíření nákazy, rozhodli jsme se násilné protesty monitorovat z Letenského profilu nad Úřadem vlády pomocí ultrazoomového fotoaparátu ze vzdálenosti několika kilometrů, aniž by kolem nás během celé doby prošel jediný člověk.

Zprávy o vojenských pozorovacích letech a návštěvách České republiky na stránkách Ministerstva obrany Ruské federace

Jednou za rok nad územím České republiky proletí ruské pozorovací letadlo, které monitoruje české vojenské objekty. Jindy vojenská zařízení v České republice jsou přezkoumávána ze strany ruských vojenských inspektorů. Děje se tak v souladu s Vídeňským dokumentem z roku 2011 o opatřeních k posílení důvěry a bezpečnosti mezi smluvními státy a také na základě Smlouvy o otevřeném nebi. Zpravodajství Ministerstva obrany Ruské federace o událostech pravidelně s předstihem informuje ruskojazyčnou veřejnost.

Monitoring ruské diplomacie v České republice (III.)

Stříbrný lukostřelec je soutěž pořádaná pod záštitou prezidenta České republiky Miloše Zemana, která oceňuje projekty zlepšující česko-ruské vztahy. Zároveň je to také akce, kde se s ruskými diplomaty setkávají společensky známí lidé, jako je analytik Petr Pirunčík z Kanceláře prezidenta České republiky, novinářka Lenka Procházková, či hudebník Jarek Nohavica a mnozí další. Petr Pirunčík, který byl rovněž na seznamu pozvaných během Mediálního fóra 2019 v pražském hotelu Grand Majestic Plaza, sedí v listopadu 2017 v Národním domě na Vinohradech u jednoho stolu spolu s ruským velvyslancem Alexandrem Zmejevským a diplomaty Alexejem Kolmakovem i Feodosijem Vladyševským.

Mramorové bloky Koněvova podstavce byly rozkradeny a poškozeny

Několik dní po sepsání prvního článku o osudu podstavce, na kterém kdysi stávala socha maršála Koněva, místo navštívil neznámý člověk, který část mramorových desek naložil do auta a odjel. Místostarosta městské části Jan Lacina tuto událost nahlásil policii. Za částečnou devastací podstavce pomníku, který do několika měsíců zcela zmizí, stojí ale i jiní lidé než ona neznámá osoba z auta. Řada mramorových desek je popraskaná, jak se na ní na skateboardech proháněla mládež, a viklá se natolik, že nic netušící chodec může velmi snadno ztratit rovnováhu, pokud na desky došlápne. Z některých vylomených bloků si mladí lidé postavili překážkovou dráhu. Prohlédněte si fotografie posledních zbytků podstavce socialistického pomníku.

Na Karlově mostě vznikl lidský řetěz pro Bělorusko

V neděli 23. srpna 2020 se po 18 hodině začal na Karlově mostě utvářet lidský řetěz v barvách běloruské vlajky. Impulsem k výročí bylo jednak 31. výročí živého řetězu o délce 670 km, který v roce 1989 spojil tři hlavní města pobaltských zemí – Talinn, Rigu, Vilnius, jednak se Bělorusové v zahraničí rozhodli spojit s Běloruskem, aby řetězem solidarity vyvedli svou zemi pryč z diktatury a vydali se cestou ke svobodě.













Volba lidskosti