Intenzita bytové výstavby 2005-2015 podle obcí (počet dokončených bytů na 1000 obyvatel). Zdroj: ČSÚ
„Bytová výstavba na Šumavě patří k nejintenzivnější v celé České republice, přestože počet obyvatel zde výrazně klesá,“ říká předseda platformy Vědci pro Šumavu prof. RNDr. Jakub Hruška, CSc.
Na Šumavě se staví v poměru k počtu obyvatel nejvíce bytů z celé republiky, zatímco počet obyvatel zde výrazně klesá, místy i o desítky procent. Vyplývá to z údajů o intenzitě bytové výstavby, kterou pro roky 2005-2015 zveřejnil Český statický úřad (ČSÚ).
Mapa zveřejněná v časopise Statistika a My ukazuje nebývale vysokou relativní intenzitu bytové výstavby na Šumavě, která vysoce překračuje republikový průměr. Upozornili na to členové odborné platformy Vědci pro Šumavu. Ti podrobili analýze primární data zveřejněná na webu Českého statistického úřadu týkající se výstavby bytů a došli k překvapivým závěrům.
V šumavských obcích Kvilda, Železná Ruda, Borová Lada, Modrava, Nové Hutě, Srní, Prášily a Horská Kvilda (řazeno podle intenzity výstavby v obcích s intenzitou větší než 10 dokončených bytů na 1000 obyvatel, viz mapa) se v letech 2005-2015 postavilo celkem 761 nových bytů. Přesto počet obyvatel těchto obcí klesl z 3227 na 2796, tedy o 15 %.
Nejvíce nových bytů se postavilo v Železné Rudě (485), kde klesl početobyvatel dokonce z 2118 na 1745, tedy o 21 %. Z obcí, jejichž celý katastr leží přímo v Národním parku Šumava, se nejvíce bytů postavilo přímo na Kvildě (68), kde klesl počet obyvatel ze 167 na 147, tedy o 14 %. Nejvíce obyvatel ubylo v Srní – z 313 na 248 (o 26 %), přestože se tam postavilo 53 nových bytů. Jediné dvě obce v NP Šumava, kde počet obyvatel vzrostl, jsou Modrava (z 52 na 70) při výstavbě 16 nových bytů, a Prášily, kde 32 nových bytů přineslo zvýšení počtu obyvatel, byť pouze ze 142 na 152.
„Je jasné, že dosavadní model bytové výstavby na Šumavě selhal, výstavba se vymyká kontrole a ohrožuje ráz národního parku i celé Šumavy. Trvale usídlených obyvatel ubývá a nová výstavba je tažena velkolepými rekreačními objekty. Vzhledem k vysokým cenám stavebních pozemků je zjevné, že se národní park stává rekreačním či investičním místem movitých zájemců a developerů z celé ČR, což ani ochraně vzácné přírody, ani životu místních lidí příliš neprospívá,“ komentuje situaci předseda odborné platformy Vědci pro Šumavu prof. RNDr. Jakub Hruška, CSc.
„Za zmínku stojí i to, že odliv obyvatel v Železné Rudě, ležící na okraji národního parku, je 21 %, tedy čtyřikrát větší, než u obcí uvnitř parku, kde je to v průměru 5,5 %. To je jasným argumentem popírajícím účelové výroky některých zájmových skupin o tom, že ochrana divoké přírody vyhání místní obyvatele. K úbytku obyvatel v pohraničí samozřejmě dochází v celé republice, ale uvnitř Národního parku Šumava prokazatelně méně než jinde,“ dodává další člen platformy, prof. RNDr. Pavel Kindlmann, DrSc.
V současné době je v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR novela zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Novela ve svých ustanoveních zpřesňuje předkupní právo státu na pozemky mimo zastavěná území obcí v národních parcích, přírodních rezervacích a památkách. Toto ustanovení (které je již částečně obsaženo i v současném znění zákona) omezuje nežádoucí intenzivní výstavbu v národních parcích a dalších chráněných územích, a to nejen na Šumavě. S podobným problémem se například již desetiletí potýkají i Krkonoše. Přesto poslanci ODS Jan Zahradník a Petr Bendl předložili k zákonu pozměňovací návrhy, které by toto předkupní právo
státu zcela zrušily.
„Doufáme, že poslancům půjde v zákoně o ochraně přírody opravdu o ochranu přírody, a že tento návrh, nahrávající obchodníkům s pozemky a developerům, nepodpoří,“ dodává prof. Hruška.
