Ve čtvrtek po osmnácté hodině večerní se na Václavském náměstí v Praze již poněkolikáté konala demonstrace za ukončení blokády Gazy a uctění obětí masakru. Za ukončení několik desítek let trvajícího masakru se vyslovila celá řada známých osobností, jmenujme bývalého předsedu Valného shromáždění OSN Jana Kavana či europoslankyni Kateřinu Konečnou. Po skončení projevů se uskutečnil plánovaný pochod k izraelské ambasádě, který se krátce zastavil na Staroměstském náměstí. Tam si účastníci na projev solidarity s mrtvými civilisty z Gazy lehli na dlažbu. Před izraelskou ambasádou pak zapálili svíčky.
Propalestinské demonstrace, které svolává iniciativa Za spravedlivý mír na Blízkém východě, patří k nejpočetnějším demonstracím, které se v poslední době v Praze odehrávají.
Na projev solidarity s mrtvými civilisty z Gazy si účastníci pochodu lehli před Pražským orlojem na dlažbu – © Vít Hassan, Pražský zpravodaj
Projevy na Václavském náměstí v Praze
Projevy před izraelskou ambasádou v Praze
Po minutě ticha za zavražděné obyvatele Gazy vystoupil na Václavském náměstí první z řečníků Zdeněk Jehlička z iniciativy Za spravedlivý mír na Blízkém východě. Ten opakovaně zdůrazňoval, že Izrael v rámci své obrany už v roce 1948 vyhnal 750 tisíc domorodých Palestinců, zbořil na pět stovek jejich vesnic a zabral o 25 % více území nad dělící plán.
Kromě toho zdůraznil, že Izrael pošlapává všechny mezinárodní závazky, a to nejen rezoluci Valného shromáždění OSN č. 194 z prosince roku 1948, na základě které byl přijat do OSN. Mezi další porušované závazky patří rezoluce č. 242 z roku 1967, která nařizuje Izraeli, aby se stáhl z okupovaného území, či čtvrtá Ženevská úmluva, která zakazuje okupační mocnosti, aby osidlovala okupovaná území svým vlastním obyvatelstvem.
Ačkoliv Izrael tvrdí, že neokupuje pásmo Gazy, podle Haagských směrnic toto území nadále okupuje, protože nad ním vykonává účinnou kontrolu ze země, z moře i ze vzduchu.
Kritizoval i izraelské nálety na školy UNRI, kde pobývají palestinští uprchlíci. Během jednoho dne došlo až k šesti náletům na tyto školy. V minulosti, 27. prosince 2008 v 11:25, zahájil Izrael několikadenní bombardování. Během prvního dne svrhl sto jednotunových bomb, a to v době, kdy se ve školách střídali žáci z dopoledního a odpoledního vyučování, čili bylo v budovách nejvíce dětí.
„To není konflikt, to je masakr,“ uvedl.
Druhým řečníkem byl nezávislý novinář Mohammed Al Nabulsi. Mírová jednání začala už v roce 1993 a všechny požadavky Palestinců jsou v souladu s mezinárodními rezolucemi. Palestinci by chtěli vytvořit nezávislý palestinský stát s hranicemi z roku 1967. To je v souladu s rezolucemi 242 a 338. Podle rezoluce 194 navíc Izrael musí umožnit uprchlíkům návrat do svých domovů a ke svému majetku.
Bývalý předseda Valného shromáždění Jan Kavan uvedl, že ten, kdo o situaci v Gaze mlčí, ten se stává za události spoluzodpovědným. V Gaze už zahynulo přes 450 dětí, další dva tisíce z nich je zraněno, mnohé těžce. Ti, kteří mlčky přijímali holocaust, byli za něj spoluzodpovědní. Stejně tak spoluzodpovědní jako ti, kteří mlčeli během justičních vražd v padesátých letech.
Izraelský obranný systém úspěšně ničí rakety odpalované Hamásem a mezi oběťmi jsou jen tři civilisté, z nichž dva zemřeli v důsledku šoku. Média ale nijak nevysvětlují, proč jsou tyto rakety odpalovány. Média nezdůrazňují, že i Charta OSN ospravedlňuje boj proti okupantům. A Gaza je hermeticky blokována, z moře, ze vzduchu i ze souše, a to lze považovat za okupaci v souladu s platnými rezolucemi.
Egypt zprostředkovává jednání mezi Izraelem a Hamásem a více jak dvě stě tisíc lidí zůstává v krytech OSN. Mnozí se ani po ukončení války nebudou mít kam vrátit.
„Lze jen doufat, že tato obrovská cena, kterou Gaza zaplatila a stále platí, bude vykoupena dlouhodobým příměřím, uvolněním blokády a návratem k diplomatickému jednání, které povede k dvoustátnímu řešení, kde vedle sebou budou existovat demokratická životaschopná jednotná Palestina, tedy Západní břeh i Gaza, a Izrael zabezpečený ve svých hranicích z roku 1967, tak jak to vyžadují příslušné rezoluce Rady bezpečnosti OSN.
Bývalý ředitel U.S. Jewish pan Henry Siegmen a spolu s ním i jiní vysoce postavení židovští představitelé se dožadují ukončení války a mírového řešení.
„Nelze však dopustit to, co se dnes děje v řadě západních metropolích, kdy se pochopitelný hněv občanů promítá do útoků proti synagogám a do dalších projevů primitivního antisemitismu. Protest proti izraelské vládě není a nesmí být protestem proti Židům. Musíme vyžadovat od našich médií objektivnější zpravodajství a analýzy, kde bude všem postojům dát stejný prostor a kdy nám moderátoři nebudou vnucovat jejich vedení světa. Internetové noviny a sociální sítě nesmí dovolit těm, kteří zkreslují realitu, aby vyhrály tu současnou informační válku. Nesmíme dopustit, aby civilisté v Gaze zemřeli nadarmo, a proto musíme dát míru šanci,“ uvedl Jan Kavan závěrem.
Europoslankyně Kateřina Konečná nedávno stála před Evropským parlamentem ve Štrasburku na podobné demonstraci a mluvila s lidmi, kteří přijeli z Gazy. Spolu s nimi tam protestovali i europoslanci. Na Václavském náměstí v Praze slíbila, že se v Evropském parlamentu zasadí o to, aby záležitost neskončila jen u deklarací a rezolucí, ale aby skončila u jasné zahraniční politiky Evropské unie vůči Izraeli a aby konečně na Blízkém východě zavládl mír.
Posledním z řečníku před zahájením pochodu byl Libor von Schonau, který je organizátorem české humanitární lodi do Gazy. Po operaci Lité olovo mu s přáteli došlo, že peticemi a demonstracemi před budovou Spojených národů nic nezmění, a tak si jako civilisté společnými silami koupili loď a dali dohromady posádku z 24 zemí světa. S tou se pokusili dovézt do Gazy humanitární pomoc. Teď se rozhodli, že postaví českou loď a na podzim vyplují na cestu ze Středozemního moře. Nepoplují do Izraele, ale poplují z mezinárodních vod do Gazy. Zájemci mohou sledovat komunikační kanály na sociálních sítích pod termínem The Czech Boat to Gaza.
Posléze se pochod vydal k izraelské ambasádě, kde zapálili obětem bombardování svíčky. Ochranka ambasády svíčky zakázala zapalovat v blízkosti budovy, a tak plamínky zaplápolaly na chodníku za silnicí.
V blízkosti povstávali také zástupci iniciativy Islám v České republice nechceme, kteří mezi dav přišli s izraelskou vlajkou s tvrzením, že Palestinci mají na pražské ambasádě muniční sklad. Na žádost organizátora prostor demonstrace opustili a pozorovali jí z dálky.
Konflikt se pokusil vyvolat už na náměstí i známý provokatér J. X. Doležal, který na demonstraci pobíhal se žlutou židovskou hvězdou a dotěrnými otázkami se dožadoval pozornosti a odpovědí. Když se s ním účastníci demonstrace odmítli bavit, napsal článek do Reflexu, že byl muslimskými pacifisty během demonstrace napaden.
Před izraelskou ambasádou promluvili poslední dva řečníci, z nichž první byl právník Pavel Čižinský. Ten uvedl, že Izrael je nesouměřitelně silnější než ti Palestinci, kteří se mu snaží vzdorovat násilím. Vztah Izraele a Palestinců popisoval jako vztah věznitele a vězněného. Vězeň nemá možnost sám začít tvořit mír a věznitel se možná oprávněně bojí, co bude, až tomu vězněnému dá svobodu. Mír nelze uzavřít z vězeňské cely.
Obranu Izraele označil s ohledem na počty civilních obětí za nepřiměřenou. Na tři izraelské oběti připadají dva tisíce palestinských obětí. Nejde o obranu, ale o masakr.
Počet palestinských obětí je během pár dní srovnatelný s počtem obětí za celou dobu ukrajinského konfliktu.
Izrael tvrdí, že masakrováním Palestinců chrání Evropany. Hájí naší demokracii a chrání Evropu před muslimským barbarstvím. Střílejí Palestince naším jménem. Benjamin Netanjahu srovnával situaci Izraele se situací v Československu v letech 1938-1939. To je podle právníka Čižinského naprosté převrácení mocenských poměrů.
Posledním řečníkem byl Brad McGregor z anglické sekce Amnesty International. Jeho projev tlumočila Petra Šťastná. Začátkem projevu zazněly citace z díla amerického autora Howarda Zinna. Historicky nejhorší věci, jako je válka, genocida a otroctví, nebyly výsledkem protestů, ale výsledkem poslušnosti. A svět se chová už dlouho jako poslušný.
„Jak můžete mít válku proti terorismu, když válka samotná je terorismus?“ zeptal se Brad McGregor.
Závěrem se četla výzva Gazy světu.
