Dne 13. prosince 2014 se ve 14:00 hodin uskutečnila na náměstí Jiřího z Poděbrad demonstrace na podporu Autonomního sociálního centra Klinika, která vyústila v pochod několika stovek lidí městem. Původním impulsem byla snaha podpořit nově vznikající komunitní centrum v Jeseniově ulici na pražském Žižkově, druhotným a hlavním impulsem k protestu bylo vyklizení centra policií dne 9. prosince.
Časové souvislosti
K obsazení Kliniky došlo 29. prosince krátce po poledni. Aktivisté v chátrající budově v Jeseniově ulici č.p. 60/786 odklízeli odpadky.
1. prosince objekt navštívili zástupci Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) a policie a squatteři dostali třídenní ultimátum na vyklizení objektu. Podle zástupců úřadu o pět let chátrající budovu čerstvě projevila zájem Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS).
2. prosince neregistrovaná občanská iniciativa Klinika vydala tiskovou zprávu, kde vystupuje jako mluvčí Arnošt Novák.
Arnošt Novák působí na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. V letech 1993-1995 bydlel ve squatu Ladronka.
Hned 3. prosince iniciativa uspořádala v Klinice Sousedskou slavnost a přednášku Pavla Karouse.
Ten samý den aktivisty podpořil radní Matěj Stropnický a zprostředkoval jednání s ÚZSVM, ke kterému mělo dojít ve čtvrtek, ovšem zkrachovalo – při schůzce na magistrátu zástupci Úřadu odmítli s aktivisty vyjednávat.
V další dny v komunitním centru pokračoval kulturně-vzdělávací program.
V pondělí 8. prosince uspořádali aktivisté v centru Klinika tiskovou konferenci, ve které vyjadřují obavy z vyklizení Kliniky ze strany policie. Zároveň svolali demonstraci na podporu svého projektu na sobotu 13. prosince. Novináři včetně České televize vyjádřili aktivistům sympatie.
Následující den, v úterý 9. prosince, policie objekt vyklidila.
Odpoledne se konala spontánní demonstrace na Palackého náměstí a zároveň zhruba 30 lidí obsadilo vestibul ÚZSVM na Rašínově nábřeží v Praze. Ten samý den na jednání zastupitelstva MČ Praha 3 dorazilo několik zástupců iniciativy Klinika a zastupitelstvo schválilo, že se pokusí vyjednat s Ministerstvem financí pronájem objektu pro využití iniciativou Klinika.
10. prosince by zveřejněn dopis pro ÚZSVM, který podepsal například literární historik Martin C. Putna, signatář Charty 77 Petr Uhl, religionista Ivan Štampach, ekonomka Ilona Švihlíková, novináři Martin Hekrdla a Jakub Patočka, senátor Libor Michálek nebo filosof Václav Bělohradský. Významné podpisy přidala i socioložka Jiřina Šiklová a režisérka Helena Třeštíková.
Na Palackého náměstí uspořádali aktivisté přednášku Bourdieu a environmentalismus, pokusili se zopakovat obsazení ÚZSVM a když jeho budovu našli z technických důvodů zavřenou, přesunuli se do vestibulu Ministerstva práce a sociálních věcí, kde přednášku dokončili.
11. prosince aktivisté zveřejnili plakát zvoucí na demonstraci, který byl k vyzvednutí v anarchistickém infocentru Salé a copycentru Mládek.
12. prosince přidali dvě mobilizační videa od deníku A2larm a 13. prosince, v den demonstrace, video třetí.
Pozvánky
Přes sociální síť Facebook na akci svolávalo nikým neregistrované Autonomní sociální centrum Klinika, které mimo jiné spravuje webovou stránku klinika.451.cz. Shromáždění bylo hlavnímu městu Praze nahlášeno Jakubem Ortem pod názvem Podpora kulturního a sociálního centra Klinika, podle přehledu oznámených shromáždění už 8. prosince, tedy den před zásahem policie.
Ke shromáždění zvalo mnoho poutavých videopozvánek, což lze považovat za výrazný posun vpřed na levicově extrémistické scéně. Tyto pozvánky pocházely především z dílny levicově zaměřeného deníku A2larm, které o Klinice průběžně psalo od pátého dne jejího obsazení, tj. od 3. prosince.
První video bylo natočeno před Lenonnovou zdí. Lékař poslouchá tlukot srdce zdi, opatrně ji proklepává a pak konstatuje, že toto město je nemocné a potřebuje operovat. „Potřebuje injekci v podobě autonomního sociálního centra. Musíme odoperovat policejní rakovinu, zmírnit příznaky úřednického slepého střeva,“ zní v pozvánce.
Na druhém videu vystupuje prezident Zeman v podobě figuríny, který tvrdí, že je rovněž takový autonom, který byl špatně informovanými poradci navnaděn na setkání se žižkovskými Pussy Riot a byl ochoten vyjednávat s akademiky a jinou verbeží. Jediné vzrušení na klinice ale nakonec způsobila protiextremistická jednotka a to nebyl dialog, ale řev. Ve videu nechybí ani časté vulgarismy.
Třetí video umístil na portál vimeo.cz uživatel Segal Tear v den protestu a jde o často parodovanou scénu s Adolfem Hitlerem. Nyní je Adolf Hitler pasován do role šéfa protiextrémistického oddělení, který plánuje zásah proti squatterům. Video bylo zveřejněno několik hodin před začátkem demonstrace pod názvem Protiextremistické se připravuje na dnešní demošku.
Kdo se zúčastnil demonstrace
Sobotní demonstrace se zúčastnilo odhadem několik stovek lidí, což je pro srovnání více osob, než bylo přítomno na blokádě 17. listopadu 2013 na Jungmannově náměstí v Praze.
Demonstraci a následný pochod přišel podpořit literární historik Martin C. Putna, spisovatel Tomáš Schejbal, politolog Ondřej Slačálek, publicista Matěj Metelec, aktivistka Ivanka Mariposa Čonková, socioložka z Poradny pro občanství, občanská a lidská práva Linda Sokačová či fotograf Michael Komm z Ústavu fyziky plazmatu.
Byli přítomní zástupci iniciativy Ne rasismu, Socialistické Solidarity (Filip Vidimský, Martin Šaffek), Multikulturního centra Praha (Marek Čaněk), Levé perspektivy (Nikola Č., Pavlína P., Martin B., Vladimír T.), ProAltu (Ondřej Lánský), Svazu mladých komunistů Československa, Věda žije (Michal Komm, Jan Macháček), Pirátů (Ivo Vlasatý), LOGOSu (Jan Škrob), aktivisté z iniciativy Klinika a mnozí další.
Z alternativních novinářů se na místo dostavili zástupci levicového deníku A2larmu (Karel Kouba, Matěj Metelec), Deníku Referendum (Saša Uhlová) a jiní. Z hlavního proudu byla na místě například Česká televize a Prima.
Co na demonstraci zaznělo
V první řadě se autonomní sociální centrum Klinika mělo vymaňovat z diktátu tržní logiky a zisku, mělo být prostorem neziskovým – nezávislým na grantech, dotacích a bohatých sponzorech z řad různých miliardářů.
Dosud není jisté, jaké záměry stát s nemovitostí má. Původně aktivistům bylo řečeno, že nemovitost má být převedena na GIBS, shodou okolností se o tom mělo rozhodnout v období, kdy do domu vstoupili aktivisté.
Paralelně s tím prý probíhala urychlená privatizace nemovitosti, která měla být zastavena právě v tom období, jak ji aktivisté obsadili. Kolem nakládání ÚZSVM s nemovitostí panuje spousta nejasností.
Aktivisté proto požadují, aby stát zveřejnil, jak s nemovitostí nakládal. V průběhu týdne prostřednictvím § 168 podali žádost o poskytnutí těchto informací a chtějí, aby informace byly zveřejněny.
Podivnou roli kolem Kliniky sehrává i protiextremistické oddělení. Úředníci ÚZSVM se prý podřekli a tvrdili, že policie na ně vyvíjí tlak, aby tu budovu nechali vyklidit. Úředníkům ukazovali policejní složky, které si na aktivisty vedou, a oznámili jim, že aktivisté jsou recidivisté, a proto s nimi nemohou jednat, i kdyby chtěli.
Zazněla tak klíčová otázka, zda-li pak se nenacházíme v policejním státě.
Zvukové záznamy:
Projev na náměstí Jiřího z Poděbrad
Konflikty a násilnosti
Po oficiálním ukončení protestu skupina asi třiceti lidí žižkovskou Kliniku opět obsadila. Policie proti nim opět zasáhla, na místě zůstali zranění lidé. Dav několika stovek lidí následně od objektu vytlačila. Tuto událost se poměrně dobře podařilo zachytit reportérům České televize a my na ně tímto závěrem odkazujeme.
Odkazy:
A2larm: Na poklidnou manifestaci zaútočila policie
