V rezidenci Synyohora v Ivano-Frankivské oblasti na Ukrajině se uskutečnil summit Lublinského trojúhelníku, trojstranné platformy pro politickou, hospodářskou, kulturní a sociální spolupráci mezi Litvou, Polskem a Ukrajinou. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vedl jednání spolu s prezidentem Litvy Gitanasem Nausédou a prezidentem Polska Andrzejem Dudou o energetické bezpečnosti Evropy, eskalaci napětí na hranicích Polska a Litvy s Běloruskem a v neposlední řadě o situaci podél ukrajinských hranic s Ruskem a Běloruskem.
Hlavními výzvami pro země Lublinského trojúhelníku jsou ruské snahy využívat energetických zdrojů jako zbraní, umělá migrační krize na polských a litevských hranicích s Běloruskem a ruská vojenská sestava podél ukrajinských hranic. Témata byla projednávána během summitu.
Prezident Zelenskyj seznámil své kolegy s mírovými jednáními Ukrajiny v rámci Trilaterální kontaktní skupiny (TKS) a se snahou Ukrajiny ustanovit mírová setkání v Normandské čtyřce.
Země Lublinského trojúhelníku zkoordinovaly svou agendu pro rok 2022 ohledně podpory Ukrajiny v integraci do EU a NATO.
Summit vyústil v podepsání společného prohlášení všech tří prezidentů.
Proč na summitu Ukrajině tolik záleží?
Summit Lublinského trojúhelníku kladl důraz na jednotnou pozici a cíle Ukrajiny, Litvy a Polska na nejvíce ožehavá témata a klíčové výzvy pro region.
Země aktivně spolupracují v oblastech posilování práva a boje proti dezinformacím.
Země Lublinského trojúhelníku mají společné historické dědictví. Kladou značný důraz na hlubokou spolupráci.
Summit vyústil ve společné prohlášení, které jasně podporuje aspirace Ukrajiny do EU a NATO, stejně jako vyjadřuje jednotnost zemí v boji proti ruské agresi a snaží se zajistit bezpečnost Evropy kvůli projektu Nord Stream 2.
Podrobněji o summitu v rezidenci Synyohora
Ukrajina vyjádřila plnou solidaritu polským a litevským partnerům, kteří na hranicích s Běloruskem čelí uměle vyvolané migrační krizi. Aby se situace neopakovala, Ukrajinci posilují ochranu svých státních hranic a ve stejný čas koordinují své kroky s Litvou a Polskem a vyměňují si zkušenosti na toto téma.
Podle prezidenta Zelenského je dalším prvkem hybridní války eskalace napětí v dočasně okupovaných územích a podél ukrajinských hranic. Zelenskyj seznámil Lublinský trojúhelník s ukrajinskými mírovými snahami v rámci TNS. Považují za důležité uskutečnit též jednání v normandském fotmátu a oceňují podporu ze strany Polska a Litvy.
Bezpečnost v regionu je posilována skrze aktivní spolupráci v oblasti práva.
Trilaterální vojenská brigáda – LITPOLUKRBRIG – je živým důkazem efektivního regionálního formátu, díky kterému ukrajinská armáda rozvíjí dovednosti podle standardů NATO.
Trilaterální spolupráce je také ustanovena v boji proti misinformacím.
Důležité rovněž je, že společné prohlášení obsahuje jasný bod o podpoře Ukrajiny v získání členství v EU a NATO pro rok 2022 a v boji proti ruské agresi.
Podle prezidenta Zelenského je jejich hlavním úkolem odrážet hrozby z Ruska a ochránit Evropu před ruskou agresivní politikou. Dnes jsou Ukrajina, Polsko a Litva v přední linii tohoto boje.
Vzájemně si rozumí více než kdokoliv jiný, jak moc je urgentní konsolidovat společné kroky, jak moc je důležitá jednota. Společně jsou silnější.
Andrzej Duda potvrdil, že jednou z hlavních výzev pro Lublinský trojúhelník je migrační krize a sestava ruských vojsk podél ruských hranic Ukrajiny a Polska.
Ukrajinská bezpečnost je základní otázkou. Nejde jen o to zastavit vojenský útok na Ukrajinu, ale musí se učinit cokoliv, co předejde takovému útoku.
Podle prezidenta Dudy společné prohlášení prezidentů jasně indikuje budoucí spolupráci mezi zeměmi. Země mají společnou historii a společnou bezpečnost.
Prezident Nauséda ujistil, že Litva konzistentně podporuje suverenitu a územní celistvost Ukrajiny v jejích mezinárodně uznávaných hranicích. Vyjádřil Ukrajině podporu v boji proti agresi a na její cestě do členství v NATO. Rusko se snaží vyvinout tlak na Ukrajinu, ale nikdo nemá mít právo veta na rozhodování nezávislého státu. Rusku dávají velice jasný signál – dopady na ně budou velice vážné. A všechny snahy vykreslit novou červenou linii budou v 21. století neakceptovatelné.
Prezident Litvy rovněž prohlásil, že Nord Stream 2 je především geopolitický projekt, který představuje hrozbu pro energetickou bezpečnost Evropy.
Závěrem Nauséda poděkoval prezidentům Zelenskému a Dudovi za setkání a za skutečnost, že mezi zeměmi existuje strategické partnerství. V takové okamžiky se stávají silnějšími a životaschopnějšími. Trilaterální setkání ukazují jednotnost zemí v regionu.
