Na Mírovém náměstí v Děčíně, v těsné blízkosti zdejšího magistrátu, se sešlo zhruba dvě stě občanů, aby tak projevili nesouhlas s fyzickým napadením, ke kterému došlo koncem července před hernou Calypso. Ačkoliv demonstraci svolal Lukáš Kohout, známý mystifikátor a kandidát do varnsdorfského zastupitelstva, Děčíňané demonstraci plně převzali pod svou režii. Jednoduše proto, že měli na situaci ve svém městě jiný pohled než bývá zvykem na severu Čech.
Velký rozruch na Mírovém náměstí vyvolali proromští aktivisté, kteří si přišli poslechnout projevy.
>>Zvukový záznam z demonstrace stahujte zde (16,1 MB).
Na demonstraci přišli proromští aktivisté
Ještě než odstartovaly samotné projevy, dostavili se na náměstí proromští aktivisté a svou přítomností způsobili velký rozruch. Diskuse vzala velmi rychle za své a rozhovory probíhaly v nic neřešícím duchu:
„Vy jste nám zmlátili syna!“ osočovali lidé z davu mladou Romku.
„Já jsem vám zmlátila syna?“ zeptala se překvapeně žena.
„Nepřekrucujte!“
Děčíňané převzali Kohoutovu demonstraci pod svou kontrolu
Hned v úvodu svého projevu Lukáš Kohout oznámil, že ohlášený pochod se neuskuteční. „To si děláš prdel, ne?“ ozvalo se z hloučku militantněji naladěných přespolních neonacistů, kteří ten den postávali v malém hloučku na kraji shromáždění. O pár hodin později se na pochod vydali na vlastní pěst a dva z nich zadržela policie.
Pochod byl zrušen na základě dřívějších zkušeností z jiných měst, kde se k romským ubytovnám beztak nikdo nikdy nedostal a slušní občané se jen dostali do potyček s policisty.
Podle Lukáše Kohouta se bude o situaci jednat s primátorem města, a proto by se lidé měli se svými návrhy obracet na pana Žáka, který je v jednání bude zastupovat. Lukáš Kohout dále oslovil senátory Jiřího Čunka a Jaroslava Doubravu. Ačkoliv prý pana Doubravu na demonstraci zval, tak nepřijel, nicméně je prý ochotný s občany Děčína o jejich problémech jednat.
Lukáš Kohout s panem Žákem na improvizovaném pódiu s nápisem Nechceme z Děčína Chánov.
Extremisté se na demonstraci neprosadili
Po jeho krátkém projevu převzal demonstraci pod plnou kontrolu pan Žák a demonstrace se od první chvíle nesla v úplně jiném duchu, než bývá zvykem na severu Čech.
Přespolní extrémisté, kteří se opakovaně snažili demonstraci narušit a strhnout dav na pochod k romským ubytovnám za řekou, nedostali vůbec šanci své plány jakkoliv prosadit.
„Sešli jsme se tady kvůli cikánům, ne ale kvůli těm, o kterých se tady nemluví, kteří chodí do práce a doma mají čisto,“ začal pan Žák.
„A kolik jich je?“ přerušili ho extremisté.
„O nich se nemluví, takže my nevíme,“ dostalo se jim odpovědi.
„Protože jsou mrtví,“ odpověděli extrémisté, snad doufajíce, že podnítí dav k protiromským vášním.
„Né, já takové znám,“ odpověděla jedna paní z první řady, byť s nepřizpůsobivými rozhodně nesouhlasí.
„Tě odsud vyhodím a bude pokoj,“ uzemnil nejaktivnějšího neonacistu pan Žák.
„Přesně!“ souhlasila zase jiná paní z první řady.
Nejaktivnější zástupce extremistů, který nakonec vyrazil na protiromský pochod na vlastní pěst a skončil zadržen.
Za problémy s přílivem Romů nemůžou jen Romové, ale i podnikatelé, kteří je do Děčína sestěhovávají
Podle pana Žáka problémy s Romy v Děčíně v minulosti nikdy nebyly. Nastaly až ve chvíli, kdy se do města začali sestěhovávat, ovšem ne kvůli práci, protože ta tu není ani pro starousedlíky, ale kvůli bydlení. Jak místní na demonstraci uvedli, ve městě se jim nežije moc dobře, práci seženou jen za minimální mzdu.
Přemysl Vonka, který v devadesátých letech zasedal v děčínském zastupitelstvu a nakonec skončil u Republikánů, rovněž potvrdil, že nejde jen o Romy, ale i o ty, kteří v Děčíně nakoupili nemovitosti a na Romech se snaží zbohatnout. Romové do města přijíždějí kvůli tomu, že jim zde poskytují ubytování.
„Tahle situace se musí řešit, ale musíme ji řešit slušně, protože jedině poctivá slušná práce přinese zákony, které budou zdravé, a takové zákony budou potom platit a bude všechno v pořádku,“ uvedl pan Vonka. „Nějakýma rvačkama někde na ulicích se nikdy nic nevyřeší. Jestliže teče někde krev, tak většinou selže rozum.“
Jeden z najaktivnějších diskutérů zastupující děčínské občany.
Primátor Pelant přišel na demonstraci s policejní ochrankou
Primátor František Pelant následně přišel mezi dav, velké pozdvižení způsobil jeho policejní doprovod. Z počátku ho nenechali skoro ani promluvit, ale pak se občané Děčína utišili.
„Vážení a milí přátelé, já jsem tady zastáncem nejenom vás jako občanů, ale také musím respektovat zákon a právo. Jsou tady lidé, kteří nabízejí byty a stát je platí a město nemá žádnou zákonnou moc tento stav zakázat. Pokud čtete tiskoviny, ať je to Děčínský deník, nebo náš zpravodaj, víte, že jsme psali žádost na vládu, na Parlament a na Senát, aby tento problém řešili a dal samosprávě právo, aby mohla rozhodovat o tom, kdo bude mít trvalý pobyt a bude brát dávky, a nebo nebude,“ zahájil svůj projev primátor Děčína.
Podnikatelé skupují byty a domy, a pak sem přistěhovávají nepřizpůsobivé. Město tomu zabránit nemůže, jen zakazuje bydlení v nezkolaudovaných prostorech, a posílá tam požárníky a hygienu. Víc jim zákon neumožňuje.
„Vy nadáváte na nás, ale jděte na ty podnikatele, kteří je sem přivolávají a stát jim za to platí velký peníze za nájmy. Dneska jim ty peníze vyplácí Úřad práce, dřív, když jsme to měli na starosti my, tak jsme ty rodiny prověřovali, zjišťovali jsme jejich majetkový stav a podle toho dostávali peníze,“ pokračoval primátor.
Pět primátorů severočeského kraje – Chomutova, Teplic, Ústí nad Labem, Mostu a Děčína mají 2. září schůzku. Chystají se napsat společné prohlášení, ve kterém chtějí požádat vládu, aby výše uvedené problémy řešila.
Ubytovna v Zelené ulici, kde se konalo shromáždění Konexe na podporu místních Romů.
Protiromský pochod
K romské ubytovně v Zelené ulici se po osmnácté hodině večerní vydali neonacisté, kteří předtím vysedávali v nedaleké místní herně. Bylo jich jen pár, ne víc jak dvacet.
Děti byly ihned zahnány zpět do domu, dospělí Romové a aktivisté ale nadále postávali před ubytovnou. Městští strážníci se je snažili všechny zahnat do domu, aby zbytečně svou přítomností neprovokovali neonacisty, ale neúspěšně. Aktivisté tvrdili, že mají před ubytovnou nahlášené veřejné shromáždění a ten, kdo by měl odejít, by měli být neonacisté.
Neonacisté začali pokřikovat různé výhrůžky ve smyslu: „Všechny ty zmrdy dostanem!“ a „Jednou ten panelák shoří!“
Pak začali skandovat svoje typické „Nic než národ!“, na což aktivisté automaticky odpovídají „Nic než nádor!“
„Jdi do píči nebo tě zabiju, ty zmrde,“ začínala se stupňovat podrážděnost neonacistů. „Špína černá zkurvená!“
Když na ně začali Romové posléze vykřikovat z oken ubytovny, kde navíc z oken visely aktivistické transparenty, neonacisté se už neudrželi a museli je zpacifikovat policisté. Dva z nich byli následně zadrženi.
Policisté nakonec romským zástupcům doporučili, aby transparenty sundali a přestali provokovat z oken ubytovny, čemuž Romové následně vyhověli.
Neonacisté na nepovoleném protiromském pochodu.
