POSLEDNÍ ČLÁNKY



 

Nevinná fotografie z demonstrace iniciativy Komunisté nepatří ke kormidlům! (2012, České Budějovice), kde se na pozadí objeví v tu dobu ještě zcela neznámý budoucí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Fotografie tak může mít zpravodajskou hodnotu, neboť prozrazuje, z jakého zázemí ministr pochází a k jakým lidem ve svém mládí cítil důvěru.[

Nevinná fotografie z demonstrace iniciativy Komunisté nepatří ke kormidlům! (2012, České Budějovice), kde se na pozadí objeví v tu dobu ještě zcela neznámý budoucí ministr zdravotnictví a pravděpodobně i diplomat Adam Vojtěch. Fotografie tak může mít zpravodajskou hodnotu, neboť prozrazuje, z jakého zázemí ministr pochází a k jakým lidem ve svém mládí cítil důvěru. Tito lidé se tak mohou ocitnout v zájmu ruských zpravodajských služeb, stejně tak jako fotograf, který může mít více užitečných snímků.


 

Jednoho deštivého dne roku 2014 na jeden z pražských hotelů dorazili ruští agenti s výkonou pravomocí zabíjet. Přijeli na lehko, v rukách drželi jen kufříky, neboť se v Praze stavili krátce. Vlastně v Praze tou dobou vůbec nebyli. Oficiálně byli ubytováni v Ostravě a o jejich zastávce v Praze neexistují záznamy. Na recepci předložili pasy, jejichž sériová čísla se od sebe lišila jen v poslední číslici. S manažery hotelu plánovali uzavřít zakázku o zásobování fitness tyčinkami. Z obchodu ale sešlo, protože nabídka byla pro hotel značně nevýhodná. Obchod měl být uzavřen s hotelem, který je ve vlastnictví bratra nejmenovaného českého poslance, hotelem, který ještě nedávno spadal do sítě hotelů orientovaných na ruskou klientelu. Hlavním úkolem agentů bylo ve skutečnosti sledovat dvojitého agenta, který tou dobou dodával informace českým zpravodajským službám.

Výše jsme popsali speciální případ, kdy do země přicestovali agenti s výkonou pravomocí. Podle ruského vojenského historika a k Angličanům přeběhlého sovětského důstojníka sovětské zpravodajské služby Viktora Suvorova tento typ agentů provádí atentáty, diverzní akce a sabotáže. Jejich nábor obvykle nevykonává centrála GRU, ale místní vojenské orgány spadající pod GRU. Agenti s výkonnými pravomocemi jsou rekrutování z řad kriminálních živlů a osob, jejichž charakter je přirozeně brutální. Dřív nebo později si zvyknou vykonávat jakékoliv úkoly, které dostanou.

 
Nemusí mít ani ponětí, že plní zpravodajský úkol

Ruská špionáž není jen o velkých dobrodružstvích agentů GRU s krycími jmény Ruslan Boshirov a Alexandr Petrov, mnohem častěji jde o úkoly zcela jednoduché, sotva zasluhující jakoukoliv pozornost. Ten, kdo je vykonává, často nemusí ani vědět, pro koho úkoly plní a jaký je jejich skutečný cíl.

Na recepci přijde turista ubytovaný ve vedlejším hotelu, předá recepčnímu dopis pro svého známého, který se ubytuje až druhý den odpoledne, kdy on už nebude ve městě. Recepční nemá ponětí, že právě plní zpravodajský úkol, když dopis přijímá.

Manažerka hotelu požádá své zaměstnance, aby vedli přes e-maily přátelskou komunikaci s ruskou klientelou. V závěru komunikace nikdy nesmí chybět přátelské pozvání na společný výlet do České republiky, na základě kterého bude možné Rusům vystavit vízum. Zaměstnanci nemají ani ponětí, že právě plní zpravodajský úkol, když odesílají e-mail s takovým zněním.

V době koronavirové se ruský důchodce obrátí na mladou českou ženu, zda by se nešla podívat na adresu, kde sídlí jeho praktický lékař. Potřebuje léky na předpis, ale uváděný telefon je hluchý. Žena netuší, že právě plní zpravodajský úkol, když jde ověřit, zda lékař na uvedené adrese stále sídlí.

Ruský diplomat poté, co byl vyhoštěn ze země, svým českým příznivcům v soukromé komunikaci tvrdí, že nebyl žádný důvod k jeho vyhoštění a nikdo mu žádný důvod ani oficiálně nesdělil. Jeho čeští příznivci tak začnou pokládat otázky svým známým z ministerstev, policie a zpravodajských služeb, jaký byl důvod k jeho vyhoštění. Netuší, že plní úkol zadaný ruskými zpravodajskými službami.

Ruský důstojník GRU působící v zemi v utajení se obrátí na českou policejní stanici s trestním oznámením za pomluvu na investigativní novinářku poté, co napíše článek o fungování jeho náborové skupiny českých separatistů do bojů na Donbase. Policista, aniž by to tušil, v rámci vyšetřování opatřuje informace o činnosti této novinářky pro ruské zpravodajské služby.

 
Klasifikace agentů

V prvním díle o ruské špionáži v České republice se zaměříme na základní rozdělení agentů, tak jak je přesně uvedeno v publikacích od Viktora Suvorova, doplněno o vlastní příklady.

Podle Suvorova se v terminologii sovětských zpravodajských služeb pod pojmem agent rozuměl pouze cizinec, který byl rekrutovaný sovětskou zpravodajskou službou, aby v její prospěch plnil tajné úkoly. Agenti, bez ohledu pod jakou sekci GRU spadají, se dělí na dvě skupiny: základní agenti a podpůrní agenti.

Základní agenti se dělí na čtyři kategorie. Patří sem rezidenti a vedoucí skupin, což jsou seniorní agenti, kteří obvykle řídí ostatní. Za druhé to jsou poskytovatelé informací, které mohou získávat špionáží nebo díky odborným znalostem v lokálních záležitostech. Dále sem spadají agenti s výkonou pravomocí, obvykle určeni k zabíjení, diverzním akcím a sabotážím. Čtvrtou kategorií jsou agenti, kteří provádějí rekrutace (nábory nových agentů).

Podpůrní agenti vykonávají podpůrné akce pro špionáž. Patří sem třeba agenti legalizující osoby a činnosti, které plní zpravodajský úkol, například tím, že jim poskytnou krycí práci, kterou zde budou vykonávat. Je doplňují osoby schopné zajistit potřebnou dokumentaci, ať už jde o doklady totožnosti nebo živnostenské oprávnění a jiné dokumenty. Dalšími podpůrnými agenty mohou být vlastníci „bezpečných domů“, což může být spřátelený hotel, který klientelu neohlásí cizinecké policii (nebo naopak ohlásí, i když tam agent v tu dobu vůbec nebyl), ale stejně tak může jít o sklep, kde se budou skrývat osoby po dobu až několika měsíců. Existují i vlastníci adres, telefonů či radiových přenosných bodů.

 
Hlavní agenti

Pod hlavní agenty spadají vedoucí skupin a rezidenti. Vybírají se z nejseniornějších agentů, kteří po dlouhá léta svědomitě plnili zadané úkoly a prokázali svou oddanost zpravodajské službě. Mají rozsáhlou pravomoc a významnou finanční nezávislost.

Rozdíl mezi vedoucími skupin a rezidenty je, že vedoucí skupin vedou skupinu, která jim byla svěřena, ale nutně nemusí provádět nábor. Rezident má široký rozsah zájmů, tím nejdůležitějším jsou rekrutace. Rezident je vždy přímo podřízen centrále zpravodajské služby, ale vedoucí skupin může být podřízen rezidenci, nebo centrále.

 
Zdroje

Tito rekrutovaní agenti přímo získávají tajné informace, dokumenty, vzorky vojenských technologií a zbraní. Mají přístup k politickým, vojenským, technologickým a jiným tajemstvím. Nemuselo by jít přímo o ministra průmyslu Havlíčka, který chodí s ruskou diplomacii na průmyslové veletrhy, nebo bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymulu, který se zúčastnil propagandistické akce na ruské ambasádě, mnohem častěji bývají rekrutovány jejich sekretářky. Neboli GRU bývá v kontaktu s lidmi nezajímavých profesí, kteří mohou přinést zajímavé poznatky. Mohou jimi tak být zaměstnanci tiskových kanceláří, šifrovací důstojníci, diplomatičtí kurýři či technický personál.

Zdrojem informací se ale mohou stát i obyčejní lidé, kteří se například hlouběji zajímají o českou aktivistickou scénu a sbírají v terénu informace o protestech a mají dobré znalosti o lokálních aktivistech. Ti se mohou hodit například při identifikaci aktivistů účastnících se demonstrací na podporu Navalného, ale i například k získání kompromitujících materiálů či jiných informací k budoucím politikům, kteří se z tohoto prostředí zrodí.

Fotografie z antiputinovských protestů v České republice bývají využívány ruskou ambasádou k zákazu vstupu na území Ruské federace, je-li na nich osoba spatřena a identifikována. Zdrojem těchto fotografií bývají přímo sami aktivisté, kteří je zveřejnili na sociálních sítích.

Novináři pod záminkou psaní reportáže o historickém letounu mohou získat přístup na vojenské letiště a obstarat informace například o vojenských bojových letadlech, o jejich přítomnosti v hangárech či jejich nepřítomnosti v daný okamžik, o součástkách používaných k opravám a k osobám, které na letišti pracují například jako údržbáři.

 

Ministr Karel Havlíček na 61. strojírenském veletrhu s ruskou diplomacií

Ministr Karel Havlíček na 61. strojírenském veletrhu s ruskou diplomacií. O potenciálních rizicích veletrhů se zmíníme v příštích dílech.

Roman Prymula na ruské ambasádě několik měsíců před tím, než se stal ministrem zdravotnictví.

Roman Prymula na ruské ambasádě několik měsíců před tím, než se stal ministrem zdravotnictví.


 

Agenti s výkonou pravomocí

Zmíněni v úvodu.

 
Náboroví agenti

Nejvíce oddaní a důkladně prověřovaní agenti, které GRU používá pouze pro nábor nových agentů. Nejúspěšnější z nich se stanou vůdci skupin nebo rezidenti.

 
Legalizační agenti

Podpůrní agenti pracující v zájmu nelegálů. Agenti jsou vyhledáváni mezi zaměstnanci policejního sboru, pasových kontrol, konzulárními úředníky, celními a imigračními úředníky. Agenti jsou podrobováni důkladnému prověřování, protože je jim svěřen osud nelegálů. Když dorazí do země sovětský nelegál, úkolem legalizujícího agenta je opatřit mu vydání dokladů, zajistit mu záznamy v potřebných registračních knihách a obstarat nelegálovi potřebnou dokumentaci.

 
Kurýři

Přepravují materiály skrz státní hranice. Ne vždy přímo do země určení, přeprava se může konat s různými zastávkami v třetích zemích. GRU se v minulosti kvůli zvyšujícím kontrolám na letištích a únosům letadel například vzdala náborů posádek letadel.

 
Vlastníci bezpečných domů a bytů

Jsou to lidé, kteří obvykle vlastní domy nebo hotely, nebo více bytů. Pod pojmem bezpečný byt se nemyslí pouze bezpečí v klasickém významu, ale spadá sem třeba dobře vybavený sklep, garáž, podkroví, sklad. Jsou to místa, kde může dojít k ukrytí osob, k uložení dokumentů, k pořizování kopií dokumentů, kde se konají schůze, kde se agenti převlékají. V žargonu GRU se vlastníkům říká anglickou zkratkou KK.

 
Vlastník bezpečné adresy

Na tuto adresu obvykle přichází korespondence ze zahraničí, která je pak předávána agentům. GRU dává přednost vlastníkům ve středním věku, kteří by nebyli odvedeni v rámci mobilizace, aby nedošlo k přerušení komunikace. Jsou známy pod zkratkou KA.

Dále tu jsou vlastníci bezpečných telefonů, známí pod zkratkou KT, a vlastníci bezpečných dálnopisů, KTP. Vlastníci vysílacích bodů jsou známi pod zkratkou PP. (Všechny zkratky v angličtině). Může jít třeba o malý kiosek nebo stánek se zeleninou.

 
Sračkáři

Pak je zde kategorie osob, kterou GRU ani nepovažuje za agenty, i když s nimi spolupracuje a využívá jich. Říká jim vulgárně „sračkáři“. Jsou to lidé ze svobodného světa, kteří se zaprodali GRU. Jsou to lidé, kteří žijí ve svobodném světě, kde si mohou koupit, cokoliv chtějí a přesto vychvalují Sovětský svaz. Ačkoliv s nimi GRU i KGB pohrdá, využijí je, kdykoliv mohou. Pracují vždy zadarmo a dokonce si chodí pro úkoly na velvyslanectví.

Centrála GRU nedoporučuje takové lidi rekrutovat, takže z nich nikdy nebudou skuteční agenti. Výhody přinášejí i bez náboru. GRU od nich obvykle žádá informace o sousedech, spolupracovnících, přátelích, známých. Někdy je GRU požádá, aby uspořádali nějaký večírek, kam pozvou jednoho nebo druhého známého a pak jim řeknou, ať na to zapomenou.

V překladu to znamená, že pokud Češi sami nabízí svou spolupráci ruským zpravodajským službám, chodí si pro úkoly na ruskou ambasádu nebo konzulát, nejsou za tuto práci nijak odměňováni a jejich činnost spočívá v předávání informací o lidech ze svého okolí, nebudou z nich nikdy žádní rekrutovaní agenti na způsob Jamese Bonda, ale i pro samotné ruské zpravodajské služby budou jen na úrovni „sraček“.

V příštím díle si přiblížíme, jak ruské zpravodajské služby v České republice vybírají své budoucí agenty.

 
Použitá literatura

Suvorov Viktor: Inside Soviet Military Intelligence













Volba lidskosti