„Targeted assassinations“ neboli cílené atentáty jsou jedním z efektivních nástrojů v boji proti terorismu. Ve své podstatě jde o úmyslné zabití jedince se souhlasem vlády, jehož cílem je odvrátit hrozbu plynoucí z aktivit teroristické organizace, v níž jedinec zaujímá klíčovou a obtížně nahraditelnou pozici. Cílený atentát je pak možné provést dvěma způsoby – buď s jasným odkazem, že šlo o cílený atentát – tím dojde k zastrašení potencionálních nástupců a podporovatelů, nebo naopak lze likvidaci provést utajovaně, aby smrt vypadala jako nehoda a nedocházelo k odvetným reakcím.
Zatímco v České republice se zatím vedou diskuse, kdy a koho by bylo možné se souhlasem vlády zavraždit, v zahraničí jsou státy, které cílené atentáty provádějí běžně. Mezi ně patří například Stát Izrael v boji proti Hizballáhu a Hamasu, v Rusku se obětmi cílených atentátů stávají Čečenci.
Jednou z prvních obětí ruského cíleného atentátu se stal první čečenský prezident Džochar Dudajev během první čečenské války.
Džochar Dudajev studoval na sovětských vojenských školách, mimo jiné na Gagarinově letecké akademii, a po ukončení studií se stal generálem sovětských vzdušných sil. Účastnil se války v Afghánistánu a bojoval proti mudžahedínům, muslimským bojovníkům, za což později sklidil kritiku. V roce 1990 odešel do Grozného, hlavního města Čečenska a nechal se zvolit předsedou Všenárodního kongresu Čečenského lidu, který požadoval suverenitu Čečenska. V roce 1991 během rozpadu Sovětského svazu využil situace a se svou skupinou zaútočil na politické sídlo Doda Zavgajeva, převzal moc v zemi, vyhlásil Čečenskou republiku Ičkerie a v kontroverzním referendu se nechal zvolit prezidentem. V roce 1996 náhle umírá při raketovém útoku.
Smrt Dudajeva okamžitě změnila vývoj na politické scéně a vedla k mírovým dohodám s Moskvou.
Okolnosti úmrtí byly dlouho opředeny tajemstvím. Podrobnosti začaly vyplouvat napovrch až několik let po atentátu.
Dlouho nebylo jasné, proč během atentátu byly slyšet dvě exploze. Spekulovalo se, že mu do auta jeho vlastní následovníci ukryli nálož, ale také, že mohlo jít o ruský útok po té, co byl zaměřen jeho satelitní telefon.
Na třetí výročí atentátu Džochara Dudajeva začaly prosakovat na veřejnost nové informace.
Jeden z mužů, který se podílel na vojenské operaci s cílem zabít čečenského prezidenta, prohovořil v ruském tisku. Jmenoval se Vladimír Jakovlev a tvrdil, že byl zástupcem vedoucího skupiny, která zaměřovala telefon čečenského vůdce. Uvedl to pro Komsomolskaju Pravdu.
Dudajev byl podle jeho vyjádření zabit kombinací nástražné bomby a raketového útoku.
Rusové disponují nástroji, kterými mohou zaměřovat satelitní telefonické hovory, ale Dudajev nikdy netelefonoval dostatečně dlouho, aby ho bylo možné zacílit a spustit útok.
Ruské jednotky identifikovaly místo, které Dudajev navštěvoval, a nastražily tam výbušné zařízení.
Když si Dudajev osudově zavolal, letící posel s raketami byl už ve vzduchu. Jakmile bylo potvrzeno, že je v rokli, nástražné zařízení bylo odpáleno a zároveň na místo dopadla raketa. Zaměřovací zařízení Moskvě údajně dodala americká NSA.
Tělo Dudajeva nikdy nebylo ukázáno veřejnosti. Nástražné zařízení ovšem otevřelo otazníky, zda někdo z jeho blízkých nebyl do atentátu zapleten. Jak o mnoho let později zjistíme, byl zrazen svým nejbližším spolupracovníkem Vladislavem Surkovem.
Dudajevova smrt byla ohlášena veřejnosti Šamilem Basajevem, teroristou, který zorganizoval útoky na divadlo v Moskvě a na Beslanskou školu, kde zemřelo 385 lidí, především dětí.
Armádní generál Jakovlev byl v roce 1996 uveden do štábu Raketových vojsk strategického určení a v červenci 1997 se stal jejich hlavním velitelem jako nejmladší v celé historii. V roce 2007 byl za vojenské zásluhy oceněn Vladimírem Putinem.
Z uniklé korespondence analytiků Stratfor zveřejněné na portálu WikiLeaks lze předpokládat, že Dudajev byl zrazen Vladislavem Surkovem, rodným příjmením rovněž Dudajevem. Díky němu ruské tajné služby získaly Dudajevovo telefonní číslo. Mohly tak zjistit jeho přesnou polohu v jižním Čečensku a shodit bomby na jeho dům a zabít ho i s rodinou. Vladislav Surkov pak přešel na druhou stranu od Čečenců do Kremlu. Stal se hlavním kremelským ideologem, který sedával vedle prezidenta Vladimíra Putina.
Odkazy:
GIT Files: Analysts Digest, Vol 95, Issue 15
BBC New: Europe ‚Dual attack‘ killed president
