POSLEDNÍ ČLÁNKY



Noční vlci demonstrovali před podstavcem odstraněné sochy maršála Koněva

Ačkoliv platí stav nouze a zákaz shromažďování, události kolem sochy maršála Koněva řadu aktivistů nutí zákazy porušovat a „samovolně“ se sdružují, přičemž na svá shromáždění zvou českého korespondenta Sputniku Vladimíra Frantu, aby o jejich akcích informoval. Ve středu 8. dubna 2020 se tak k podstavci vypravili položit květiny motorkáři souhrnně označovaní jako čeští Noční vlci. Během vysílání redaktor Sputniku naznačoval, že podstavec byl pomočen vandaly, ve skutečnosti šlo o mazadlo, které tam zůstalo po jeřábu, s kterým dělníci sochu sundavali z podstavce. Panují navíc pochybnosti, zda tito lidé bojují opravdu proti fašismu, neboť existují důkazy, že aktéři shromáždění jsou propojeni s ultrapravicovými politickými stranami.

Šojgu požádal o zahájení trestního stíhání osob zodpovědných za odstranění sochy Koněva, my v reakci obnovujeme projekt Target

Dnes se ministr obrany Ruské federace Sergej Šojgu obrátil na předsedu Vyšetřovacího výboru Ruské federace Alexandra Bastrykina, aby zahájil trestní řízení proti zahraničním činitelům, kteří, dle jeho slov, ničí památníky sovětských vojáků. Příkladem uvedl demontáž sochy maršála Koněva v Praze. V Ruské federaci platí zákon o trestní odpovědnosti za ničení nebo poškozování památníků obránců vlasti jak doma, tak v zahraničí. Rusové se tento zákon snaží aplikovat i na území cizích států vůči občanům jiných zemí, ačkoliv nejde o mezinárodně platný zákon, kterému by se Česká republika a její občané měli podřizovat. Socha maršála Koněva v Praze navíc nebyla zničena, ale přesunuta do depozitáře a stane součástí zamýšleného Muzea 20. století. Koncem září roku 2019 se tak usnesli zastupitelé Prahy 6.

Během stavu nouze se konalo na náměstí Interbrigády shromáždění kvůli nesouhlasu s odstraněním sochy maršála Koněva

V pátek 3. dubna 2020 byla v dopoledních hodinách odstraněna socha maršála Koněva z podstavce na náměstí Interbrigády. Stalo se tak na základě rozhodnutí zastupitelstva Prahy 6 z loňského září. Přestože socha nebude zničena, ale poputuje do depozitáře a následně do zamýšleného Muzea 20. století, krok radnice vyvolal v řadách stoupenců zachování sochy na původním místě vášně, umocněné navíc současným zákazem shromažďování kvůli stavu nouze. Většina protestů se tak přenesla na sociální sítě pod komentář facebookové stránky Ondřeje Koláře, starosty Prahy 6, nicméně před podstavcem se v podvečer sešlo i několik demonstrantů. Postupně přineseme několik článků, kde separátně rozebereme jednotlivé události spjaté s touto historickou událostí moderních dějin České republiky.

Pohlídejte si, zda si kvůli koronaviru nemáte provést samoodečty elektroměrů

V období zvýšené hrozby nákazou Covid-19, řada dodavatelů elektrické energie přestala posílat pracovníky odečtových služeb k elektroměrům, místo toho někteří spoléhají, že si jejich zákazníci provedou samoodečty. Zaznamenali jsme případy, kdy dodavatelé tuto skutečnost svým zákazníkům oznamují prostřednictvím e-mailu, který lze snadno zaměnit za spam. Doména, z které byl e-mail odeslán, například neodpovídá firemnímu názvu dodavatele, ale jak se lze následně na jeho webových stránkách dočíst, pracovníky do terénu skutečně neposílá a v zákaznickém účtu jsou již připravené formuláře k vyplnění samoodečtu.

Plané rostliny pražské Stromovky – březen (II.)

Den ode dne kvete v pražské Stromovce a jejím okolí stále více planých rostlin. Poslední březnový týden dominovaly parku žluté květy orseje jarní. V okolí bylo naopak možné zahlédnout růžové louky hluchavek nachových střídající se s modrými kvítky rozrazilu perského. Drobná bíla kvítka už nepatřila jenom kokoškám pastuším tobolkám. Začaly převládat osívky jarní. K velkému překvapení u holešovického nádraží vykvetla první rostlina řebříčku obecného. Ten má přitom v odborné literatuře uvedenou dobu kvetení až od června.

Plané rostliny pražské Stromovky - březen

Navzdory omezenému pohybu osob z důvodu šíření koronaviru zůstaly povoleny procházky parky a přírodou, což je jedinečná příležitost, jak zahájit botanický seriál o planých rostlinách pražské Stromovky. V minulém díle Stromovka už rozkvétá jsme se zmínili o rostlinách, které kvetly v únoru, ale samozřejmě je lze v parku (a hlavně v jeho nejbližším okolí) zahlédnout i v březnu. V tomto díle se zaměříme na rostliny, které začaly kvést až v březnu, byť tedy některé vykvetly i o měsíc dříve, než se uvádí v odborných publikacích.

O zranitelnosti volebního systému v České republice

V České republice je právě v těchto dnech na vzestupu pandemie koronavirem COVID-19, a proto se dá předpokládat, že v následujících několika měsících občané nebudou chodit k žádným volebním urnám odevzdávat své hlasy. Nastal tedy nejlepší okamžik upozornit veřejnost na několik zranitelnosti současného volebního systému v zemi, a nebýt tak veřejností obvinění z úmyslného maření voleb. Volebních zákonů máme v České republice několik, pro zjednodušení toto článku budeme vycházet ze zákona o volbách do Parlamentu České republiky (zákon č. 247/1995 Sb.). Podobné věci platí ale i pro jiné volební zákony.

Stromovka už rozkvétá

Botanické toulky po okrajích pražského parku Královská obora neboli Stromovka jsou v těchto dnech pestré při objevování běžných planých rostlin, které kvetou zpočátku roku. A nejde jen o sněženku podsněžník, či sedmikrásku chudobku, ať už se zcela bílými jazykovými květy, či s mírně narůžovělými špičkami, k vidění je i méně známá bažanka roční, či zavlečený rozrazil perský, který se v Evropě vyskytuje teprve od 19. století. Některé rostliny kvetou o několik dní dříve, než by se očekávalo, příkladem buď starček obecný, který kvetl již v polovině února oproti uváděnému březnu.

Milion chvilek pro demokracii: Volby do mediálních rad jsou důležité

V neděli prvního března odstartovala u sochy Tomáše Garrigua Masaryka před Pražským hradem demonstrace Milionu chvilek pro demokracii, tentokrát svolaná nejen kvůli zvolení Stanislava Křečka veřejným ochráncem práv, ale také kvůli blížícím se volbám nových členů do mediálním rad. Poté se demonstranti nesoucí včele pochodu symbolickou židli demokracie přesunuli na Staroměstské náměstí, kde ve svých projevech pokračovali.

Monitoring: O pamětním dni maršála Ivana „Semenoviče“ Koněva v Praze

Již před časem, 16. prosince 2019, se uskutečnila zpravodajsky zajímavá událost v reprezentačních prostorech ruské diplomatické mise Velvyslanectví Ruské federace v Praze. Proběhl zde pamětní den maršála Ivana S. Koněva. Z nějakého záhadného důvodu jej však ruští diplomaté jmenují jako Ivana Semenoviče Koněva, zatímco v našem českém prostředí jej známe jako Ivana Stěpanoviče Koněva. Dovolíme si v tomto odlehčeném monitorovacím článku popsat, kdo se události zúčastnil a co se na ní přihodilo.

Herci Igoru Livanovi z ruského seriálu Velvyslanectví byl zakázán vstup na Ukrajinu

Není to tak dávno, kdy Alexandr Mitrofanov pro Český rozhlas upozornil na ruský seriál Velvyslanectví (Посольство) televize NTV, který se sice odehrával ve fiktivní zemi Kaledonii, ta ale až příliš připomínala Českou republiku a její občané měli dokonce typicky česká jména. Seriál pojednával o těžkém životě ruských diplomatů, kteří jsou sledováni a pronásledováni rusofobními kaledonskými tajnými službami. Velvyslance Alexeje Prokofjeva si v seriálu zahrál Igor Livanov, zasloužilý umělec Ruské federace. Tomu byl nyní zakázán vstup na Ukrajinu.

Centrum Mírotvůrce zařadilo do Očistce další desítku Čechů

Centrum Mírotvůrce zařadilo do Očistce, seznamů osob považovaných za nepřátele Ukrajiny, další desítku občanů České republiky nebo osob zde pobývajících. Přestože jde o seznamy, které jsou nejen v českých médiích často kritizovány jako neetické, dovolujeme si zveřejnit, kdo byl do seznamů připsán. Jednak jde o seznam, který sehrává v rusko-ukrajinském konfliktu nezanedbatelnou roli, jednak zařazené osoby jsou vesměs významné politicky aktivní osoby. Je tedy ve veřejném zájmu vědět, kteří Češi jsou v konfliktu na Donbase považováni za nežádoucí a proč, na čemž se dále může stavět například nekonfliktní zahraniční politika České republiky vůči Ukrajině.

Z přednášky Motiv a důsledky zabití Kásima Sulejmáního

Institut pro politiku a společnost a Centrum blízkovýchodních vztahů CEVRO Institutu uspořádaly ve čtvrtek 23. ledna 2020 v prostorách Vysoké školy CEVRO Institut přednášku na téma Motiv a důsledky zabití Kásima Sulejmáního. Co Donald Trump sledoval likvidací velitele jednotek Quds Íránských revolučních gard? Jednal v zájmu bezpečnosti amerických občanů nebo se snažil získat politické body pro nadcházející prezidentské volby? Takové a jiné otázky byly položeny členům zahraničního výboru Poslanecké Sněmovny Parlamentu České republiky Jaroslavu Bžochovi a Ondřeji Veselému, bezpečnostním analytikům Tomáši Pojarovi a Petru Boháčkovi a v neposlední řadě také politickým komentátorům Janu Macháčkovi a Janu Fingerlandovi. Moderátorem debaty byl Roman Máca, analytik Institutu pro politiku a společnost.













Volba lidskosti