V Evropském parlamentu se příští týden bude schvalovat směrnice o copyrightu, jejíž některé části podle kritiků přinášejí cenzuru a omezení svobody internetu. V sobotu se proti přijetí směrnice protestovalo v celé Evropě. V Praze se konala demonstrace na Palackého náměstí pod vedením České pirátské strany. Vystoupili na ní nejen čeští poslanci, ale i bývalá švédská europoslankyně Amelie Andersdotter či ruský Pirát Alexandr Isavnin.
Marcel Kolaja
Moderátorem sobotního odpoledne byl Marcel Kolaja, lídr pirátské kandidátky ve volbách do Evropského parlamentu. Od hlasování nás dělí jen několik málo dní a už v úterý se rozhodne, zdali se lidé budou moci svobodně vyjadřovat na internetu. Kvůli směrnici se může stát, že se internetové memy stanou minulostí. Jestli se vám dříve líbilo, že jste vzali fotku například z Hvězdných válek a dali pod ní citát svého oblíbeného, či neoblíbeného politika, tak nic takového po přijetí směrnice již nebude možné.
WikiPedie byla ve čtvrtek v několika jazykových mutacích na protest vypnuta.
Marcel Kolaja byl přítomen diskusnímu panelu v Estonsku, kde vystoupil David Kay, zpravodaj pro lidská práva v OSN, a zakladatel WikiPedie Jimmy Wales. Oba jasně řekli, že články 11 a 13 jsou značně problematické.
V posledních dvou týdnech kontaktovali Piráti všechny české europoslance. Někteří si s hlasováním pro už nejsou tolik jistí, někteří jsou přímo proti.
Vyzval demonstranty, aby jim posílali e-maily. Často e-mailovou kampaň považují politici za kampaň botů, ale v Norimberku protestovalo 1500 lidí a provolávali, že nejsou žádní boti Googlu.
Včera viděl seznam hlasování, která příští týden proběhnou na plenárním zasedání. V seznamu je přímo navrženo vyškrtnutí článků 11 a 13.
Piráti jako politická strana nemají zatím přímou možnost ovlivňovat dění z Evropského parlamentu. Příjdou ale další směrnice. Navrhuje se odstraňování teroristického obsahu online, bude se řešit regulace Fake News a Hate Speech. Je potřeba, aby byl v Evropském parlamentu někdo, kdo rozumí informačním technologiím.
Evropa potřebuje svobodu.
Mikuláš Peksa
Mikuláš Peksa, český poslanec a trojka kandidátky ve volbách do Evropského parlamentu, pojal demonstraci jako pohřeb. Tomu odpovídal i jeho tmavý oblek a oslovování demonstrantů jako „drazí pozůstalí“.
S drahými pozůstalími si připomněl umírající svobodu, která byla sprostě zavražděna. Krátce promluvil o jejích vrazích. Směrnice, vražedný to nástroj, byla vytvořena evropskými lidovci v zájmu velkých vydavatelství. Konkrétně za ní stojí Axel Voss, ale nebyl sám, pomáhala mu řada českých europoslanců sdružených v Evropské lidové straně. Ti za směrnici nesou zodpovědnost. Smrtící nástroje jsou dva, článek 11 a článek 13.
Článek 11 je konec svobody vytvářet snippety. Pokud jste si mysleli, že máte právo vidět, co se skrývá za odkazem, který je někde publikován, tak nemáte. Evropští lidovci to chtějí zakázat.
Článek 13 je ještě horší. Lidovci se snaží instalovat na všechny uploadovací servery v Evropě filtry obsahu, který se jim zdá nevhodný. To by byl ještě ideální případ za předpokladu, že by ty filtry fungovaly správně. Víme, že roboti, kteří to budou ověřovat, nemohou z principu fungovat správně.
Jsme lidé, známe svá lidská práva a nechceme, aby nám je brali pod jakoukoliv záminkou.
Směrnici stále můžeme odmítnout a ty dva hřebíky do rakve, které se tady snaží zatlouct evropští lidovci, stále ještě můžeme vytrhnout.
Amelia Andersdotter
Když byla v Praze naposledy Amelia Andersdotter, bývalá pirátská europoslankyně ze Švédska, mnoho jejích českých přátel ještě nebylo poslanci. Ani Marcel Kolaja nebyl tak blízko vstupu do Evropského parlamentu. Je proto skvělé vidět tady takovou internetovou komunitu.
Vzpomněla na rok 2012, když byla europoslankyní a řešili obchodní smlouvu ACTA. Proti ní vyšly 2 miliony lidí v Polsku do ulic, což zvrátilo závěrečná hlasování. Nyní je situace stejná.
Demonstrace se konají po celé Evropě – v Německu, Francii, Belgii i Nizozemsku…
Mikuláš Ferjenčík
Poslanec Mikuláš Ferjenčík zavzpomínal po vzoru Amelie Andersdotter na protesty proti ACTA, kdy Prahou pochodovaly 2 tisíce lidí a povedlo se jim situaci zvrátit. V Evropském parlamentu drtivým způsobem smlouvu odmítli.
Kolem copyrightové směrnice považuje za nejsmutnější, že je označována za souboj dvou lobby - vydavatelů a internetových gigantů, kteří se perou mezi sebou, a má z toho vypadnout jakýsi kompromis. Ale z rovnice vypadli lidé. Vůbec se tam s nimi nepočítá. A to považuje za největší průšvih.
Google s Facebookem proti směrnici verbálně bojují, ale ve skutečnosti vědí, že oni se s tím nějak vypořádají a nainstalují si cenzurní mechanismy. Facebook už to dělá, zrovna včera jsme viděli, jak zrušil Opráski sčeskí historje. Prostě nějaký robot vyhodnotil, že jsou problematické. Přitom jsou satirická stránka, která nemá s rasismem nic společného.
Politici z celé Evropské unie si tento stav chtějí vynutit zákonem. Každý, kdo bude chtít Facebooku konkurovat, tak to bude muset dělat také. Giganti nebudou mít problém si nějaký cenzurní nástroj nainstalovat a navíc se zbaví konkurence, která nebude mít zdroje na to, aby vyvinula softwary, které strojově rozpoznají autorsky chráněný obsah, což je podle Ferjenčíka navíc propagandistický termín.
Ve skutečnosti se směrnice týká nás uživatelů. Ostatně autorské právo původně řešilo vztahy mezi autory a nakladateli. Vůbec nemělo zasahovat ke konečným zákazníkům. Když v 19. století Victor Hugo loboval za autorské právo ve Francii, chtěl zlepšit pozici autorů při vyjednávání s nakladateli. O čtenáře vůbec nemělo jít. Jenom v důsledku technologické změny a pokroku se zákony posunuly a začaly řešit vztah nakladatele a uživatele. Jenže uživatel je často sám autorem. Spousta parodií, které děláme, jsou autorská díla a mají být také chráněna. Máme právo je dělat, ostatně výjimka pro parodii dnes existuje, ale technologicky jí chtějí zrušit, což je absurdní.
Směrnice zasahuje do práv uživatelů. Nechceme, aby bylo roboticky cenzurované, co dáváme na internet a na co se díváme. Nemělo by být strojově zakázáno shromažďovat si články z různých novin a ukazovat je přátelům. Největší dopad bude na uživatele a úplně nejhůř směrnice dopadne na konkurenci v internetovém odvětí. Giganti na tom nakonec vydělají.
Dnes se demonstruje v Ústí nad Labem, v Brně a Olomouci.
Roman Kříž
Roman Kříž ze Strany svobodných občanů nebyl na demonstraci příliš vřele přivítán. Nemohli za to ale Piráti, ale někteří z přítomných aktivistických novinářů, kteří pro nesouhlas s politikou strany na něj nesouhlasně bručeli a následně jeho projev vynechali ze svých reportáží. Roman Kříž se tím ale nenechal zaskočit a ujal se svého projevu.
Na počátku všeho bylo slovo, pak se ho chopili literáti, kronikáři, basníci, po nich novináři a teď bohužel se slova chytli i právníci. Poděkoval Pirátům za zorganizování dnešní demonstrace a ubezpečil je, že v tom rozhodně nejsou sami. Jsou v tom s nimi nejen jako Svobodní, ale jako všichni svobodomyslní lidé v této zemi.
Takové věci se stávají proto, že lidé si na vše zvyknou, dokonce i na smrt. Je jedno, jestli toho zneužívá někdo v Bruselu, nebo někdo ve Strakově akademii.
Přál by si, aby počty demonstrantů byly vyšší, aby jich tu byly miliony. Jenže lidé se o nic nezajímají, nic neřeší a pak se diví, jak se tohle mohlo stát a ptají se, kdo to dopustil.
Alexandr Isavnin
Závěrečného slova se ujal Alexandr Isavnin (Александр Исавнин) z Ruské pirátské strany. V posledních pěti letech začali v Rusku regulovat internet za účelem ochrany dětí, pak kvůli copyrightu, nakonec proti teroristům. Nyní je v Rusku propracovaný systém proti svobodě internetu. Vyzval přítomné, aby za žádnou cenu nedopustili internet regulovat. Jakmile to jednou začne, už se to nezastaví. Začne se copyrightem, pak informacemi o gamblingu. "Nebuďte jako my v Rusku v této záležitosti," ukončil projevy na shromáždění.
Marcel Kolaja s Mikulášem Peksou nakonec symbolicky zatloukli hřeby do rakve svobody internetu.
